Nádraží v Budějovicích patří mezi nejkrásnější stavby na české železnici. Vzniklo na počátku 20. století a jeho neorenesanční styl se od té doby nezměnil. V posledních letech se ale začalo dostávat do špatného stavu. Odpadávala fasáda, interiér zašel a zahltil ho vizuální smog. Správa železnic proto nechala budovu zrekonstruovat a po čtyřech letech ji v únoru plně zprovoznila cestujícím.
Turisté, kteří rádi zabloudí i do odlehlejších koutů Česka, budou mít v divočině nová útočiště. České lesy a firma Via Czechia pro ně v následujících letech vybudují až 150 nových míst, kde se bude dát schovat před deštěm nebo složit hlavu na noc. Některé útulny se sedlovou střechou by mohly dostat podobu, kterou navrhlo studio Landa Ruhmkorf Landscape Architekti. Prvních 20 by mělo stát už letos.
Vinohradský domov Karla Čapka a místo, kde se scházeli slavní pátečníci, se promění v muzeum podobné vile Tugendhat. Praha 10 chce do léta dokončit projekt, v němž část vinohradského dvojdomu z pera architekta Ladislava Machoně navrhuje citlivě zrekonstruovat a přizpůsobit spisovatelově stylu života za první republiky.
Je to jedna z mála vzpomínek na industriální Prahu. Budova s tabulkovými okny, která byla v minulém století součástí slavného závodu Českomoravská-Kolben-Daněk ve Vysočanech, dlouhá léta chátrala a památkáři ztráceli naději, že se ji ještě podaří zachránit. Teď má továrna odhalený skelet a pod dohledem architektů Masák & Partner se mění na bytový dům s industriální atmosférou.
Nový trend, který se bude týkat hlavně mladé generace. Umělecká natěračka Klára Pětovská pomocí barev předělává bytové kuchyně, koupelny a další prostory. “Určitě jde o ekologičtější variantu. Když si lidé navíc zvolí tuto cestu, utratí zhruba pětinu až třetinu prostředků, než kdyby si koupili novou kuchyň v hobby marketu,” říká.
Poslední týden mohou architekti a designéři přihlašovat své práce do soutěže Interiéru roku. Projekty za rok 2023 porota posoudí a vybere vítěze, které v květnu vyhlásí v pražském DOXu. Podle ředitele Petra Tschakerta se od založení soutěže v roce 2015 leccos změnilo. Design přestal být výsadou bohatých a propsal se i tam, kde do něj dříve nikdo nechtěl investovat.
Měl pozemek v Říčanech a na něm starou chatu. Majitel do ní jezdil od svého útlého dětství, a tak se při plánování rodinného domu nejprve nechtěl smířit s tím, že chatu bude lepší zbourat a na jejím místě postavit modernější novostavbu. Přesvědčil ho až návrh od architektů z Atelieru Hajný, který navazuje na tvar původního domu a propojuje minulost se současností.
Počasí bylo v Drastech u Prahy nachlup stejné jako před lety. Mokrý sníh rozostřoval zorné pole, oblohu pokryla nehezká šeď a všude bylo bláto. Znovu tu byla i pozitivně naladěná sestra Marie, která mě v roce 2020 provázela zchátralým hospodářským dvorem a snažila se přiblížit, jak ho karmelitky promění v klášter. Jen dnes opravdu stojí, a to i díky lidem, kteří na něj tři roky přispívají.
Postavil ji autor pražského Národního divadla a Karel Čapek v ní napsal Krakatit. Přesto se výletní restaurace Rudolfov v Jindřichově Hradci v roce 2004 téměř rozpadala. Definitivně zachránit a znovu otevřít veřejnosti se ji podařilo až letos. Akademik Petr Chvojka musel po odkoupení památky překonat řadu překážek včetně soudních sporů o pozemky, restituce, rozkrádání materiálu i pandemie covidu.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Ačkoli věděli, že pustit se do oprav 500 let starého domu v centru Českého Krumlova nebude nic jednoduchého, na to, s čím vším se budou muset potýkat, je nikdo nemohl připravit. "Dům byl po povodních staticky narušený, neměl kanalizaci, střecha byla v havarijním stavu a krov mnohem cennější, než kdokoliv tušil," říká pár, který si po letech práce pro cizí přál vybudovat něco svého.
