Josef Šíma se prolnul s pařížskými básníky. Výstava připomíná slavného modernistu

Josef Šíma: Návrat Theseův, 1933
Josef Šíma: Café Parnasse, 1923
Josef Šíma: Evropa, 1927
Josef Šíma: Kompozice VI, 1925
Josef Šíma: Podobizna Bérenice Abbottové, 1928
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
3. 5. 2019 17:07
Když v roce 1930 malíř Josef Šíma otevíral svou pařížskou výstavu nazvanou Záhada tváře, o úvodní slovo požádal básníka Rogera Gilberta-Lecomteho.

Stejnou službu by mu jistě rádi prokázali přední výtvarní kritikové tehdejší doby, Šíma ale věděl, co dělá. Gilbert-Lecomte měl pro jeho práce hluboké porozumění, a hlavně: nikdo jiný neuměl tak suverénně smazat hranice mezi obrazem a básní.

Pohled do výstavy.
Pohled do výstavy. | Foto: Tereza Křenová

Pařížskou přehlídku plnou oduševnělých portrétů nyní v jedné ze svých částí rekonstruuje velká výstava, kterou ve Valdštejnské jízdárně v Praze připravila Národní galerie. Kurátorka Anna Pravdová na ní spolupracovala s Petrem Ingerlem, kolegou z Moravské galerie v Brně. Tam měla vloni premiéru pod názvem Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře.

Nynější pražská repríza je mírně rozšířená. Představuje nejen Šímovu francouzskou tvorbu, ve velkém rozsahu ukazuje i jeho rané práce.

Mezi prvotními portréty příbuzných a známých je například i povědomý mladík, budoucí herec a spisovatel Jiří Voskovec. "Mladý Josef Šíma trávil prázdniny na Sázavě u Voskovců," říká kurátor Petr Ingerle. Malíř byl starší a Jiří Voskovec k němu prý vzhlížel.

Z inženýra malířem

Překvapivou kapitolou proslulého modernisty, který žil v letech 1891 až 1971, jsou obrazy, na nichž se objevují parníky, vlaky a mosty vystihující malířovu prvotní fascinaci. Však se také Josef Šíma dříve, než dal definitivně přednost umění, stal inženýrem pro stavby silnic a mostů.

Původní profesi odráží i první obrazové dojmy z Paříže, ve kterých defilují nejen postavy a tváře obyvatel, ale také fragmenty velkoměstské architektury. Paříž si Josef Šíma nakonec vybral za svůj domov. Ve třiceti se tam natrvalo usadil, k čemuž mu pomohl také sňatek s Nadine Germainovou, dcerou knižní vydavatelky.

Josef Šíma: Domy, 1921
Josef Šíma: Domy, 1921 | Foto: Moravská galerie v Brně

Kouzlo meziválečné Paříže, se širokými chodníky do půlky zastavěnými kavárenskými stolky, na výstavě ve Valdštejnské jízdárně zprostředkovává také tříminutový dobový film Andrého Sauvage Pařížské etudy.

Ve dvacátých a třicátých letech se Josef Šíma stal důležitým prostředníkem mezi českým a francouzským uměním, především mezi avantgardisty v obou zemích. Pařížský dopisovatel Lidových novin Richard Weiner seznámil Šímu se skupinou mladých umělců, někdejších spolužáků z gymnázia v Remeši, kteří si říkali simplisté.

Psali básně, kreslili a fotografovali ve snaze vystihnout pravdu lidského života bez zábran a omezení společenskými konvencemi. Experimentovali s drogami. Drastickými metodami, dušením či odpíráním spánku, se přiváděli do stavu změněného vědomí a své prožitky se snažili formulovat uměleckým výrazem.

Simplisté ve tvaru hvězdy u Rogera Lecomta, 1924
Simplisté ve tvaru hvězdy u Rogera Lecomta, 1924 | Foto: Fonds Vailland, médiathèque Elisabeth et Roger Vailland, Bourg-en-Bresse

Místo drog poezie

Duchovně založený a také o patnáct let starší Šíma si s mladíky porozuměl. Jeho cestou k postižení nadreálného světa se stala poezie, ke které měli simplisté rovněž blízko. Začali se scházet v Šímově pařížském bytě, který sloužil i jako ateliér, a společně založili skupinu Vysoká hra.

