Transgas je jizva na tváři Prahy i skvost, jehož zbourání je projevem barbarství, tvrdí architekti

David Kohout
17. 1. 2017 8:47
Ministerstvo kultury odmítlo požadavek Klubu za starou Prahu prohlásit soubor budov Transgas za kulturní památku. Majiteli pozemku tak již nic nebrání v tom legendární komplex zbourat. Zeptali jsme se proto českých architektů, co si o celé věci myslí. Architektům Václavu Aulickému, Jakubu Cíglerovi, Patriku Kotasovi, Jaroslavu Zimovi, Petru Kučerovi a Arch Vaderovi jsme položili tři stejné otázky. Zajímalo nás, jaké jsou podle nich klady a zápory stavby a jak se staví k možnosti, že by měl být komplex zbourán a nahrazen novým projektem.

Ministerstvo kultury neprohlásilo v prosinci minulého roku legendární komplex budov Transgasu za kulturní památku. Nic tak nebrání developerské společnosti HB Realis areál zbourat. Po hotelu Praha bude Transgas další budovou vystavěnou ve stylu brutalismu, která půjde k zemi.

Podnět k ministerstvu podal Klub za starou Prahu, avšak u odborné poroty nepochodil. Podle posledního žijícího architekta komplexu Václava Aulického se až s odstupem času ukáže, jaká tím vznikla Praze nenávratná škoda. Jeden z nejznámějších českých architektů Patrik Kotas jde však s kritikou ještě dál. Podle něj je zbourání Transgasu brutální zločin hraničící s barbarstvím.

Naopak Jakub Cígler, autor nového komplexu budov, poukazuje na problematické umístění celé stavby v kontextu historické zástavby Vinohrad. "Parter budov není koncipován jako veřejné prostranství, které by nabízelo příjemné prostředí. Je plný tmavých, nehostinných zákoutí bez zeleně, drtivá většina chodců se mu snaží vyhnout, drobné provozovny a služby v přízemí dlouhodobě neprosperují," okomentoval Cígler.

Architekt Petr Kučera navíc upozornil na to, že Transgas jednoduše zůstal v celé zástavbě cizorodým prvkem. Nepodařilo se ho začlenit do města a stal se uzavřeným světem sám pro sebe. Mohutnost a brutální vstup do historického jádra města se nakonec staly pro komplex Transgasu osudovými.  

Transgas zničilo to, co jej mělo chránit – specifický styl brutalismu.

Foto: Jakub Cígler

Jakub Cígler – autor nového projektu

Jaký je váš názor na zbourání budovy Transgasu? 

Myslím si, že skupina budov na Vinohradské ulici je velice nesourodou skupinou staveb, které narušily ucelenost Vinohrad. I vlivem magistrály se tak v samotném jádru města vytvořila jizva, která v posledních letech částečně zarůstá v okolí Národního muzea do původní struktury. Tím, že budou odstraněny dvě budovy z původní trojice, tak dojde k opětovnému zcelení tohoto významného vinohradského bloku. V těchto souvislostech se zbouráním souhlasím, podobně jako památkový ústav i spoluautor původního návrhu architekt Aulický.

Jaké jsou plusy budovy Transgasu? 

Transgas je tvořen jednak dvojicí administrativních budov ministerstva energetiky, nízkou hmotou dispečinku transitního plynovodu a budovou Světové odborové federace. Tu poslední jsme v rámci našeho návrhu vyhodnotili jako cennou a navrhujeme její rekonstrukci s ponecháním jejích architektonických kvalit.

Jaké jsou minusy budovy Transgasu?

Stavba bývalého ministerstva a dispečinku je nevhodně začleněna do vinohradského bloku. Autoři při projektování počítali s asanací okolních domů a trasováním magistrály na estakádě v těsné blízkosti Transgasu, čemuž přizpůsobili tehdejší návrh; předpoklady se však nenaplnily. Parter budov není koncipován jako veřejné prostranství, které by nabízelo příjemné prostředí. Je plný tmavých, nehostinných zákoutí bez zeleně, drtivá většina chodců se mu snaží vyhnout. Toto urbanistické řešení za dobu své existence prokázalo svoji nefunkčnost. Přičemž pozitivních veřejných prostor – zvláště v sousedství magistrály – je zoufale málo.

 

Právě se děje

Další zprávy