Praha - Knižní životopisy slavných muzikantů bývaly tradičně zábavou jen pro hrstku věrných fanoušků. Jenže jak rocková generace stárne, roste i poptávka po knihách, s nimiž by si mohla připomínat sladké časy svého mládí a z opomíjeného segmentu trhu se stává jeho štika. Všechno změnila biografie Keitha Richardse nazvaná Life (česky Život), jejíž prodeje vloni v srpnu - necelý rok po svém vydání - překročily hranice milionu kusů.
Skvěle se v posledních letech prodával i první díl Chronicles (2005, česky Kroniky, 2006) Boba Dylana či vzpomínky Erica Claptona v knize Autobiography (2007, č. Autobiografie, 2008). Autobiografie a detailní rozbor textů rappera Jay-Z Decoded se před dvěma lety dostala do první pětky žebříčku nejprodávanějších knih, který zveřejňuje The New York Times a kritikou byla velmi dobře přijatá biografie Patti Smith nazvaná Just Kids (2010, č. Jsou to jen děti, 2011). Žádný div, že v knihkupectvích v angloamerickém světě letos vypukla doslova předvánoční horečka rockových životopisů.
Zatímco dříve sepisovali životopisy obvykle novináři, nově si muzikanti dávají záležet, aby autobiografie mohly vyjít napsané v první osobě a byly co možná nejautentičtější. „Psát knihu je stejné jako psát písničky. Jen u toho není žádná melodie," říká kanadský veterán Neil Young, jehož knize Waging Heavy Peace: A Hippie Dream je za oceánem zatím věnována největší pozornost. Rockový klasik, jenž natáčí povedené desky i ve svých šedesáti šesti letech, ji v angličtině a souběžně i němčině vydal na konci září. Kniha se skvěle prodává a drží se v první stovce nejžádanějších knih v internetovém obchodě Amazon.com.
„Úžasná kniha: skromná, upřímná, vtipná a často dojemná," píše v recenzi Wall Street Journal a Philadelphia Inquirer ji srovnává s „epickým džemem Youngovy kapely Crazy Horse, stejně volnomyšlenkářským, nekašírovaným a v každém momentě zajímavým". Recenzent New York Times nicméně konstatuje, že Waging Heavy Peace má daleko k „literárním výšinám Dylanových Kronik i nostalgické jízdě Patti Smith" a je zdaleka nejzajímavější na začátku, když Young mluví o svém dětství. Zbytek knihy pak prý zbytečně zatěžují pasáže, v nichž zpěvák mluví o svých milovaných ekologických autech.
Pikantní Townshend, nezáživný Morrissey
Autor hitu Heart of Gold se nikdy nevyžíval v divokém rock'n'rollovém stylu, a tak čtenáře nemůže příliš lákat na historky o šňupání prachu z otcovy urny, jako to dělal Keith Richards před vydáním Života. Pikantnější materiál ve svých memoárech nazvaných Who I Am nabízí Pete Townshend, frontman britských bouřliváků The Who.
Ve své knize vypráví o LSD tripu na palubě letadla, který se mu málem stal osudným či sexuální přitažlivosti Micka Jaggera, o kterém napsal, že to byl jediný muž, se kterým chtěl kdy spát.
Před osmi lety Townshenda vyšetřovala policie v rámci zátahu na internetové distributory dětské pornografie, poté co se prokázalo, že ze svého počítače navštěvoval webové stránky s ilegálním obsahem. Rocker se bránil tím, že ho tam zavedla studie pohlavního zneužívání dětí. Ostatně sám se stal jeho obětí v dětství, když byl členem organizace Mořských skautů.
Frontman The Who udržuje s knižním průmyslem dlouhodobý románek - v osmdesátých letech dokonce jeden čas pracoval jako redaktor vydavatelství Faber & Faber a pomohl zrealizovat několik memoárů svých kolegů. Vydal zde i knihu svých povídek Horse's Neck, chystaný román Ray High & The Glass Household ale nedokončil a stal se předlohou pro jeho koncepční sólové album Psychoderelict z devadesátých let. Smlouvu na vlastní životopis podepsal Townshend už před patnácti lety, konečně ale vyšel už 8. října a v britském Amazonu se držel v první třicítce nejprodávanějších knih.
Se stejným zájmem očekávali Britové autobiografii Stevena Patricka Morrisseyho, někdejšího frontmana kultovních osmdesátkových hrdinů The Smiths. „Můj život nebyl zase tak zajímavý," tvrdil třiapadesátiletý zpěvák v nedávném rozhovoru pro stanici Radio 4, jedním dechem ale dodává, že by svoji knihu rád jednou viděl v řadě klasiků, které vydává nakladatelství Penguin. Kniha má přes šest set stránek.
Pikantností bude určitě plná i kniha In the Pleasure Groove: Love, Death & Duran Duran, kterou vydává John Taylor z britských glam-popových hitmakerů Duran Duran. „Od sexu, drog a rock'n'rollu až k několika momentům, kdy po něm sahala smrt," popisuje vydavatel novou knihu bubeníka Petera Crisse ze skupiny Kiss nazvanou Makeup to Breakup: My Life In and Out of Kiss. Vzpomínat na slavné časy Joy Division bude i Pete Hook, který rovnou říká, že předchozí biografie, na nichž se podíleli aktuálně znepřátelení bývalí parťáci z kapely, „v mnohém neměly pravdu".
Nevázaný Mick i historky o Led Zeppelin
Hudební fanoušci v angloamerických zemích kupují i I'm Your Man: The Life of Leonard Cohen od Sylvie Simmonsové nebo Trampled Under Food: The Power and Excess of Led Zeppelin, jež navazuje na jednu z nejslavnějších rockových biografií Hammer of The Gods z roku 1985, která u nás vyšla před třemi roky pod názvem Kladivo bohů. Na rozdíl od trháku Stephena Davise se ale tentokrát bude jednat o autorizovaný životopis slavné kapely.
Knih, které budou v Americe a Británii útočit na žebříčku bestsellerů se v českém překladu dočkáme nejdříve za rok. Domácí vánoční trh ale nabídne dostatek jiných titulů na podobné téma. Nedávno se na pultech objevila kniha Bowie v Berlíně mapující zajímavé období v kariéře rockového chameleóna, kdy natáčel v druhé polovině sedmdesátých let v Západním Berlíně svoje klasické desky. Životu glamrockerů The Sweet se věnuje kniha Block Buster! a další pohledy do rockové historie nabízí biografie Roberta Planta, Freddie Mercuryho, Toma Waitse nebo Ozzyho Osbourna.
A jak se rockovým biografiím na domácím trhu daří? Denisa Novotná z vydavatelství Icar prozrazuje, že Život Keitha Richardse i v Čechách potvrdil vysoký zájem čtenářů a knihy se prodalo bezmála deset tisíc kusů. Vyprodal se i překlad Dylanových Kronik I, který byl tři tisíce kusů. „Zájem drobně zvýšený, senzace se nekonala," komentuje Richard Klíčník z nakladatelství Argo.
Na vánočním trhu je k mání i jedna původní česká kniha o hudbě, která nese název Hudba, která si neříká krautrock. Jejím autorem je publicista a mimo jiné také recenzent Aktuálně.cz Petr Ferenc, který v ní popisuje krátké, ale intenzivní dějiny německé kosmické hudby šedesátých a sedmdesátých let - tedy volně definovaného hnutí rockových experimentátorů, pro než se na západě vžil termín krautock. Kniha přinese profily skupin Kraftwerk, Tangerine Dream, Can, Neu, Faust či Cluster zařazené do dobového i hudebního kontextu.