Česko je kulturně zase o něco bohatší. Status národní památky získalo celkem 18 klenotů, které jsou neodmyslitelně spjaté s historií země a jejím vývojem. Na seznam se nově dostala Křižíkova a Primátorská tramvaj, pomník krále Jiřího z Poděbrad nebo hrad a zámek Poběžovice. Ministerstvo kultury také ocenilo radniční stavby, a to v celkem 14 městech. Podívejte se na ně v galerii.
Caldarium nebo Kneippův chodník nabízí nový saunový svět v Třeboni, který pro lázeňské centrum Aurora navrhlo studio Plus One Architects. Jeho úkolem bylo esteticky navázat na původní budovu ze 70. let minulého století a vytvořit jasný prostor s logickou orientací. "Dostavba lázní byla výzvou, na kvality původního areálu jsme navázali světlou dlažbou a dřevěným obkladem," vysvětlují architektky.
Mít v Americe vlastní bydlení, ale nezadlužit se až do konce života zní jako fantasmagorie. Pár z Arizony však přišel na způsob, jak si takový sen splnit. Architekt Christoph Kaiser a jeho manželka se před pár lety rozhodli uskromnit a namísto domu s hypotékou si koupili staré plechové silo na obilí. Kuželovitou sýpku z 50. let minulého století využili jako nádobu, do níž vměstnali luxusní byt.
Neobarokní budova v Děčíně z roku 1902 je upomínkou na rakousko-uherský model, kdy peněžní ústavy investovaly do rozvoje obcí a měst. Ze spořitelen odcházely peníze na stavbu škol, nemocnic nebo kultivaci zeleně. Teď jde historická budova, kde sídlil i úřad práce, do dražby. Má obří trezor a vyvolávací cenu 7,5 milionu korun, což je dvakrát méně než reálná hodnota domu.
Únik od starostí a hlučné dopravy našel pražský pár na pozemku nedaleko velkoměsta. V místech, kde ho kolem dokola obklopují vzrostlé stromy, si od studia Archicraft nechal navrhnout moderní víkendový dům s hliníkovou fasádou a prosklenými dveřmi do zahrady. "V chatě jsme se snažili skloubit současný design, respekt k přírodě a praktické využití," tvrdí autoři.
Vyjede-li městský člověk na víkendový glamping do Jizerek, může ho tam leccos překvapit. Pozastavit se může třeba nad tím, že potmě nikam netrefí, že noc je v horách tmavá jako uhel a samota v ní hlučnější než otevřená okna do ulice. A že když se probudí, přiloží si do kamen a rozhlédne se údolím, nad nímž vykypěla mlha, je po ránu tak nějak zvláštně šťastný.
Litomyšl je Mekkou současné architektury. Na jejím malém území vznikla od 90. let řada staveb, na něž se jezdí dívat lidé z celé republiky. Teď mají k návštěvě o důvod navíc. Vítězem České ceny za architekturu se stala tamní nová lávka, která v roce 2022 nahradila nadchod z 80. let a spojila městský úřad s centrem města. Autoři stavby Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ji navrhli i jako vyhlídku.
Mezinárodní porota na dnešním galavečeru vyhlásí vítěze a finalisty České ceny za architekturu. Do užšího kola osmého ročníku se v červnu probojovalo 31 projektů, které na území republiky vznikly během posledních pěti let. Jsou mezi nimi soukromé a veřejné novostavby, moderní rekonstrukce i zajímavé projekty, které dávají recepty na znovuvyužití dosloužilých staveb technického charakteru.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
