Transgas je jizva na tváři Prahy i skvost, jehož zbourání je projevem barbarství, tvrdí architekti

David Kohout
17. 1. 2017 8:47
Ministerstvo kultury odmítlo požadavek Klubu za starou Prahu prohlásit soubor budov Transgas za kulturní památku. Majiteli pozemku tak již nic nebrání v tom legendární komplex zbourat. Zeptali jsme se proto českých architektů, co si o celé věci myslí. Architektům Václavu Aulickému, Jakubu Cíglerovi, Patriku Kotasovi, Jaroslavu Zimovi, Petru Kučerovi a Arch Vaderovi jsme položili tři stejné otázky. Zajímalo nás, jaké jsou podle nich klady a zápory stavby a jak se staví k možnosti, že by měl být komplex zbourán a nahrazen novým projektem.

Ministerstvo kultury neprohlásilo v prosinci minulého roku legendární komplex budov Transgasu za kulturní památku. Nic tak nebrání developerské společnosti HB Realis areál zbourat. Po hotelu Praha bude Transgas další budovou vystavěnou ve stylu brutalismu, která půjde k zemi.

Podnět k ministerstvu podal Klub za starou Prahu, avšak u odborné poroty nepochodil. Podle posledního žijícího architekta komplexu Václava Aulického se až s odstupem času ukáže, jaká tím vznikla Praze nenávratná škoda. Jeden z nejznámějších českých architektů Patrik Kotas jde však s kritikou ještě dál. Podle něj je zbourání Transgasu brutální zločin hraničící s barbarstvím.

Naopak Jakub Cígler, autor nového komplexu budov, poukazuje na problematické umístění celé stavby v kontextu historické zástavby Vinohrad. "Parter budov není koncipován jako veřejné prostranství, které by nabízelo příjemné prostředí. Je plný tmavých, nehostinných zákoutí bez zeleně, drtivá většina chodců se mu snaží vyhnout, drobné provozovny a služby v přízemí dlouhodobě neprosperují," okomentoval Cígler.

Architekt Petr Kučera navíc upozornil na to, že Transgas jednoduše zůstal v celé zástavbě cizorodým prvkem. Nepodařilo se ho začlenit do města a stal se uzavřeným světem sám pro sebe. Mohutnost a brutální vstup do historického jádra města se nakonec staly pro komplex Transgasu osudovými.  

Transgas zničilo to, co jej mělo chránit – specifický styl brutalismu.

Petr Kučera, architekt
Petr Kučera, architekt | Foto: Marek Sybal

Architekt Petr Kučera

Jaký je váš názor na zbourání budovy Transgasu?

Osobně se ztotožňuju se stanoviskem ministerstva kultury, které Transgas za památku neprohlásilo. Architektonické kvality souboru v tomto případě nevyvažují závažné urbanistické nedostatky. Současný stav je torzem brutálního záměru výstavby dálniční estakády za Národním muzeem, které měly padnout za oběť desítky vinohradských domů. Nové solitérní budovy tak měly patřičně vyniknout. Záměr však nebyl naštěstí realizován a Transgas zůstal v kompaktní městské zástavbě cizorodým prvkem. Nezačlenil se do městského organismu a stal se uzavřeným světem bez života.

Jaké jsou plusy budovy Transgasu v kontextu české architektury?

Je faktem, že po architektonické stránce se jedná o zajímavý soubor staveb, postavený ve stylu brutalismu a technologické moderny. Nacházel se zde Ústřední dispečink tranzitního plynovodu a Federální ministerstvo paliv a energetiky. Architektonické ztvárnění budov tuto náplň reflektovalo svou masivností, zemitostí, ale zároveň i lehkostí. Nosnou myšlenkou bylo dobývání nerostného bohatství z hlubin země. Na druhou stranu, interiéry už tak zajímavé nebyly a řada původních prvků byla změněna, jako třeba fasády obou administrativních věží.  

Jaké jsou minusy?

Chybou podle mého názoru bylo umístění takové technicistní stavby v historickém centru města v sousedství Národního muzea, kde působí zvláště nepatřičně. Myslím si, že kdyby stála někde jinde a měla kolem sebe více prostoru, ve kterém by vynikla, nemusel by ji potkat současný osud. To už je ale problém řady staveb brutalistního stylu, že byly umístěny příliš brutálně. Arogance vůči jejich okolí, příznačná pro architekturu a urbanismus 60. a 70. let, se jim v dnešní době stává do značné míry osudnou.  

 

Právě se děje

před 42 minutami

Čína oznámila sankce proti USA, míří i na amerického senátora Rubia

Čína v pondělí ohlásila sankce proti americkým představitelům a organizacím. Jde o reciproční opatření za americké sankce vyhlášené minulý týden proti čínským představitelům, kteří jsou podle USA odpovědní za utlačování menšinových Ujgurů v Číně.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí oznámila, že mezi těmi, jichž se budou restrikce týkat, je také republikánský senátor Marco Rubio.

USA minulý týden ohlásily sankce proti čtyřem čínským představitelům, kterým postih znemožní získat vízum pro cestu do USA a jejichž případný majetek v USA bude zmražen. Mezi sankcionovanými se ocitl předseda komunistické strany v provincii Sin-ťiang, kde žijí Ujgurové. Podle odhadů OSN zadržuje Čína až milion příslušníků této muslimské komunity v táborech. Čína však tábory označuje za střediska odborného vzdělávání a popírá obvinění ze špatného zacházení s osazenstvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy