Nejošklivější architektura? Neuráží mě to, říká autor budovy Transgasu a Žižkovské věže

Budova Transgasu na Vinohradské třídě
Budova je součástí komplexu tří staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a současně ministerstva paliv a energetiky. Původně sloužily pro potřeby řídícího centra v té době budovaného mezinárodního plynovodu ze SSSR do zemí západní Evropy.
Stavby z let 1966–1976 vznikly podle projektu architektů Ivo Loose, Jindřicha Malátka, Jana Eisenreicha a Václava Aulického, který v rámci cyklu přednášek Nejošklivější architektura Prahy přiblížil technologické postupy a detaily jejího vzniku.
"Na to, že moje stavby jsou označovány jako nejošklivější, jsem si už zvykl. Jsem totiž i autorem Žižkovského vysílače, který se podle ankety CNN stal, tuším, druhou nebo třetí nejošklivější stavbou na světě. Byli jsme o stupínek výš než pařížské Centre Pompidou. Nemohli mi udělat větší radost, protože právě tahle budova je mojí srdcovou záležitostí," začal prohlídku Václav Aulický.
Je autorem obdélníkové budovy bývalé ústředny dispečinku, která byla z celého komplexu dostavena jako první. "Její podoba je dána tím, že měla být zázemím pro nejmodernější výpočetní techniku tehdejší doby. To, co se dnes vejde do notebooku, muselo mít stavbu takovýchto rozměrů," vysvětlil autor budovy. Zobrazit 20 fotografií
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Petra Jansová
24. 3. 2016 14:18
Budova Transgasu na Vinohradské třídě, stejně jako další budovy postavené v době socialismu, dodnes vzbuzuje rozporuplné pocity. Přestože jde o stavbu, která v sobě skrývá unikátní architektonické a urbanistické prvky a uvažuje se o jejím zařazení mezi kulturní památky, hrozí jí zbourání.

Další zastávkou v cyklu přednášek Nejošklivější architektura Prahy se stala budova Transgasu na Vinohradské třídě. Zákulisí jejího vzniku a technické detaily se snažil přiblížit jeden z jejích autorů, architekt Václav Aulický, a teoretik architektury Rostislav Koryčánek.

"Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,” uvedl teoretik architektury Rostislav Koryčánek.

 

Právě se děje

Další zprávy