Když se zakousnete do křupavé, voňavé placky - třeba se slaninou, sýry a zakysanou smetanou - rychle pochopíte, že Langošérije není jen o jídle. Je o zážitku a pečlivě promyšleném konceptu, který má ambici změnit vnímání jednoho z nejikoničtějších jídel našich ulic. A to třeba pomocí vyladěné česnekové pasty či sladkých variant tohoto oblíbeného smaženého pokrmu.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Vědec Kevin Hall, který v minulosti pracoval pro americký Národní institut zdraví, se proslavil studií, jež zásadně změnila pohled na to, co jíme. V roce 2019 zjistil, že lidé, kteří konzumují ultrazpracované potraviny, snědí denně v průměru o 500 kalorií více než ti, kteří se stravují přirozeně. A to i přesto, že obě skupiny měly stejný obsah živin – stejné množství tuku, soli, cukru i vlákniny.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Nad severním Atlantikem se v prosinci 2024 zvedlo moře tak, jak to vědci dosud nikdy neviděli. Satelit SWOT během bouře Eddie zaznamenal průměrné vlny vysoké téměř 20 metrů – to je zhruba výška pařížského Vítězného oblouku. Přepsaly tak dosavadní historické rekordy.
Pamatujete si, s čím jste si hráli jako děti? Co se dřív jedlo, pilo, sbíralo nebo nosilo? A které značky byly tehdy pojem? Připravili jsme pro vás kvíz, který vás vezme na malý výlet v čase — do doby, kdy se na tělák nosily jarmilky, sbírala céčka a celá rodina se mazala indulonou. Otestujte si, jak dobře si pamatujete vůně, chutě, hračky i značky minulých let.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Vidlák alias Daniel Sterzik ani jeho hnutí Stačilo! se do sněmovny nedostali. Bloger ale dostal jiný nápad, jak si vydělat peníze. Požádal o ně své fanoušky na sociálních sítích, nakonec se ale nestačil divit. Podívejte se na nový díl satirického pořadu Politické bizáry.
Otvírá se nová kapitola výpočetní techniky: čipy se neučí od lidí, ale lidé od čipů. Australský start-up Cortical Labs postavil první biologický počítač na světě, který využívá takzvanou syntetickou biologickou inteligenci. Spojuje živé lidské mozkové buňky s klasickým křemíkovým čipem – a přináší tak netušené možnosti.
Nad pardubickým závodištěm tehdy viselo nejen napětí z Velké, ale i mraky hrozící války. Na tribunách seděly desetitisíce diváků s jedinou tajnou touhou: aby českoslovenští jezdci porazili německé favority. Málokdo ale čekal, že hrdinkou dne se stane tichá šlechtična Lata Brandisová.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Stačila jedna noc, aby se klidné kamerunské jezero Nyos proměnilo v tichého zabijáka. 21. srpna 1986 vystoupal z jeho hlubin neviditelný mrak oxidu uhličitého, který tiše usmrtil téměř 1800 lidí a tisíce zvířat v okolních údolích. Ti, kteří přežili, se probudili do světa bez zvuků, bez pohybu, bez života. A začali si klást otázku: co se tady stalo?
Křídlo, křehké jako papír a zdobené tisíci jemných, barevných šupinek, rozhoduje o životě a smrti motýla. V americkém záchranném centru provedli neobyčejnou operaci, která změnila osud ohroženého jedince. Video z ní se během několika dní stalo hitem internetu a okouzlilo miliony lidí po celém světě.
Náhodně „fleknutý“ bod na mapě nás dovedl do zpustlého areálu s wellness, bazény i barevnými paneláky. Bez cedulí, bez informací, jen s tíživým tichem. Postupně se ale začal odkrývat příběh kdysi vyhlášeného rekreačního parku, který po požáru, dluzích a explozi plynu osiřel a proměnil se v podivuhodné město duchů se skoro nedotčenými byty.
Jedna z největších námořních tragédií v historii Japonska začala v okamžiku, kdy se kapitán rozhodl vyplout navzdory špatnému počasí. Trajekt Toya Maru, později přezdívaný jako japonský Titanic, se v září 1954 dostal do srdce tajfunu a během několika minut zmizel pod rozbouřenou mořskou hladinou. Na palubě zůstalo přes tisíc lidí.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Zatímco většina šestnáctiletých sní o motorce nebo prvním autě, Timon Bornhalm z německého Iserlohnu už má najeto tisíce kilometrů ve vlastnoručně postaveném obytném voze. I bez řidičského průkazu na auto našel legální způsob, jak být na silnicích naprosto soběstačný. A užívat si dobrodružství.
Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na jednu zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Všimla si ho sousedka a obrátila se na policii.
Anatolij Onoprienko, přezdívaný Bestie z Ukrajiny, Terminátor či Občan O, zavraždil během svého řádění 52 lidí, z toho 43 za půl roku. Systematicky střílel, zapaloval domy a nezanechával svědky. Masivní policejní hon selhal, mučení stálo nevinného další život. Nakonec to byla náhoda a sériové číslo stereo přístroje, co ukončilo řádění nejbrutálnějšího vraha postsovětského prostoru.
