Kvůli „třem dnům míru, lásky a hudby“ se na festival Woodstock v polovině srpna 1969 sjelo odhadem 450 tisíc lidí. | Foto: Reuters

Velký festival vyžaduje organizaci a koordinaci

Pořadatelé netušili, kolik lidí na Woodstock dorazí. Nával byl tak velký, že příchozí strhli ploty a do prostoru se nahrnuli bez placení. Organizátorům nakonec nezbylo než vyhlásit, že Woodstock je free, zdarma. Byť především v New Yorku a okolí dopředu prodali 186 tisíc vstupenek.

I tak čtveřice pořadatelů málem zbankrotovala. Zachránila je až práva k filmu a nahrávkám.

Ukázalo se, že při troše dobré vůle ze strany veřejnosti lze masovou akci zvládnout. Pro budoucnost bylo jasné, že nesmí dojít k podobně fatálnímu nedostatku potravin a vody a že musí být dostatečně zvládnuty hygienické záležitosti. Jedna toaleta toi toi na 833 lidí znamenala hodinovou frontu. Na Woodstocku se fekálie nevyvážely, nýbrž přetékaly a mísily se s bahnem do nevábné hmoty.

Woodstock dále ukázal, jak důležitá je při podobné akci lékařská asistence. Nešťastnou náhodou na festivalu zemřeli dva lidé. Narodily se dvě děti. Ošetření vyhledalo přes 5000 lidí. A přefetování? K doktorům se takových případů dostalo kolem 800.

Budoucí festivaly se rovněž poučily z obrovské dopravní zácpy, která nepolevila po celou dobu a většinu posluchačů donutila opustit pastviny dlouho před koncem festivalu. Do budoucna už nepřipadalo v úvahu, aby poslední, navíc úplně nejlepší vystoupení Jimiho Hendrixe v pondělí v půl deváté ráno sledovalo jen několik stovek lidí.

Woodstock přinesl i řadu poznatků pro zákulisí. Budoucí festivaly se poučily z malého a nedokonale fungujícího zázemí, přestavby pódia - mezi jednotlivými vystoupeními na Woodstocku byly i hodinové pauzy - a v průběhu let si pro takové vybudovaly dokonale fungující logistické systémy. Dnes už si ani nedovedeme představit, že by muzikanti účinkovali na nekrytém pódiu.