Koncertní tipy - Funkový veterán, post-rocková ikona, současná nezávislá scéna nebo pamětníci britské horečky rave z počátku devadesátých let. To je jen stručný průřez aktuálním koncertním děním, které v listopadu dospělo pravděpodobně ke svému vrcholu.
Už jen to, že v jeden den se kryjí Godspeed You! Black Emperor s experimentátory Xiu Xiu na narozeninách kolektivu A.M. 180, případně že Beach House vystupují ve stejný den jako duo Orbital či Diana Krallová, je určitým indikátorem zvýšené koncertní aktivity, v níž by si své favority mohlo vybrat velmi široké spektrum lidí.
Tip týdne: Vzkříšený kult Godspeed You! Black Emperor
Návrat kanadských ikon rozmáchlé kytarové hudby, označované jako post rock, na koncertní pódia je pro mnohé menším svátkem. Godspeed You! Black Emperor totiž byli jedněmi z posledních, kdo ve zdánlivě vyčerpaném rocku znovu zažehli plamínek kreativity, byť jen na chvíli a už dříve známými postupy.
Pečlivě vystavěné gradace a zvukovou intenzitu opakovaných motivů čistě instrumentální hudby provázela i politická rovina. Rozšíření obvyklé kytarové sestavy různými samplery, smyčci nebo field recordings dospěla až někam k desetičlennému ansámblu. Perfekcionistický přístup a rozmáchlý způsob vyjadřování jedné z jeho nejvýraznějších postav Efrima Menucka zase fanoušky dlouhodobě utvrzovalo o jisté genialitě ukryté v hlasitých kompozicích GY!BE.
Když se tedy v roce 2003 kapela uložila ke spánku, dvojalbum Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven i další se staly jakýmsi oltářem intelektuálního přístupu k náladové kytarové hudbě.
Až oslovení festivale All Tomorrows Parties ansámbl probral z hibernace, po několika koncertních turné pak letos přišla i první studiová nahrávka 'Allelujah! Don't Bend! Ascend!. Ta postupnou gradaci vyměnila za hru s hudebními motivy, dvacetiminutovým skladbám ale intenzita zůstala. Naživo by pochopitelně měla být ještě silnější.
Godspeed You! Black Emperor, neděle 11. listopadu, Praha - Lucerna Music Bar, 490 korun v předprodeji (620 na místě)
Banální originalita hravých Why?
Přijít dnes na nezávislé scéně, kde se nečekané mísení žánrů stalo běžným tvůrčím prostředkem, s něčím originálním je už poměrně komplikovaná záležitost. Americké skupině Why? se to přesto podařilo, a to dokonce s vcelku banální, ale hravou kombinací hip hopu a nezávislého folku.
Frontman a jediný původní člen Yoni Wolf skládal hudbu, rapoval a hrál na bicí od svých studií na univerzitě v Cincinatti. Ačkoliv už tehdy působil se svým bratrem a dalším dýdžejem v improvizačním triu, první kazetu Part Time People Cage...Or Part Time Key? se rozhodl nahrát zcela sám. Položit s ní koncem tisíciletí základy zvuku projektu Why?, který pak nadále rozvíjel už v rámci skupinové spolupráce.
Lidé se kolem něj postupně měnili, volný přístup k zacházení s elektronikou i akustickými nástroji však zůstal. Tvorba Why? zní v podstatě velmi jednoduše a trochu naivně, o to je ale kouzelnější.
Tyto atributy nejlépe vyvstaly na čtyři roky staré nahrávce Alopecia, od té doby se skupina trochu opakuje a za poslední desku Mumps, Ets. si dokonce vysloužila i několik striktně negativních kritik. Na nezávislé scéně nicméně pořád patří k těm originálnějším, v záplavě záměrně divně znějících věcí s přívlastkem indie navíc jejich tvorba zní velmi libě.
Why?, pátek 9. listopadu, Praha - Meetfactory, 290 korun v předprodeji (390 na místě)
Depresivní set Xiu Xiu jako dárek kolektivu A.M. 180
Když sourozenci Jakub a Anežka Hoškovi společně se Štěpánem Bolfem a dalšími přáteli v roce 2003 zakládali pořadatelskou partu A.M.180 Collective, byla kalifornská kapela Xiu Xiu jedna z prvních, na níž se bezvýhradně shodli. Od začátku jim byl blízký postoj jejího zakladatele Jamieho Stewarta, který se nikomu nepodbízí a prostřednictvím hudby nutí posluchače přemýšlet o nejrůznějších tabu, fobiích a utrpení.
„Jamie se lidem ve svojí tvorbě dává úplně všanc, odkrývá věci, které si neradi přiznáváme. To mnohé zneklidňuje a vytáčí až k úplnému odmítnutí. Jsme přesvědčení, že s tak silnou hudbou, respektive uměním by lidé měli být konfrontováni," říká za organizátory Bolf.
Nezávislí experimentátoři Xiu Xiu hráli už na pátých i sedmých narozeninách kolektivu (stojí mimo jiné za organizací festivalu Creepy Teepee), až tentokrát se ale představí v ikonickém prostoru alternativní kultury v Praze - na strahovské Sedmičce.
Skupina si pro aktuální turné přichystala speciální koncertní set, jenž je dle jejích slov pravděpodobně tím nejdepresivnějším, s jakým dosud objížděli kluby po celém světě.
Xiu Xiu, neděle 11. listopadu, Praha - Klub 007 Strahov, 350 korun (v případě včasné rezervace lístku mailem 250)
Živá nostalgie techno-popových beatů Orbital
Královehradecký festival Rock for People chvályhodně pokračuje ve vynahrazování vystoupeních, zrušených v důsledku vichřice, a po švédských hardcorových matadorech Refused vrací do hry také britskou ikonu taneční hudby Orbital.
Bratrská dvojice Paul a Phil Hartnollovi byla u zrodu devadesátkové rave horečky na britských ostrovech, proto když po reunionu z roku 2009 oznámili plány na osmou řadovou desku, nikdo od nich už vlastně nic nečekal. I ve středním věku se ale duo na albu Wonky dostalo zpět do menší extáze, byť trochu staromilské.
„Wonky velké části funguje na principu taneční nostalgie, do dlouho nevětraných katakomb stadiónového elektra nicméně vhání poměrně čerstvý vzduch - a tento svěží průvan v případě Orbital paradoxně nespočívá ve snaze zuřivě dohnat evoluci elektronické hudby, ale v příjemném zjištění, že za léta absence se toho v její funkční podstatě vlastně mnoho nezměnilo," recenzoval pro Radio Wave desku Jan Bárta.
Těžiště tvorby dua ale už v devadesátých letech leželo v živé tvorbě, kdy měli parkety takřka vždy plné. Pokud se tedy na něco ve velké Lucerně pokusí navázat, půjde pravděpodobně o tuto linii.
Orbital, pondělí 12. listopadu, Praha - Velký sál Lucerny, 820 korun (pro majitele festivalové pásky 420)
Nejlepší jazzový doprovod Maceo Parker přijíždí jako sólista
Slavný saxofonista Maceo Parker začal svou hudební dráhu v šedesátých letech u kmotra soulu James Browna, aby v následujícím desetiletí pomáhal budovat slávu funkovým projektům George Clintona jménem Parliament a Funkadelic. Už tehdy si hrál s myšlenkami na rozjetí sólové tvorby a dokonce dal dvakrát dohromady vlastní kapelu, jako vedoucí vlastní formace se ale hudbou živí až od přelomu devadesátých let.
Dodnes vydali přes desítku řadových alb a Parker se stal pravidelným headlinerem jazzových festivalů po celém světě, byť tedy v posledních letech koncertní činnost lehce omezil.
V jazzových archivech ovšem pravděpodobně zůstane zapsaný jako jeden z nejlepších doprovodů historie žánru. I jeho kapela si ostatně vysloužila přezdívky „nejlepší malý funkový orchestr na světě" nebo „doprovodná kapela za milion dolarů".
A přestože tak ve funkovém odkazu Parker zdárně pokračuje, spíše než jeho vlastní alba je vidět třeba spolupráce s Princem z počátku druhého tisíciletí. Díky zajímavé kariéře nicméně na pódia stále přináší něco z ducha funku v jeho zárodcích, stejně jako interpretace některých konkrétních ikonických skladeb, za všechny jmenujme třeba Make it Funky právě od Jamese Browna.
Den před pražským koncertem se navíc slavný hudebník představí také v brněnském klubu Fléda.
Maceo Parker, pondělí 12. listopadu, Praha - Lucerna Music Bar, 530 korun v předprodeji
