Praha - Britská kytarová ikona Eric Clapton slaví padesát let na hudební scéně a při té příležitosti vyrazil na evropské turné.
Osmašedesátiletý kytarový génius má výsostné místo mezi nejúspěšnější kytaristy všech dob a zásadně ovlivnil vývoj rockové hudby zejména v 60. a 70. letech. V průběhu své kariéry osciluje mezi blues, rockem i kultivovaným popem.
V Praze se představí podruhé po sedmi letech ve středu 19. června.
Výročí s novou desku
Clapton dokázal, že umění kytarové hry nespočívá jen v překotných technických finesách a bleskově zahraných krkolomných stupnicích, ale i v kráse a ušlechtilosti dlouhého tónu. Proto také získal v polovině 60. let svou přezdívku "slowhand" (pomalá ruka).
I když podle jiné verze to bylo trochu jinak: při jeho způsobu hraní, kdy ohýbal tóny vytahováním strun, často některá praskla, a když ji na pódiu vyměňoval, publikum jej pohánělo pomalým vytleskáváním.
Poznávacím znamením brýlatého hudebníka je ale i typický zastřený vokál, který by se spíš hodil k černošskému bluesmanovi ze zakouřeného neworleanského lokálu.
Nadcházející turné by kromě oslav padesáti let hraní na kytaru podporuje také jednadvacáté studiové album s názvem Old Sock, které vyšlo letos v březnu. kytarový klasik si naněm pohrává s rytmy reggae, na desce hostuje i Paul McCartney a v jedné písni je slyšet hlas Claptonových dcer. Fanoušky ani kritiku ale příliš nezaujalo.
Na turné Claptona už tradičně budou doprovázet kytarista Doyle Bramhall, bubeník Steve Jordan, klávesák Chris Stainton a baskytarista Willie Weeks. Nově koncertní skupinu rozšiřují nováčci Paul Carrack (varhany a klávesy) a Greg Leisz (pedal steel kytara). Doprovodné vokály pak obstarají Michelle Johnová a Sharon Whiteová.
Od Yardbirds k ikoně bílého blues
Clapton začínal v sedmnácti s napodobováním kytarové hry starých bluesmanů - Roberta Johnsona nebo Muddy Waterse.
Kariéru profesionálního hudebníka zahájil kultovní kapelou The Yardbirds, později se ale připojil k Blues Breakers vedených britskou bluesovou ikonou Johnem Mayallem. V roce 1966 s Jackem Brucem a Gingerem Bakerem založil skupinu Cream, která sice existovala pouhé dva roky, nesmazatelně se však zapsala do rockové historie.
Bývají často označování jako předchůdci hard rocku a jejich dlouhé improvizace či experimentování se zvuky se stalo inspiračním zdrojem mimo jiné pro Jimiho Hendrixe nebo Led Zeppelin.
Posléze spolupracoval s několika dalšími kapelami, například Blind Faith, Delaney & Bonnie či se angažoval v all stars bluesové formaci Derek and the Dominos. Od roku 1970 se pak věnuje také sólové dráze - na desce z toho roku se objevila slavná píseň Layla.
Koncertní vypjetí a rychle nabitá sláva Claptona dohnala, stejně jako množství dalších hudebníků, k závislosti na drogách a alkoholu. Clapton kupodivu dokázal odehrát v zuboženém stavu skvělé koncerty, vydávat vydařené desky i hostovat na albech svých kolegů.
Alkoholu se zbavil až počátkem 90. let: "Bylo to strašně těžké, protože se mi prostě líbilo pít." Musel tehdy překonat také tragická úmrtí ve svém nejbližším okolí. V roce 1990 zahynul přítel Stevie Ray Vaughan a v březnu 1991 Claptonův čtyřletý syn Conor. Nešťastný otec napsal na jeho památku křehkou baladu Tears in Heaven, která odstartovala novou etapu komerčního úspěchu spojenou například s alby MTV Unplugged (1992), Pilgrim (1998) nebo Back Home (2005).
Nejúspěšnějším momentem Claptonovy kariéry bylo pravděpodobně předávání hudebních cen Grammy za rok 1992, kde na slavnostním večeru v únoru 1993 v americkém Los Angeles převzal šest "gramofonků". Legenda bluesrocku tehdy slavila úspěch díky albu Unplugged a hitu Tears in Heaven. Kromě toho získal Clapton ocenění za nejlepšího popového zpěváka roku, nejlepší rockový pěvecký výkon a nejlepší rockovou píseň.
S novým materiálem se Clapton do Prahy vrátí sedm let po své české koncertní premiéře. Tehdy finále koncertu obstarala velmi řízná verze legendární skladby Cocaine.
