Odolala povodním, gentrifikaci i nové developerské výstavbě. Industriální budova, v níž dnes sedí novináři z vydavatelství Economia, stojí v pražském Karlíně od 19. století. Za Rakouska-Uherska sloužila jako slévárna parních kotlů, po roce 1989 ale monumentální prostory ztratily své využití a trvalo patnáct let, než se proměnily v největší newsroom v Česku. V sobotu si budovu můžete volně projít.
Na zámku ve Světlé nad Sázavou byla vždycky trochu zima. Celkem 80 místností nešlo vytopit, a tak i bohatý továrník Richard Morawetz ve 20. letech minulého století obýval s rodinou jen polovinu z nich. Jejich nepohodlí v prvorepublikovém stylu teď na zámku přibližují noví majitelé, manželé Marianovi, kteří panství loni převzali po rodině Degerme.
Má měkké a oblé tvary, svěží barevnost a poctivé materiály, které budou dobře stárnout. Vítězem soutěže Interiér roku se stal rodinný dům v Malešicích u Prahy od Martiny Šandové z ateliéru Ti architekti. Porota ocenila hravost i ženský element, jež autorka do domu vnesla.
Areál bývalé nemocníce v Terezíně by se mohl proměnit v bydlení pro seniory. Městu se nemovitost dlouhodobě nedaří zachránit ani udat k jinému využití, zájem ale mají zakladatelé seniorských domů Senlife. Skupina nabízí, že na brownfieldu vybuduje byty, dům s pečovatelskou službou i městské bydlení s regulovaným nájmem, žádá ale záruku státu nebo kraje na zhruba miliardovou půjčku.
Dosluhující budova ve vísce Polánka nedaleko Moravského Krumlova na Znojemsku dostala nový kabát i využití. Ve dvou patrech vznikla mateřská škola, která v rostoucí části obce dlouho chyběla. Původně tu sídlila obecní škola, pak byl dům několik let prázdný a chátral.
Nová škola pro studenty pražské UMPRUM i rekonstrukce ostravského kulturního domu Poklad. Přes 30 staveb se dostalo do úzkého výběru 23. ročenky, která mapuje to nejzajímavější z tuzemské architektury za uplynulé dva roky. Jejím autorem je Ondřej Chybík, otec ikonického vinařství Lahofer nebo rekonstrukce autobusového nádraží v Brně. Při sestavování publikace hleděl hlavně na veřejné investice.
Slavná kavárna Era na Černých polích v Brně sídlí v drobné nenápadné budově od architekta Josefa Kranze z roku 1927. Po architektonické stránce jde o velmi zajímavý příklad funkcionalismu, který byl ovlivněný poetickou architekturou avantgardního hnutí De Stijl z Holandska. Po několika letech chátrání se v roce 2011 stavba dočkala rekonstrukce. Získala tak zpět svou původní funkci i podobu.
Mateřská školka Montessori v Jablonci nad Nisou získala s rekonstrukcí moderní přístavbu. Jednoduchý hranol se schodištěm a terasou kontrastuje se starou zástavbou bývalé fary a vytváří hravé prostředí pro děti. "Návrh přístavby je odvážný, abychom vždy mohli hrdě říct, že hlavní kritériem pro nás byla zábava pro děti," popisuje studio Mjölk.
Pandemie koronaviru, která lidi z měst hnala do přírody, uspíšila fenomén minimalistického rekreačního bydlení, myslí si autor nové knihy Tiny house Radek Váňa. Se svým týmem ze společnosti Idealab zmapoval pestrou krajinu firem, které v Česku a na Slovensku nabízí dřevostavby, kontejnery nebo mobilní domy.
Rodina si v Brně koupila 20 let starý dům v duchu podnikatelského baroka a společně s architekty ho proměnila v moderní a vzdušné bydlení. Původní interiér byl v rádoby historizujícím slohu. Zdi zdobily balustrády, falešné římsy nebo patinované omítky.
Dvě tragédie, beatníci v čele s Allenem Ginsbergem, první makrobiotická restaurace s Yoko Ono jako číšnicí nebo třeba hippies a "Edison internetu". Na první pohled nenápadný newyorský dům ve čtvrti East Village na Manhattanu ve svých zdech uchovává řadu neobyčejných vzpomínek. Prozkoumal je americký profesor žurnalistiky David Hajdu, který o budově dokonce složil cyklus písní.
Kruhové medailonky s pražskými primátory i sousoší Práce a Humanita. Hlávkův most, třináctý pražský most přes Vltavu je složený ze dvou rozdílných konstrukcí. Významné architektonické dílo ve stylu moderny je součástí Severojižní magistrály a spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích. Podívejte se na pořad Zdeňka Lukeše Skryté poklady architektury.
Umělkyně Lilith Urbanczyk si v Havířově otevřela nové tetovací studio, které odráží její styl i osobnost. S interiérem jí pomáhala sestřenice, architektka Barbora Štefková, a společně nechaly vyniknout umění, designové doplňky a odvážné barvy.
V Praze začíná osmnáctý ročník Salonu dřevostaveb. Během měsíce se na něm představí česká i zahraniční architektonická studia, která sází na ekologické materiály a udržitelné stavitelství.
Dětská léčebna pro malé pacienty s nemocemi dýchacích cest v Ostrově na Blanensku má po téměř čtyřech dekádách důstojné zázemí. Budovy, které nahradily "dočasné" centrum z 80. let minulého století, vycházejí z jednoduché dětské kresby a vápencového masivu v okolí. Architekti chtěli, aby domy měly pozitivní vliv na psychiku nemocných a respektovaly atmosféru místa.
Nelehký úkol dostala architektka Markéta Bromová od mladé rodiny z Berounska. V zastavěné části na kraji města navrhovala dům, který se musel vypořádat se svažitým pozemkem, sousedy i přilehlou silnicí. Hlavním přáním majitelů přitom bylo, aby se domov rozkládal jen na jedné úrovni a měl dostatek soukromí. Nemovitost tak od ulice ustupuje dál do zahrady a otevírá se až ke vzdálenějším domům.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. Vše teď spadá pod nadační fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Činžovní dům nedaleko Havelského tržiště má po rekonstrukci úchvatnou atmosféru. Architekti, kteří se jím zabývali devět let, mu vrátili kouzlo starých časů a přitom nezapomněli na nároky moderního bydlení. Během obnovy odhalili vrstvy v románském, barokním i klasicistním stylu, které dali do kontrastu se současnými a praktickými prvky.
