Lidové milice na Staroměstském náměstí. | Foto: VHÚ

Slovem "dělník" se oháněli lidé, kteří nesáhli na práci

Českoslovenští komunisté ve vrcholných funkcích se stále zaklínali slovy "dělník", "dělnická třída", "vítězství dělnického lidu", "diktatura proletariátu". Přitom mnoho z nich znalo pouze příjemné městské sekretariáty a k manuální práci si jen "přičichli" a někdy ani to ne. Ačkoliv se tyto "fígle" snaží používat ještě i politici v roce 2018, Jaroslav Žák je měl prokouknuté již před sedmdesáti lety:

"Voni říkaj: diktatura proletariátu, ale je to diktatura několika lumpů. A pamatuj si, Lojzo, každá diktatura je svinstvo."

"Ty už mluvíš jako hotovej reakcionář," rozpaloval se znovu Bušek, "to seš dělník?"

"Ne, já nejsem dělník, já jsem tureckej paša," rozčílil se Vojtíšek, "zato na tý řečnický tribuně, tam byli samí dělníci, a jaký fajnový! Jestli Jandl nebo Cholévka někdy něco dělali, tak jsem papež! Dělali, ale leda do kalhot…"