Transgas je jizva na tváři Prahy i skvost, jehož zbourání je projevem barbarství, tvrdí architekti

David Kohout
17. 1. 2017 8:47
Ministerstvo kultury odmítlo požadavek Klubu za starou Prahu prohlásit soubor budov Transgas za kulturní památku. Majiteli pozemku tak již nic nebrání v tom legendární komplex zbourat. Zeptali jsme se proto českých architektů, co si o celé věci myslí. Architektům Václavu Aulickému, Jakubu Cíglerovi, Patriku Kotasovi, Jaroslavu Zimovi, Petru Kučerovi a Arch Vaderovi jsme položili tři stejné otázky. Zajímalo nás, jaké jsou podle nich klady a zápory stavby a jak se staví k možnosti, že by měl být komplex zbourán a nahrazen novým projektem.

Ministerstvo kultury neprohlásilo v prosinci minulého roku legendární komplex budov Transgasu za kulturní památku. Nic tak nebrání developerské společnosti HB Realis areál zbourat. Po hotelu Praha bude Transgas další budovou vystavěnou ve stylu brutalismu, která půjde k zemi.

Podnět k ministerstvu podal Klub za starou Prahu, avšak u odborné poroty nepochodil. Podle posledního žijícího architekta komplexu Václava Aulického se až s odstupem času ukáže, jaká tím vznikla Praze nenávratná škoda. Jeden z nejznámějších českých architektů Patrik Kotas jde však s kritikou ještě dál. Podle něj je zbourání Transgasu brutální zločin hraničící s barbarstvím.

Naopak Jakub Cígler, autor nového komplexu budov, poukazuje na problematické umístění celé stavby v kontextu historické zástavby Vinohrad. "Parter budov není koncipován jako veřejné prostranství, které by nabízelo příjemné prostředí. Je plný tmavých, nehostinných zákoutí bez zeleně, drtivá většina chodců se mu snaží vyhnout, drobné provozovny a služby v přízemí dlouhodobě neprosperují," okomentoval Cígler.

Architekt Petr Kučera navíc upozornil na to, že Transgas jednoduše zůstal v celé zástavbě cizorodým prvkem. Nepodařilo se ho začlenit do města a stal se uzavřeným světem sám pro sebe. Mohutnost a brutální vstup do historického jádra města se nakonec staly pro komplex Transgasu osudovými.  

Transgas zničilo to, co jej mělo chránit – specifický styl brutalismu.

Foto: Jaroslav Zima

Architekt Jaroslav Zima

Jaký je váš názor na zbourání budovy Transgasu? 

Pro mne je Trangas soubor vícero budov, který ve městě vytváří svůj vlastní svět. Kladu otázku, kolik takových budov nám tu po bolševikovi zůstalo a zdali máme všechny tyto němé svědky naší smutné minulosti poslat do pekel. Já bych je pokládal za doklad doby a s tím spojeného určitého přístupu k městu a neboural bych je. Navíc dnes oceňuji prazvláštní estetiku stavby dotaženou do samého konce.

Jaké jsou plusy budovy Transgasu?

Za plus bych pokládal dotaženost celkové poněkud bizarní koncepce. Autoři návrhu svého investora v mých očích doslova kompromitovali užitím mohutných plynových potrubí namísto zábradlí. To byl, domnívám se, čin, na který musela veřejnost koukat s otevřenou pusou. Zdali bylo užití potrubí záměrem autorů nebo splněným přáním investora, neumím posoudit.

Jaké jsou minusy budovy Transgasu? 

Pokud bych měl mít nějaké doporučení k nápravě minusů, tak bych k obnaženému slepému štítu nárožní budovy ze třicátých let přidal uzoučký dům nebo štít proměnil na fasádu s okny. K budovám Transgasu bych přistupoval pietně jako k památce a nesnažil bych se na Transgas našroubovat současné stavební normy.

 

Právě se děje

Další zprávy