Vydávali časopis, jemuž český malíř vymyslel obálku se symbolem spirály. Ilustroval také vnitřní stránky. Díky Šímovi se vedle členů Vysoké hry - kterými byli kromě Gilberta-Lecomteho ještě René Daumal, Maurice Henry či Artür Harfaux - objevovali i čeští autoři. Šíma pro časopis překládal do francouzštiny básně Jaroslava Seiferta nebo Vítězslava Nezvala.

Část Valdštejnské jízdárny nyní evokuje pařížskou výstavu Záhada tváře v galerii Povolozki, kde roku 1930 Šíma představil soubor velkých, netradičních portrétů.

Josef Šíma: Mlno, 1927
Josef Šíma: Mlno, 1927 | Foto: Galerie Zdeněk Sklenář

Vedle známých podobizen z českých sbírek, včetně portrétu Nadine, malířovy manželky, tu jsou i plátna zapůjčená z Remeše a Paříže. Šímovsky iluzivní a přitom vystihující obrazy představují dva zakladatele skupiny Vysoká hra, Reného Daumala a Rogera Gilberta-Lecomta. Podobizna druhého z nich je podle kurátorky ze všech nejduchovnější.

"Citlivá, křehká a bledá tvář básníka, zahleděná kamsi, kam divák nemá přístup, naznačuje básníkovo nenávratné odcizení světu," píše v katalogu k výstavě kurátorka Anna Pravdová.

Šíma podle ní do portrétu vtiskl "předtuchu jeho krátké existence". Drogově závislý Gilbert-Lecomte zemřel v pětatřiceti na infekci z injekční jehly. Zůstalo po něm několik sbírek básní a také textů vykládajících dílo Josefa Šímy. "Posuzovat malířství po malířsku se mi zdá nejtěžší urážkou, jakou lze malíři učinit. Nehledám zásadně v malíři nic jiného než básníka," napsal Gilbert-Lecomte do katalogu k původní pařížské přehlídce Záhada tváře.

Josef Šíma: Podobizna Rogera Gilbert-Lecomta, 1929
Josef Šíma: Podobizna Rogera Gilbert-Lecomta, 1929 | Foto: Musée des Beaux-Arts, Reims, Foto © C. Devleeschauwer

Fotografka s tváří Hamleta

Rekonstrukce této výstavy oduševnělých portrétů, která se odehrála téměř před 90 lety, teď ve Valdštejnské jízdárně patří k tomu nejobjevnějšímu. Josef Šíma ve snaze vystihnout podstatu zobrazovaného člověka zašel nejdále v podobizně americké fotografky Berenice Abbottové, kterou znázornil s holým, zdánlivě průhledným trupem bez rukou i prsů.

Její tvář se zkoseným nosem a krátkým sestřihem vlasů má zvláštní, odevzdaný a současně odhodlaný výraz.

Šímovi se obraz tak líbil, že tvář z obrazu použil ještě jednou pro zobrazení Hamleta na divadelním plakátu. Výstava ale ve své době neměla jen příznivé ohlasy. Jak v katalogu připomíná kurátorka, Šímovy originální portréty se nelíbily Andrému Bretonovi a Louisi Aragonovi, zakladatelům slavné surrealistické skupiny. Aragon prý prohlásil, že Šímovo dílo považuje "za hodně slabé".

Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře

(Pořádá Národní galerie v Praze)
Kurátoři: Anna Pravdová, Petr Ingerle
Valdštejnská jízdárna, Praha, výstava potrvá do 28. července.

Kurátorka dodává, že surrealistům byl obecně portrétní žánr vzdálený a Šímova výstava se navíc konala v době definitivní roztržky mezi surrealisty a členy Vysoké hry. Aragonova slova tak byla možná víc projevem zášti než skutečného hodnocení.

Šímova výstava ve Valdštejnské jízdárně, která patří k nejrozsáhlejším letošním projektům Národní galerie, představuje ještě proslulé malířovy imaginární krajiny s kameny, vejci nebo krystaly.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 6 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy