Portréty, akty a krajiny, ale také pařížské ulice nebo noční život. Umělci žijící ve francouzské metropoli po první světové válce opouštěli avantgardu a vraceli se ke srozumitelným formám či tématům. Alespoň ti, o kterých vypráví nová výstava École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou lze do 2. března příštího roku vidět v pražské Valdštejnské jízdárně.
Přes 200 grafik, kreseb, maleb i šperků zahrnuje nová výstava pražské Národní galerie zaměřená na grafiku z doby manýrismu. Líčí proměny stylu, který se vyznačoval bohatou fantazií a zálibou v symbolech i skrytých významech. Na projektu nazvaném Od Michelangela po Callota spolupracovala česká instituce s francouzským muzeem Louvre.
Kdyby nedlužil, nic o něm nevíme, říká historička umění Andrea Steckerová o Petru Brandlovi, který žil v letech 1668 až 1735. Barokního malíře přirovnává k Rembrandtovi. Stejně jako světově proslulý, o dvě generace starší Nizozemec měl Brandl nevídaný talent. Do malby uměl vtělit emoce a jeho styl byl dynamický.
Má být klasik spokojen s tím, že jeho umění pochopily a rozvíjely dvě generace následníků, i když ty další jej zneužily pro své politické fráze a současníci ho považují za překonaného? Valdštejnská jízdárna hostí velkou výstavu děl malíře Josefa Mánesa, kterou připravila Národní galerie v Praze.
Ne jedna, ale skoro dvě stovky soch Buddhy jsou k vidění na velké výstavě nazvané Buddha zblízka, kterou v pražské Valdštejnské jízdárně tento pátek otevřela Národní galerie. Díla od 2. do 20. století pocházejí z jejích sbírek a hlavně z curyšského Musea Rietberg. Potrvá do 24. dubna.
Po úspěšné výstavě věnované malířce Toyen, kterou ve Valdštejnské jízdárně i přes kapacitní omezení navštívilo 50 tisíc lidí za čtyři měsíce, chystá pražská Národní galerie do konce roku čtyři přehlídky. Příští rok budou následovat další, o největší pozornost se mají ucházet díla Josefa Mánesa.
Národní galerie Praha kvůli velkému zájmu prodloužila výstavu Toyen nazvanou Snící rebelka. Rozsáhlou retrospektivu nekonvenční umělkyně mohou zájemci navštívit až do 22. srpna. Od 1. srpna se také navýší kapacita sálu na 75 procent.
Pseudonym Toyen si Marie Čermínová nechala napsat i do občanky a vytrvale tvrdila, že není malířkou, i když svými obrazy ovlivnila české moderní umění a výraznou stopu nechala také ve Francii.
Národní galerie Praha připravila rozsáhlou výstavu děl surrealistické malířky Toyen. Vznikla ve spolupráci s muzei v Hamburku a Paříži, začít měla ve Valdštejnské jízdárně uplynulý pátek. Zatím ale nainstalovaná přehlídka čeká, až ji po zmírnění protiepidemických opatření bude moct navštívit veřejnost.
Někdejší ředitel televize Nova a nedávný kandidát do Senátu Vladimír Železný začátkem měsíce stáhnul 11 děl ze své sbírky z reprezentativní výstavy Národní galerie věnované Mikuláši Medkovi. Teď na vysvětlenou rozeslal obsáhlý dopis. Národní galerii v něm především vyčítá, že nedala dost prostoru dvěma velkým obrazům, jež se minulý rok staly senzací českého trhu s uměním.
Na to, že měla zavírací den, bylo v pražské Valdštejnské jízdárně předevčírem rušno. Na výstavě malíře Mikuláše Medka se svěšovalo osm obrazů a stěhovala jedna socha, které zapůjčila Galerie Zlatá husa spravující kolekci sběratele, podnikatele, bývalého ředitele TV Nova a nedávného kandidáta do Senátu Vladimíra Železného. Místo nich se věšela jiná, narychlo sehnaná Medkova díla.
Ještě nikdy nepřipravila pražská Národní galerie tak rozsáhlou výstavu věnovanou jedinému umělci. Retrospektivu Mikuláše Medka, originálního malíře druhé poloviny 20. století, hostí Valdštejnská jízdárna, jeho sakrální motivy jsou k vidění v Anežském klášteře a rozměrné obrazy vytvořené pro Československé aerolinie zase ve Veletržním paláci.
Když v roce 1930 malíř Josef Šíma otevíral svou pařížskou výstavu nazvanou Záhada tváře, o úvodní slovo požádal básníka Rogera Gilberta-Lecomteho.
Už jen do nedělního večera lze navštívit výstavu děl Františka Kupky v pražské Valdštejnské jízdárně. Ta poslední dny registruje zvýšený zájem návštěvníků, Národní galerie proto ode dneška prodlužuje otevírací dobu.
Labyrint stěn a průchodů znemožňuje důsledně chronologickou prohlídku. Místo toho nabízí průhledy a skoky do jiných, odlišných etap výtvarníkova působení. Návštěvník tak snadno pozná, co je pro Františka Kupku charakteristické.
Velkolepá výstava Františka Skály, která aktuálně probíhá ve Valdštejnské jízdárně, se rozšíří na Malostranské náměstí. 15. června tam až do září začne fungovat Prastánek – na opravdový stánek "přestavěný" 300 let starý dub. Jeho autorem je Skála, o provoz stánku se postará kavárník Ondřej Kobza.
Po třinácti letech má sochař, malíř, básník, cestovatel, loutkař, zpěvák, ilustrátor, řezbář , tanečník, herec a přehrabovač popelnic František Skála velkou výstavu v Praze. Obsadil stovkami svých děl Valdštejskou jízdárnu Národní galerie v Praze. Na vernisáž přišlo snad tisíc lidí.
Fotogalerie z expozice Otevři zahradu rajskou s podtitulem Benediktini v srdci Evropy, 800–1300, která je k vidění ve Valdštejnské jízdárně.
Na Reynkovu výstavu do Valdštejnské jízdárny přijde i díky mediální kampani ohromné množství lidí, ale možná jim budou trochu překážet marketingové triky, které jim dopředu napovídají, co mají vidět.
