Palmové plantáže mohou zachránit ohrožené druhy

Vanda Králová, Hugo Charvát
17. 11. 2008 7:09
Zemědělství má příznivý vliv na biodiverzitu
Pod palmami se dají pěstovat různé rostliny, které potřebují stín.
Pod palmami se dají pěstovat různé rostliny, které potřebují stín. | Foto: Aktuálně.cz

Praha/Londýn (Ekolist) - Tradiční pěstování palem v jihovýchodní Indii může pomoci ochraně druhového bohatství tropických pralesů, tvrdí zpráva amerických a indických vědců.

Jejich výzkum na farmách, kde se pěstuje palma areka obecná, ukázal, že se zde vyskytuje 90 % druhů ptactva žijícího v nedotčených částech nedalekého tropického lesa.

Tradiční způsoby se tu v zemědělství používají více než dva tisíce let. A podle vědců by mohly být klíčem, jak v budoucnu ochránit tropické porosty i jejich obyvatele, píše zpravodajství BBC Online.

Souvislosti: Tropické pralesy stojí v cestě nové zemědělské půdě

Vědci si vybrali území blízko pobřeží v pohoří Západní Ghát, protože zdejší oblast nejlépe splňovala jejich podmínky. Jde o dlouhodobě obhospodařovanou krajinu s intenzivní lidskou činností v těsné blízkosti přírodních oblastí, které zůstávají nedotčené.

Závěry zkoumání publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Více ptačích druhů

Krajina v tomto regionu sestává z nedotčených porostů, produkčního lesa (kde se nesmí kácet, ale využívají se palmové listy) a oblastí, kde se pěstují palmy na zemědělské plodiny.

"Zjistili jsme, že v tomto regionu žije celkem 51 ptačích druhů. Z toho 46 druhů žije v místech, které obhospodařuje člověk," říká zveřejněná vědecká studie.

Čtěte také: Ptáci se stěhují na sever. Z domovů je žene oteplování

Pralesy mizí kvůli vzácnému dřevu a rozšiřování zemědělské půdy.
Pralesy mizí kvůli vzácnému dřevu a rozšiřování zemědělské půdy. | Foto: Reuters

Podle ní se na palmových plantážích vyskytují i velmi vzácné druhy ptactva, jako dvojzoborožec žlutozobý a zoborožec indický. Podle vědců vytváří dobré podmínky pro život tropických druhů ptactva kombinace výšky pěstovaných palem a blízkost nedotčených lesních porostů.

Ekonomicky i ekologicky úspěšné farmy

Farmy ale nemají jen vysokou "ekologickou" hodnotu. Podle vědců jsou úspěšné i ekonomicky.

Ořechy palmy areky konzumuje zhruba 10 % světové populace, zejména v Asii. Navíc stín, který vytvářejí husté koruny palmového listí, umožňuje místním lidem, aby pěstovali další plodiny, jako je pepř, vanilka a banány.

Než aby rozšiřovali svoje plantáže, dávají místní zemědělci přednost využívání okolních lesů. Spadané palmové listí využívají jako přírodní kompost pro palmy, čímž nahrazují drahá průmyslová hnojiva.

Čtěte také: OSN vyzývá Asii: Zastavte kácení lesů. Úplně

Podle autora studie Jaie Ranganathany z Národního centra pro ekologické analýzy a syntézy (NCEAS) závěry výzkumu ukazují, jak by se dalo postupovat při ochraně přírody.

"Když není možné vytvořit kompletně chráněné oblasti nepřístupné člověku, mohl by systém podobný tomu v Indii pomoci ochránit bohatství biodiverzity," řekl Ranganathana BBC.

Riziko rakoviny z ořechů

Pěstování palem ale má i svá úskalí. Konzumace ořechů areky vede podle zdravotníků ke vzniku rakoviny.

Ořechy se většinou konzumují kvůli jejich stimulujícímu účinku, buď samotné, nebo jako součást žvýkací směsi obecně zvané betel, která obsahuje i hydroxid vápenný a tabák.

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) zvyšuje žvýkání areky riziko nádorových onemocnění, píše na svých internetových stránkách BBC.  

Více z Ekolistu:

 

Právě se děje

před 13 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy