V centru Českého Krumlova se nedá žít. Davy turistů vyhnaly místní, lidem vlezou až do bytu

8. 6. 2018

Historické jádro Českého Krumlova bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992. Místo s mnoha významnými architektonickými památkami se stalo cílem až dvou milionů turistů ročně. Turismus ale negativně ovlivnil i podobu města.

"Počáteční euforie pomalu opadá. Včerejšek byl kritickým dnem. Začíná nám oběma trochu třeštit hlava. O víkendu jsme se dokonce museli jet v noci vyspat domů na sídliště," popisuje Eva Čarková.

Podobně hodnotí Čarkovi i místní restaurace. Ceny v nich jsou pro normálního člověka abnormálně vysoké. Krumlovanům tedy podle nich chybí i místo, kam by si mohli jít normálně posedět.

Po větším množství laviček volají krumlovští obyvatelé všeobecně, a proto je zřejmě sezení v ulicích vyřešeno poněkud kuriózně. Lavičky mohou být ve skutečnosti místem, kolem něhož se kumulují davy turistů, a tedy s nimi spojený hluk. Mnohdy až do ranních hodin.

+31fotografií Historické jádro Českého Krumlova bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992. Místo s mnoha významnými architektonickými památkami se stalo cílem až dvou milionů turistů ročně. Turismus ale negativně ovlivnil i podobu města. Foto: Tomáš Vocelka

V historickém centru Českého Krumlova žijí podle oficiálních čísel zhruba dvě stovky lidí. Podle místních to ve skutečnosti budou sotva dvě desítky. Původní obyvatelé z turisticky populárního města, které ročně navštíví téměř dva miliony lidí z celého světa, mizí. Centrum tak spíše slouží komerčním účelům a normální život se z něj vytrácí. Do rušných dlážděných ulic se ho od začátku června snaží navrátit několik dobrovolníků v rámci projektu umělkyně Kateřiny Šedé. V rámci projektu UNES-CO zaměstnala brigádníky, aby v ulicích prováděli činnosti každodenního života. Přímý přenos z Krumlova přenáší do česko-slovenského pavilonu na benátském bienále architektury.