Tropické pralesy stojí v cestě nové zemědělské půdě

Hugo Charvát
21. 7. 2008 13:03
Experti očekávají do roku 2030 masivní kácení
KIácením pralesů se získává nejenom dřevo, ale i zemědělská půda.
KIácením pralesů se získává nejenom dřevo, ale i zemědělská půda. | Foto: Reuters

Praha/Londýn (Ekolist) - Poptávka po vhodné půdě, na které se dají pěstovat potraviny, biopaliva nebo dřevo, překračuje výměru, která je v současnosti na Zemi k dispozici. Proto hrozí zkáza lesním porostům na celém světě.

Podle organizace Rights and Resources Initiative (RRI) lze jen polovinu nové půdy, kterou budou chtít lidé do roku 2030 využívat, získat bez zásahů do tropických pralesů, píše internetové zpravodajství BBC.

"Jsme pravděpodobně na pokraji velké, celosvětové loupeže půdy," řekl BBC Andy White, spoluautor hlavní zprávy RRI nazvané "Seeing People through the Trees".

"To znamená více kácení, více konfliktů, více emisí skleníkových plynů, rozsáhlejší změny klimatu a méně prosperity pro všechny," vysvětlil White.

Kácí se a nesází

Další zpráva dokumentuje, že ve sporech o vlastnictví půdy dochází jen k velmi malé nápravě, stejně tak jako v ochraně půdy ze strany úřadů v rozvojových zemích. Obě zprávy před časem zveřejnil úřad britské vlády.

Rostoucí poptávka po jídle, biopalivech a dřevě na výrobu papíru, pro stavebnictví a průmysl znamená, že do roku 2030 by mělo vzniknout 515 milionů hektarů nové zemědělské půdy, vypočítává RRI.

Jenže bez zásahů do tropických pralesů jich bude k dispozici jen 200 milionů hektarů, upozorňuje BBC.

Problémem je, komu vlastně půda v pralesích patří.
Problémem je, komu vlastně půda v pralesích patří. | Foto: Roman Gazdík

Zpráva vychází z předpokladu, že během příštích sta let nepřetržitě poroste poptávka po půdě.

Studie konkrétně říká: "Když bude pokračovat současný růst produktivity a bude potřeba uspokojit poptávku po potravinách, kolem roku 2050 dosáhne celková plocha potřebné nové zemědělsky obdělávané půdy 3 miliard hektarů."

Přes miliardu hektarů orné půdy

Podle OSN se dnes na celém světě obdělává 1,4 miliardy hektarů orné půdy a na 3,4 miliardách hektarů jsou pastviny.

Někteří odborníci vkládají naděje do nových technologií, včetně genetické modifikace plodin, které by měly významně zvýšit výnos. Jenže v posledních letech výnosy v moderním zemědělství nerostou tak rychle, někde se dokonce i snižují, k čemuž zřejmě přispívají změny klimatu.

Pokud se ale kvůli úrodné půdě zničí deštné pralesy v tropických oblastech, klimatické změny se ještě zhorší. V současnosti se odlesňování krajiny podílí z 20 procent na celosvětových emisích skleníkových plynů, píše BBC.

Vlastníci pralesů

Jedeno z klíčových tvrzení zprávy RRI je, že zásadní pro budoucí zachování lesů je reforma vlastnictví půdy.

"Tato studie by měla pomoci přijmout globální zodpovědnost za ochranu vlastnických práv původních obyvatel, kteří hrají životně důležitou roli v ochraně jednoho z nejúžasnějších přírodních zázraků na této planetě," řekl Gareth Thomas, náměstek britského ministra pro mezinárodní rozvoj (DFID).

"Je jasné, že současná dvojí cenová krize, jak u pohonných hmot, tak v potravinářství, nahrává velkým investicím a spekulacím s půdou," uvedl i Andy White z RRI.

"Jenom ochranou práv lidí, kteří tam žijí, můžeme zabránit devastaci nejohroženějších pralesů na celém světě," dodal.

Zaplatí Západ, nebo místní?

Jenže jak naznačuje druhá zpráva RRI, postup ve změně vlastnických práv je jen velmi pomalý. Pouze v několika málo zemích, jako je Brazílie, Kamerun a Tanzanie, došlo k podstatnějšímu posunu.

Podle RRI může ochraně pralesů pomoci boj proti změnám klimatu. Ale to opět vede k otázce, kdo je vlastníkem lesních porostů: Budou to bohaté země Západu, které zaplatí za zachycování uhlíku, nebo místní obyvatelé?

O vlastnictví půdy se navíc vedou ozbrojené konflikty. Podle RRI se za dvěma třetinami všech současných válek skrývá právě boj o půdu.

Více z Ekolistu:

 

Právě se děje

před 31 minutami

Primátor Pardubic skončil v dozorčí radě hokejového Dynama

Primátor Pardubic Martin Charvát (ANO) rezignoval na funkci v dozorčí radě hokejového Dynama. Místo něj bude nejspíš pozici zastávat bývalý hráč a trenér Josef Paleček. Primátorova funkce byla dočasná, chtěl dovést extraligový klub k prodeji, uvedl klub ANO v tiskové zprávě.

"Věřím, že na mimořádném jednání zastupitelstva 9. června potvrdíme hlasováním, že společnost Petra Dědka se stane majoritním vlastníkem pardubického hokejového klubu. Svou roli v dozorčí radě jsem vnímal jako dočasnou," řekl Charvát. Palečka, kterého hnutí ANO do rady nominovalo, označil jako veřejností respektovaného odborníka.

Pardubice nedávno poskytly exkluzivitu k vyjednávání o akciovém vstupu do HC Dynamo podnikateli a golfovému promotérovi Petru Dědkovi. O vstup do extraligového klubu usiloval také vlastník FK Pardubice Vladimír Pitter, který zastupoval sdružení podnikatelů. V polovině května také zastupitelé schválili očištění HC Dynamo od dluhů, jeho kumulovaná ztráta činila 54,7 milionů korun.

před 57 minutami

Polská velvyslankyně v Praze šikanovala podřízené, zjistila komise

Stávající polská velvyslankyně v Praze Barbara Ćwiorová se dopustila šikany a diskriminace vůči svým podřízeným, uvedl zpravodajský server Onet.pl s odvoláním na zjištění zvláštní komise polského ministerstva zahraničí. Případ již 11 měsíců vyšetřuje také varšavská prokuratura, ale bezvýsledně: až dosud nebyla s to ani vznést obvinění, ani případ odložit, dodal server. Současně se pozastavil nad tím, že velvyslankyně stále vede zastupitelský úřad a před pár dny provázela šéfa diplomacie Jacka Czaputowicze při jednáních v Praze.

Ministerstvo zahraničí Onetu sdělilo, že interní vyšetřování skončilo potvrzením mobbingu a diskriminace, ale vzhledem k citlivosti informací a ochraně osobních údajů nelze poskytnout podrobnosti. Interní vyšetřování začalo loni 30. dubna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy