Hotel Klenov na Bystřičce postavil válečný veterán, znárodnění jej rodině vzalo. Dnes budova chátrá

Hotel Klenov na Bystřičce patřil mezi nejluxusnější rekreační střediska, dnes střídá majitele a chátrá.
Na úpatí kopce Klenov, u přehrady Bystřička nedaleko Valašského Meziříčí, se nachází několik budov.
Autobus tam po desítky let dovážel výletníky z celé republiky.
Dnes hotel zeje prázdnotou a dovnitř se nesmí.
V garáží však mají plno.
Foto: Magdaléna Daňková
Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
1. 3. 2018 10:01
Od začátku třicátých let tam jezdily hvězdy Československa. Z břehu nově vystavěné přehrady Bystřička se ozýval smích a cákání vody. Hotel pod kopcem nedaleko Valašského Meziříčí byl od května do září plný hostů a z restaurace se až do ranních hodin ozývala živá hudba. Hotel Klenov na Vsetínsku patřil mezi nejluxusnější ubytovací zařízení své doby. Budova dnes chátrá a ze zábav oblíbených v širokém okolí zbyly jen vzpomínky.

Rodina Novosadova vybudovala ubytovací zařízení pojmenované po nedalekém hřebenu Klenov koncem 20. let a spravovala jej až do roku 1950, kdy bylo znárodněno. Posledními pamětníky zůstávají vnuci zakladatele Josefa Novosada - Helena Nejedlá a Karel Novosad.

Čtyřiasedmdesátiletá Helena Nejedlá, rozená Novosadová, vnučka původních majitelů, v hotelu na Bystřičce vyrůstala společně se svým o čtyři roky mladším bratrem Karlem. Někdejší knihovnice se dnes stará o rodinný archiv a sbírá také fotografie Bystřičky a hotelu. Do nich teď nechala nahlédnout také Aktuálně.cz.

Josef Novosad, veterán-kulometník z první světové války, si na výstavbu hotelu u přehrady vydělal jako číšník v kantýně v pražském Černínském paláci, kterou vlastnila sestra jeho manželky. Postavit hotel poradil Novosadovi údajně jistý vsetínský lékárník Putzkailer, který byl předsedou spolku turistů. Novopečenému majiteli pozemku pod kopcem pomohl s vyřízením půjčky a navrhl i jméno hotelu.

První část rekreačního objektu byla dokončena v roce 1928 a hosté se jen hrnuli. Starost o ně zaměstnávala celou rodinu a Nejedlá vzpomíná na to, že její děda si sám také vytvářel propagační materiály. V dobovém letáku se píše: "Pokoje u nás v hotelu Klenov jsou zaručeně čisté, vzdušné a vybavené vším potřebným tak, abyste se v nich hned první den cítili jako doma… Pokud se stravy týká - víme, čím jsme povinni zdravým vzduchem vyhládlému žaludku. Máme mnohaletou zkušenost a to Vám budiž zárukou, že i po této stránce budete plně spokojeni."

Rodina Baťova, Chladil, hokejisté i Rudá armáda

Do hotelu Klenov během nejslavnějšího období zavítala například rodina Baťova, později hudebníci Milan Chladil, Rudolf Cortés, Jiří Vašíček nebo hokejisté brněnského klubu Rudá hvězda (dnes HC Kometa Brno). Před válkou byla postavena také druhá část hotelu a Klenov mohl přivítat až desítky hostů najednou.

Helena Nejedlá vzpomíná, že její děda si vedle hotelu vybudoval také dům a hospodářské budovy, kde choval prasata, slepice, krávy, králíky i holuby. Po druhé světové válce však hospodářství zrušil.

Během války fungoval hotel v omezeném režimu a v roce 1945 zde dokonce vznikl provizorní lazaret. Nejedlá vzpomíná na vyprávění rodičů o tom, že koncem války se v hotelu usídlily ruské vojenské jednotky přicházející ze Slovenska. "Měli s nimi dost špatné zkušenosti. Maminka vzpomínala, že šla s důstojníkem kontrolovat pokoje, jestli v nich není partyzán," popisuje Aktuálně.cz.

Prvorozený syn stavitele hotelu a otec Heleny Nejedlé a jejího bratra Karla převzal vedení v roce 1949. O rok později v rámci znárodnění přešla správa pod ČS hotely, n.p. Brno a rodina Novosadova se rázem ocitla v pozici provozovatele. Přesto tam mohla zůstat dále bydlet, zatímco prarodiče a tety se přestěhovali do domku nedaleko hotelu.

Tři kilometry pěšky do školy

Nejedlá strávila podle svých slov hodně času s babičkou v hotelu, zatímco její bratr s místními kluky běhal po venku. V zimě děti lyžovaly, s otcem-myslivcem chodily zase krmit zvířata do nedalekého lesa. Často také ležely v knihách. "S bráchou jsme četli snad od pěti let. Tatínek totiž u vyprávění pohádek usínal, takže jsme se to naučili sami," vypráví s úsměvem na rtech.

Obě děti chodily prvních pět tříd do základní školy vzdálené tři kilometry pěšky, a to přesto, že jejich otec vlastnil auto. "Lidé ho pomlouvali, že děti vozí autem, a měl z toho nějaké nepříjemnosti, proto jsme museli s bráchou chodit pěšky," popisuje Nejedlá.

Později jezdili do školy ve Valašské Bystřici autobusem, kde si našli více kamarádů. "Vzpomínám si, že ostatní děti na tom byly oproti nám opravdu špatně. Do školy chodily třeba bosky, neměly se moc dobře. Myslím, že byly i dost hladové," líčí situaci v beskydských kopcích v 50. letech.

Přestože Helena Nejedlá prožila dětství u přehrady, nikdy se nenaučila plavat. Jako dítě jí plavání v přehradě zakázali rodiče, její bratr se však do vody přesto odvážil. "Odjakživa mám strach z vody. Nikdy jsem zákaz neporušila, proto taky neumím plavat," odvětila.

Zákaz rodičů neporušila i proto, že se každou chvilku někdo v přehradě utopil a její otec musel utonulé odvážet svým autem. Na Bystřičce totiž nebyl ani doktor, ani pohřební služba.

Na živou hudbu se scházeli chataři z okolí

A tak místo skotačení ve vodě pomáhala třeba v kuchyni. "Dávali jsme oblohu na talíře, servírovali zmrzlinu a podobně," sdělila Nejedlá. Vzpomínky na dětství má také spojeny s živou hudbou, která se z restaurace linula celé léto. Na zábavu do Klenova chodili i chataři z okolí.

Na zábavu se sjížděli chataři z celého okolí.
Na zábavu se sjížděli chataři z celého okolí. | Foto: Archiv rodiny Novosadové

Kromě rodiny Novosadovy působil v hotelu také sezonní personál, se kterým měli původní majitelé dobré vztahy. Pomocníci jezdili ze Slovenska i Brna. "Jeden vrchní z Brna se tam každé léto vracel roky a roky," vypráví Nejedlá a dodává, že si posílali i vánoční přání.

V hotelu mohla rodina Novosadova zůstat až do konce roku 1959, po splacení dluhů je ale stát donutil další rok odejít. Otec začal pracovat jako vedoucí pivovaru v Rožnově, kde dostal služební byt. Později si rodina koupila bydlení družstevní. "Neměli jsme ani ledničku, pračku, talíře, příbory. Všechno bylo toho hotelu a nic jsme si nesměli vzít. Mně bylo sedmnáct, bratrovi třináct a naši začínali, jako by se zrovna vzali. Finančně to pro rodiče bylo strašně náročné," popisuje Helena Nejedlá.

Otec nesl ztrátu rodinného podniku těžce a podle své dcery měl psychické a později i fyzické potíže. Zemřel o jedenáct let později na následky dlouhé nemoci v jednapadesáti letech.

Na univerzitu ji kvůli původu nevzali

Kvůli svému původu nemohla Helena Nejedlá studovat vytouženou filozofii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Společně s odvoláním její otec v roce 1960 napsal dopis Okresnímu národnímu výboru, odboru školství a kultury ve Valašském Meziříčí.

"Je pravda, že jsem byl spolumajitelem 1/3 budovy hotelu Klenov, avšak veškeré příjmy z pronájmu této budovy byly určeny na splácení dluhů váznoucích na budově hotelu Klenov u Státní spořitelny ve Vsetíně; teprve v roce 1959 byly dluhy týkající se hotelu Klenov úplně splaceny," popisuje mimo jiné v dopise Karel Novosad.

Dopis úředníky nepřesvědčil a čerstvá maturantka tak místo filozofie odešla po rožnovském gymnáziu studovat do Brna knihovnickou školu. Univerzitu si dodělala až o šest let později, při práci. Ke studiu ji doporučilo ROH (Revoluční odborové hnutí) z vsetínské knihovny. 

Bratr emigroval, manžela sledoval agent StB

Další ranou pro Helenu Nejedlou byl rok 1968. Její bratr po srpnové okupaci emigroval do Rakouska a jejího budoucího manžela, starostu Rožnova, stíhali politicky. Ponížil na pozici topenáře v kotelně závodu OKAL na výrobu rodinných domků v Rýmařově, kde žije Nejedlá dosud.

Pár let nato však dostal práci technika. Nicméně jeho pohyb sledoval nasazený spolupracovník StB. Kdo jím byl, zjistil Nejedlý až po zveřejnění takzvaných Cibulkových seznamů.

Nejedlá z Československa nikdy odejít nechtěla. Se svým bratrem se ze začátku nesměla vídat, koncem sedmdesátých let se mohli po letech opět sejít, už přímo v Rakousku.

Karel Novosad přijel do Československa poprvé koncem 80. let a po revoluci se vrátil na své milované Valašsko, kde žije se svou manželkou. Nejedlá pracovala až do svého důchodu jako ředitelka rýmařovské knihovny, v důchodu je jedenáct let.

Hotel chátrá od počátku 90. let

Hotel Klenov byl původním majitelům, tedy vdově, sestrám a sourozencům Novosadovým, navrácen v restituci počátkem 90. let. "Hotel už byl v takovém stavu, jako je dnes. Prodali jsme jej za mizivou částku a už jsme se tam nevrátili. Ale hotel byl v té době využíván," popsala Nejedlá.

Helena Nejedlá na prohlídce hotelu před dvěma lety.
Helena Nejedlá na prohlídce hotelu před dvěma lety. | Foto: Osobní archiv Heleny Nejedlé

"Všichni původní majitelé už byli staří a bratr i já jsme k tomu neměli vztah, nikdy jsme v hotelnictví nepracovali a bydleli jsme úplně jinde, proto jsme hotel prodali," dodává Nejedlá.

Během let, kdy budova putovala od majiteli k majiteli, ztratila rodina přehled o tom, kdo o hotel momentálně (ne)pečuje. Poslední prodej se uskutečnil v roce 2015 prostřednictvím dražební kanceláře, jeho vyvolávací cena tehdy byla 300 tisíc korun. Konečná cena nakonec vystoupala na 1,4 milionu, což odpovídalo ceně bytu ve Vsetíně.

Hotel je dnes znovu na prodej, realitní kancelář vyvěsila inzerát v půlce února na internetu. Jeho budoucnost je tak stále nejistá.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy