financování kultury

Rozpočet ministerstva kultury se zvyšuje o 420 milionů

Letošní rozpočet ministerstva kultury se zvyšuje o 420 milionů korun, které by měly pomoci oboru postiženému pandemií. Příslušné rozpočtové opatření ve středu podepsala ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO. Vláda návrh schválila v červnu, má pomoct pokrýt pandemické ztráty takzvanému živému umění i příspěvkovým organizacím. Peníze půjdou na podporu profesionálních divadel a orchestrů, nezávislé kultury, muzeí či galerií. Ministerstvo kultury má na letošek schválený rozpočet 15,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Plzeňský kraj požádá stát o dotaci na novostavbu galerie

Na stavbu nové budovy Západočeské galerie v Plzni požádá Plzeňský kraj o státní dotaci. Kraj, který galerii zřizuje, má od města vyhrazený pozemek v těsném sousedství náměstí. Z architektonické soutěže již vzešel projekt. Dotace od státu by mohla dosáhnout až 15 procent ze zhruba miliardové ceny stavby. Žádost v pondělí schválili radní.

Podle posledního aktualizovaného rozpočtu by měla stavba přijít na miliardu korun. "Rozpočet je ale z dubna, od té doby až o 30 procent stouply ceny železa, betonu a podobně," upozorňuje radní pro kulturu a památky Marek Ženíšek z TOP 09, že náklady mohou být ještě vyšší. "Samozřejmě si uvědomujeme, že 15 procent, tedy nějakých 150 až 200 milionů, nestačí," dodává.

Strany krajské koalice se dohodly, že stavba začne, pokud se podaří sehnat alespoň 40 procent nákladů mimo krajský rozpočet. Příští rok by se měla otevřít možnost žádat o dotaci z Evropské unie. Kdyby od ní kraj získal dalších alespoň 150 milionů korun, vypíše soutěž na hlavního dodavatele.

Kompletně již byly vypořádány majetkoprávní vztahy, existuje stavební povolení a pokračují práce na finální podobě projektové dokumentace pro zahájení zadávacího řízení. Se stavbou se počítá v letech 2022 až 2025.

Zdroj: ČTK

Ilja Racek končí ve funkci ředitele Slezského divadla v Opavě

Po pěti letech končí Ilja Racek mladší ve funkci ředitele opavského Slezského divadla, a to v době jeho chystané restrukturalizace. Město hledá další zdroje financování instituce s činoherním a operním souborem. Zatím provoz ročně dotuje více než 90 miliony korun. Ani magistrát, ani končící šéf nepředpokládají rušení operního souboru. "Opavská opera je ohrožena už od svého vzniku. Hovoří se o tom 70 let. Je to takový folklor. Přesto se dožila současné doby. Má za sebou slušné výsledky a před sebou ještě další budoucnost," míní Racek.

Podle něj je magistrát ve složité situaci. Nemá peníze na chod dvousouborového divadla. "Myslím, že nastane personální problém, když budou chtít ušetřit. Pak se to projeví i na kvalitě nabídky směrem k divákům," říká končící ředitel. Na odchodu se s představiteli města dohodl. "Situace se mi zdála příliš složitá, a to hlavně s ohledem na můj věk," vysvětluje jednasedmdesátiletý Racek, který v minulosti šéfoval několika divadlům, ostravskému studiu České televize a působil také na ministerstvu kultury. Výběrové řízení na jeho pozici začne v červnu.

Zdroj: ČTK

Kompenzace za pandemii: Německá vláda pošle festivalu Berlinale přes čtvrt miliardy korun

Německá spolková vláda letos přispěje pořadatelům filmového festivalu Berlinale částkou 10,3 milionu eur, píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. V přepočtu se jedná o téměř 262 milionů korun. Akce v německé metropoli je letos kvůli pandemii koronaviru rozdělena na dvě části. V březnu se konala jen on-line, od této středy budou diváci moci vidět filmy pod širým nebem.

Pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová řekla agentuře DPA, že peníze pro Berlinale v rozpočtu vyhradila již v zimě. "Chceme vyslat silný signál v oblasti kulturní i filmové politiky a zdůraznit, že se jedná o nový začátek pro celý obor," vysvětlila.

Festival, jehož rozpočet poslední roky překračoval 25 milionů eur, tedy 635 milionů korun, většinou spolková vláda financuje zhruba ze třetiny. Další třetinu tvoří prodej vstupenek, zbytek zajišťují sponzoři. Letos může Berlinale kvůli protipandemickým opatřením prodat jen zhruba 60 tisíc vstupenek, vloni krátce před první vlnou pandemie to bylo 330 tisíc lístků.

Zdroj: DPA

Ředitelkou karlovarského orchestru bude Moc Káčerková

Nedávno odvolaného Petra Polívku v čele Karlovarského symfonického orchestru nahradí Michaela Moc Káčerková. Koncertní varhanici a zakladatelku Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera vybrala rada města na základě výběrového řízení, funkce ředitelky se ujme 1. června.

"Ve své koncepci si uvědomuje tlak na veřejné rozpočty a uvádí možnosti dalšího externího financování, ať už sponzorského, grantového nebo dotačního. Chce orchestr také zviditelnit spoluprací s médii, která se zaměřují na klasickou hudbu, jako je například Český rozhlas," říká mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Do výběrového řízení se přihlásilo 10 uchazečů, ještě před otevíráním obálek jeden odstoupil. Výběrová komise nejprve doporučila k osobním pohovorům čtyři uchazeče. Z nich pak jednomyslně vybrala Moc Káčerkovou.

Odvolání bývalého ředitele Petra Polívky, stejně jako ředitele Kanceláře architektury města Petr Kroppa, vyvolalo v Karlových Varech protesty. Magistrát změnu ve vedení obou městských organizací vysvětloval hledáním nových podnětů. U symfonického orchestru navíc radní slíbili, že nebude krácena dotace na provoz orchestru. Na protest proti Polívkově odvolání orchestr opustil šéfdirigent Jan Kučera.

Zdroj: ČTK

Ředitelka Muzea umění a designu v Benešově rezignovala na funkci

Lenka Škvorová, ředitelka benešovského Muzea umění a designu, rezignovala na funkci. Důvodem jsou mimo jiné neshody s odborem kultury na radnici. Místostarosta Zdeněk Zahradníček z hnutí Volba pro Benešov říká, že vedení města bylo se Škvorovou spokojeno. Řízením muzea je dočasně pověřena vedoucí uměleckého oddělení Alena Ochepovsky, na nástupce Škvorové bude vypsáno výběrové řízení.

Škvorová do čela muzea nastoupila v roce 2017, ředitelkou byla jmenována o dva roky později. Důvodem rezignace jsou podle jejího prohlášení "neřešené záležitosti ohledně způsobu komunikace" mezi odborem školství a muzeem, na něž prý opakovaně upozorňovala radnici. "Odpovědí byla neohlášená kontrola hospodaření Muzea umění a designu, jejíž průběh ani zjištění neodpovídají standardním postupům. Z tohoto důvodu se rozhodla ukončit pracovní poměr také účetní organizace," dodala.

Škvorová poukazuje i na fakt, že město zkrátilo muzeu roční příspěvek ve výši osm milionů korun o 800 tisíc, tedy 10 procent. To podle odcházející ředitelky ohrožuje chod instituce a znemožňuje uskutečnit jakýkoliv plánovaný program. Odchod Škvorové a krácení peněz se nelíbí ředitelce Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Janě Šorfové, která novému vedení pomáhala. Místostarosta Zahradníček reagoval, že pokud se muzeum kvůli úsporám dostane do problémů, město bude jednat o řešení.

Zdroj: ČTK

Koncertní sál v Praze by mohli spolufinancovat soukromí investoři

Na financování nového koncertního sálu, který chce vedení Prahy vybudovat na Vltavské, by se kromě města a státu mohli podílet soukromí investoři. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Náklady na stavbu odhadují na zhruba pět miliard korun, financování ze státních, městských a soukromých peněz by mělo být hrazené zhruba po třetinách. Radní schválili také návrh memoranda s ministerstvem kultury.

Podle harmonogramu by na přelomu let 2025 a 2026 mohla začít soutěž na stavební firmu, v roce 2032 by budova mohla stát. Město si na zhodnocení možných způsobů financování nechalo zpracovat analýzu, která navrhla šest možností. Podle náměstka primátora Petr Hlaváčka z TOP 09 se ta se zapojením soukromých peněz jeví jako nejvhodnější. Do roku 2026 by náklady do 200 milionů ročně neslo převážně město, v roce 2027 nebo v roce 2028 po začátku stavby by přišel na řadu vstup soukromých investorů a státu.

Zdroj: ČTK

Skupina Miton investuje 15 milionů do digitálního antikvariátu Knihobot.cz

Do českého digitálního antikvariátu Knihobot.cz, který funguje dva roky, vstupuje investiční skupina Miton. Za 15 milionů korun získá ve firmě třicetiprocentní podíl. "Všichni si rádi kupujeme knížky, ale ne všechny potřebujeme nastálo v knihovně. Některé ani nedočteme, jiné potřebujeme jen na krátkou chvíli. Málo z nás pak takové knihy vrací do oběhu," popisuje zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš. "Pak to připomíná začarovaný kruh, kdy by si čtenář rád pravidelně kupoval knihy z druhé ruky, ale často nemá kde," líčí, co se Knihobot snaží změnit.

Společnost už pomohla najít nového majitele více než 113 tisíci knihám, v přístím roce si dal za cíl vyplatit majitelům použitých knih 100 milionů korun. Knihy lze donášet na pobočky Knihobota nebo Zásilkovny, případně si po celém Česku objednat kurýra. Knihobot nyní dokáže přijmout do prodeje tisícovku knih denně, do konce roku by to mohl být trojnásobek. Peníze z prodeje vyplácí majitelům na základě skutečné prodejní ceny hned poté, co titul najde nového majitele. Výhledově chce Knihobot expandovat do Evropy. "Začneme nejspíš ještě letos na Slovensku," doplňuje zakladatel.

Skupin Miton vznikla roku 2000, jejím portfoliem prošly portály Stahuj, Heureka.cz, Dáme jídlo nebo Slevomat. V současnosti do skupiny patří on-line supermarket Rohlík.cz, obchod s nábytkem Bonami, e-shop s módou Glami nebo prodejce lístků GoOut. "Tým Knihobotu na koleně vybudoval fungující firmu. Když jsme viděli, co všechno dokázali sami postavit, museli jsme smeknout. Naše peníze a know-how z e-commerce mohou pomoci k dalšímu růstu," komentuje dohodu partner Mitonu Michal Jirák.

Nová příspěvková organizace státu se bude starat o vítkovické vysoké pece

Ministerstvo kultury zřídilo novou příspěvkovou organizaci v Ostravě. Jmenuje se Museum+ a jejím účelem je obnova vysokých pecí v Dolních Vítkovicích, které jsou národní kulturní památkou. Náklady na provoz mají činit přibližně čtyři miliony korun ročně včetně dočasného pronájmu prostor v Dolních Vítkovicích a personálních nákladů. S ředitelem se na chodu organizace budou podílet další tři zaměstnanci.

Do doby ukončení výběrového řízení je vedením organizace pověřen Jaroslav Dvořák, dlouholetý náměstek ředitele Muzea Beskyd Frýdek-Místek a zároveň předseda pracovní skupiny, která projekt připravovala. Museum+ bude 30. příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Tou další by se měl stát pražský Památník ticha připomínající osudy židovských obyvatel Prahy za druhé světové války.

Průmyslové areály Dolních Vítkovic jsou nejnavštěvovanějším místem v Moravskoslezském kraji, patří i mezi nejoblíbenější v republice. Roku 2019 sem zavítalo 1,6 milionu lidí. Pod průmyslové areály spadají aula Gong, Svět techniky, věž Bold Tower či hornické muzeum Landek Park v Ostravě-Petřkovicích.

Zdroj: ČTK
Pokračovat