Palác Bellevue na pražském Smetanově nábřeží, kde tvořili rakouský malíř Oskar Kokoschka i český výtvarník Jiří Trnka, se na čtyři dny promění v galerii a představí více než 200 nových děl padesáti nejvýraznějších výtvarníků současné české scény. Čtvrtý ročník Art Index Pop-up formou kurátorské přehlídky poodhalí, co pozoruhodného nyní vzniká v tuzemských ateliérech.
Národní statistický ústav má novou pobočku. Otevřela na smíchovské náplavce v Praze, kde je možné registrovat své nešvary, případně je "prásknout" na někoho jiného. “Úředníci” fiktivní instituce také pomohou se zápisem profesních či rodinných deformací. Pokračuje umělecký projekt Kateřiny Šedé nazvaný Národní sbírka zlozvyků. Šest přepážek v prostoru kobky 17 bude otevřených do 2. července.
Než dojdou Češi k pokladně, sní aspoň jednu věc z košíku, jsou Všeználci a tykají Vietnamcům. Umělkyně Kateřina Šedá sbírá již od začátku léta zlozvyky a sestavuje z nich národní sbírku, nově mohou české nešvary přihlašovat i lidé ze zahraničí. Věří, že sdílení slabostí může společnost posunout. "Někdy se nám nechce, ale když se to řekne nahlas, vede to k pobavení a je nám to sympatické," říká.
„Překvapila mě pestrost zlozvyků, které lidi posílají. Chtěla bych sestavit Mendelovu tabulku zlozvyků a roztřídit je do kategorií. Už jich máme určitě sedm tisíc,” říká umělkyně Kateřina Šedá, která chce prostřednictvím Národní sbírky zlozvyků přiblížit zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela. Od jeho narození uplynulo 200 let.
„Překvapila mě pestrost zlozvyků, které lidi posílají. Chtěla bych sestavit Mendelovu tabulku zlozvyků a roztřídit je do kategorií. Už jich máme určitě sedm tisíc,” říká umělkyně Kateřina Šedá, která chce prostřednictvím Národní sbírky zlozvyků přiblížit zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, od jehož narození uplynulo 200 let.
Česko bude disponovat Národní sbírkou zlozvyků. Kdokoli do ní může vložit ty své i ty, kterých si všímá na druhých. Nominovat je možné také zlozvyky rodinné a národní. Doposud se na seznamu nelichotivých obyčejů sešlo kolem 5000 položek. S nápadem sestavit svérázný katalog přišla umělkyně Kateřina Šedá, jež je hostem podcastu Petra Viziny.
Čtyři galerie z Prahy 7 oslovily 134 umělců, se kterými tuto sobotu 19. března uspořádají aukci nazvanou Umění pro Ukrajinu.
Oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá se zaměřila na seniory a to, co si pamatují ze svých starých bydlišť. V zahradě domova seniorů v Hainfeldu v Dolních Rakousech instalovala skupinu velkých krmítek a ptačích budek. Jsou co nejpřesněji zhotovené podle vzpomínek penzistů na venkovské i městské domy.
Egon Schiele Art Centrum, které sídlí v Českém Krumlově, od soboty láká návštěvníky na nové výstavy. Nejvíc prostoru zabírají obrazy Michaela Rittsteina. Kolekce reaguje na pandemii.
Ještě před rokem se mu Češi spíše vyhýbali, letos v létě je v centru historického města slyšet především čeština. Asijské turisty přijíždějící pouze na den vystřídaly rodiny s dětmi, vodáci a cyklisté. Původně přeplněné turistické destinaci, kde se nedalo hnout, se tak opět vrátil provinční nádech.
Nabídkový katalog umělkyně Kateřiny Šedé inzeruje neuvěřitelné služby: stěhování měst a vesnic, přelézání plotů, provozování normálního života, výrobu oděvů ze slupek od salámu, psí terapii nebo likvidaci předsudků. Svérázně pojatá monografie neslibuje nic, co by mezinárodně žádaná dvaačtyřicetiletá autorka nepodnikla.
Před rokem skončil v Českém Krumlově projekt Kateřiny Šedé, zabývající se „normálním životem“ uprostřed turistické vřavy. Tím však její upozorňování na dopady turistického ruchu nekončí. Na konci srpna spustila další projekt, na Lofotských ostrovech v Norsku zkoumá, jak turisté mohou přispět ke zlepšení života obyvatel. Overturismem i jeho možnými řešeními se zabývá také v rozhovoru s Aktuálně.cz.
"Drahá Kateřino, budu se stěhovat. Kolik turistů mi může přijít pomoct?" Česká umělkyně Kateřina Šedá začíná mít pověst experta na řešení společenských problémů.
Stala se první nositelkou ceny Architekt roku, která nevystudovala architekturu. Sama sebe ale výtvarnice Kateřina Šedá považuje za architektku mezilidských vztahů. Bariéry mezi lidmi se snaží bourat často hodně nekonvenčním způsobem. Například když moravskou vesnici Bedřichovice s jejími osmdesáti obyvateli přestěhovala do centra Londýna, aby před galerií Tate Modern dělali od rána to samé, co doma. Dokumentarista Jan Gogola, který to natáčel, o ní řekl: "Kateřina Šedá mě zaujala, když na hrobě rozestlala postel."
V Českém Krumlově skončil sociální experiment Kateřiny Šedé, kterým poukazovala na problémy, jimiž trpí turisticky atraktivní města. Jejich centra se pod náporem turistů stávají podle Šedé sociálně vyloučenou lokalitou stejně jako například nechvalně známý brněnský Cejl. "Projekt není primárně o Českém Krumlově, ale o všech městech, která mají s turismem problém. Rovnováhu mezi turismem a 'normálním' životem v centru řeší řada měst," popisuje Šedá projekt UNES-CO.
Český Krumlov, jedno z nejkrásnějších měst světa zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, každoročně navštíví téměř dva miliony turistů z celého světa. V mnohém se ale podobá sociálně vyloučeným lokalitám – v historickém jádru města stojí domy, v nichž nikdo nežije, a obchody, které nikdo nepotřebuje. Česká výtvarnice Kateřina Šedá proto na popud ředitelky krumlovské galerie Egon Schiele Art Centrum Hany Jirmusové v rámci projektu UNES-CO poukázala na to, jak turistický ruch komplikuje a mnohdy i znemožňuje běžný život. Jak na projekt reagovali místní a co na život v centru Českého Krumlova říkají dobrovolníci? Podívejte se.
Odborná porota do finále letošního, již desátého ročníku soutěže o cenu Architekt roku vybrala pět finalistů. Jde o projektující architekty, ale také teoretiky, kurátory, vydavatele odborných publikací, pedagogy, zástupce institucí a další podporovatele architektury. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 11. září. Realizace všech pěti nominovaných architektů si můžete prohlédnout v galerii.
V historickém centru Českého Krumlova žijí podle oficiálních čísel zhruba dvě stovky lidí. Podle místních to ve skutečnosti budou sotva dvě desítky. Původní obyvatelé z turisticky populárního města, které ročně navštíví téměř dva miliony lidí z celého světa, mizí. Centrum tak spíše slouží komerčním účelům a normální život se z něj vytrácí. Do rušných dlážděných ulic se ho od začátku června snaží navrátit několik dobrovolníků v rámci projektu umělkyně Kateřiny Šedé. V rámci projektu UNES-CO zaměstnala brigádníky, aby v ulicích prováděli činnosti každodenního života. Přímý přenos z Krumlova přenáší do česko-slovenského pavilonu na benátském bienále architektury.
"Že jsme ochotni platit za ten normální život, v tom je ta absurdita," říká umělkyně Kateřina Šedá, která dnes na bienále architektury v Benátkách otevírá československý pavilon.
Absenci běžného života v centrech turisticky vytěžovaných měst bude v jednom ze svých projektů řešit česká umělkyně Kateřina Šedá. Vyhrála s ním soutěž pořádanou pražskou Národní galerií a připraví ho pro česko-slovenský výstavní pavilon na letošním 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách.
Jako zpráva široké veřejnosti i jako rozcestník pro ty, kteří chtějí sbírat umění či do něj investovat, slouží nový Art Index, který od roku 2014 vydává J&T Banka ve spolupráci s magazínem o trhu s uměním Art+. V čele indexu stojí od začátku projektu - a i letos - Jiří Kovanda, druhé místo obsadila jeho žačka Eva Koťátková. Třetí je multimediální umělkyně Kateřina Šedá.
