V době od 50. do 90. let minulého století vytvořil světově uznávaný básník a výtvarník Jiří Kolář šestašedesát děl, která nyní darem dostala Západočeská galerie v Plzni. Podle jejího ředitele Romana Musila práce vznikaly různými technikami.
Oči Franze Kafky z mnohonásobně zvětšeného proužku fotografie shlížejí na výstavu v plzeňských Masných krámech. Je to vtipně doslovný prvek jinak ambiciózní přehlídky mapující, nakolik rozmanité výtvarné projevy v Praze počátku 20. století obklopovaly synka židovského obchodníka ze Staroměstského náměstí, citlivého studenta práv se špičatýma ušima a snad prvního autora moderní evropské literatury.
Pohled na svět výtvarného umění, jaký obklopoval Franze Kafku, zprostředkovává nová výstava Západočeské galerie v Plzni. V síni Masné krámy se koná u příležitosti 100. výročí spisovatelova úmrtí. Zahrnuje více než 200 děl autorů, které pražský německý literát literát osobně znal nebo jejichž práci prokazatelně obdivoval.
„Kdo by chtěl letět linkou 666?“ ptá se sugestivně kunsthistorička Kateřina Kubínová v knize doprovázející aktuální plzeňskou výstavu o apokalypse. I když výběr uměleckých děl sahá až do středověku, přináší mnoho důkazů, že biblický text o konci světa stále rezonuje také ateistickou západní společností 21. století.
Přes stovku českých děl z přelomu 19. a 20. století zahrnula Západočeská galerie v Plzni na výstavu nazvanou Zlaté časy s podtitulem Umění doby fin de siecle. Práce Alfonse Muchy, Františka Kupky, Maxe Švabinského, Antonína Slavíčka či Václava Brožíka patří k nejlepšímu v plzeňské sbírce, přestože z ní diváci spatří pouze část, říká autor projektu Roman Musil. Ten je zároveň ředitelem galerie.
Ve výstavní síni 13 plzeňské Západočeské galerie začala minulý pátek komorní výstava nazvaná Umění předlouhého století a paměť lidské chůze. Zaměřuje se na chůzi, od procházky a výletu přes stěhování, dobrodružné výpravy až po nucený exil.
Zchátralé, 30 let nevyužívané městské lázně v centru Plzně uplynulý pátek koupil Plzeňský kraj za 120 milionů korun. Po rekonstrukci mají sloužit jako prostory Západočeské galerie a sál pro několik stovek lidí. Místo kotelny bude v zadním traktu přistavěn čtyřpatrový objekt, kam galerie přesune sbírky ze stávajících nevyhovujících depozitářů.
Západočeská galerie v Plzni zahájila v síni nazvané 13 výstavu fotografií Josefa Sudka a maleb Jakub Špaňhela. Spojuje je téma pražské katedrály svatého Víta. Sudkův cyklus svatovítských výjevů je v takto ucelené podobě k vidění poprvé. Přehlídka pojmenovaná Zažít zjevení potrvá do 6. února.
Krajinu z Kameniček od Antonína Slavíčka, opičí Siestu od Gabriela Maxe, Náměsíčníka Jana Zrzavého, zátiší od Emila Filly či obraz vytvořený Toyen vystavuje od čtvrtka Západočeská galerie v Plzni. To nejlepší z jejích sbírek však diváci tentokrát neuvidí klasicky ve výstavní síni.
Díla inspirovaná aviatikou a touhou létat představuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni. Ukazuje různé podoby letectví v české kultuře. Orámovaná je dvěma milníky: rokem 1783, kdy poprvé vzlétl horkovzdušný balon, a rokem 1957, kdy byla vypuštěna první kosmická sonda Sputnik.
Verš 300 let staré, v kostelích stále zpívané písně oslavující Pannu Marii inspiroval název plzeňské výstavy Nad slunce krásnější. Sochy madon gotického, takzvaného krásného slohu, které pořadatelé shromáždili z půlky republiky a Bavorska, jsou však mnohem starší. Některé přes šest století. I to je součástí krásy, o kterou tu běží.
Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni, gotická Plzeňská madona, se v pátek na čas přesunula z katedrály svatého Bartoloměje o pár set metrů dál do výstavní síně Masné krámy. Od 20. do 29. května zde bude k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější - Plzeňská madona a krásný sloh, kterou připravila Západočeská galerie.
Západočeské galerii v Plzni loni kvůli pandemii koronaviru klesly tržby i návštěvnost na třetinu. Velkou část roku musela být zavřená, což se dotklo několika výstav. Ještě za rok 2019 jich instituce připravila osm, vloni v běžném režimu stihla jedinou.
Od neděle 27. prosince, kdy země přechází do pátého stupně protiepidemického systému PES, přestane platit výjimka pro pět výstav dosud otevřených veřejnosti. I tyto přehlídky tak musí zavřít, informovalo na sociálních sítích ministerstvo kultury.
Za naprosto nepochopitelnou označuje ředitel Alšovy jihočeské galerie výjimku, kterou vyjednal ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD pro výstavy ve vybraných galeriích a muzeích. S pátečním přechodem Česka do vyššího stupně protiepidemického systému by měly zavřít všechny, nakonec však zůstanou otevřené výstavy Rembrandta a Slunečních králů v Praze, a to díky zahraničním zápůjčkám.
Ve výstavní síni Masné krámy, kterou spravuje Západočeská galerie v Plzni, začala toto úterý výstava nazvaná Nad slunce krásnější - Plzeňská madona a krásný sloh. Připomíná po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni. Podle kurátora Petra Jindry jde o expozici evropského významu a největší událost v dosavadní historii síně.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Na obrazu Václava Brožíka z roku 1899 mladá vesničanka zvedá ruce k hlavě. Stojí uprostřed pole před hromadou řepy a rozkošnicky si protahuje ztuhlá záda. Ženské gesto, kterému na smyslnosti neubírá ani zemědělský námět, se teď stalo dokonalým motivem výstavy nazvané Od práce k zábavě. Západočeská galerie v Plzni na ní zkoumá podoby volného času v umění 19. století.
