Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
Ne každý musí vědět, že Albert Einstein strávil rok a půl v Praze, natož co tu dělal. Byl to jen hluchý prostor, kdy se připravoval na budoucí epochální objevy? Málo zmapované životní období nejslavnějšího vědce 20. století zaujalo amerického historika Michaela D. Gordina. Jeho knihu nazvanou Einstein v Čechách nedávno v překladu Jiřího Kasla vydalo nakladatelství Argo.
Eskortní dodávky se zásilkami peněz známe z akčních filmů. Spisovatel Jan Novák jednu takovou řídil, když pracoval v americké přepravní firmě. Teď o tom napsal románové svědectví Těžký prachy, které na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Argo.
Spisovatel Jan Novák na sebe upozornil knihami o bratrech Mašínových či Milanu Kunderovi. Na dnešní Velký knižní čtvrtek vydává příběh z vlastního života.
Byť to může znít nabubřele, Topecká škola je román o stavu národa. Pojednává o násilí, úpadku jazyka a slovy autora Bena Lernera též o toxické maskulinitě. To jest o "bouřlivé krizi identity u bílých mužů", kteří nepoužívají řeč ke komunikaci, nýbrž k rozlíceným monologům.
„To válka je barbarská, ne vojáci,“ říká David Diop, autor světového bestselleru V noci je každá krev černá. Loňský vítěz Mezinárodní Bookerovy ceny, kterého v českém překladu Tomáše Havla nedávno vydalo Argo, nahlíží do duše senegalského účastníka první světové války.
Kočičí oko je vzácná skleněná kulička, která hrdince stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové sloužila v dětství jako amulet. Měla ji ochránit, ale neochránila. Její příběh se točí okolo traumatu, z něhož se stává noční můra, načež přichází alespoň částečné odpuštění a soucit.
"Můj otec je nepokrytá lež a moje matka je mizerná novinářská práce," oznamuje Ištván Jeseter, hlavní hrdina nového českého románu Putování leklé ryby, který právě vydalo nakladatelství Argo coby knižní debut scenáristky Lucie Vaňkové.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Za prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá našemu, lze označit román Sabat britské spisovatelky Lizzie Fry. Odehrává se ve světě, kde existují čarodějnice a magie. A kde matky předávají svoje schopnosti dcerám – pročež začne docházet k jejich zatýkání.
Románový debut autora, který si říká Marek Technik, je příspěvkem do debaty o českém "něcismu". Tedy o představě, že i když se všechna náboženství nejspíš mýlí, stejně nad námi "něco musí být". Zda to dokáže odhalit takzvaný "zdravý selský rozum", další stálice českého myšlení, je jednou z otázek, na niž kniha hledá odpověď.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
Autorovi vynesl cenu Zlatá dýka a vysloužil si přirovnání k americké jižanské klasice Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Detektivní román Dvě klikaté cesty, v pořadí třetí delší próza Toma Franklina, za oceánem vyšel před 12 lety. Teď jej ve vynikajícím překladu Davida Petrů publikovalo Argo.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Nejsem mrtvá, jenom jsem odcestovala, stojí ve vzkazu, který teenagerka nechala matce. Ta ji našla už v bezvědomí, pozvracenou, přiotrávenou. V nemocnici u ní bdí dnem nocí. Dokud si esemeskovaly, k podpisu přidávala tři mandarinky, jejich soukromý emotikon vyjadřující lásku. Teď dívce prošpičkované hadičkami šeptá do ucha datum a hodinu jejího narození. Věří, že „co tehdy začalo, dnes neskončí“.
Když v červnu 1948 časopis New Yorker otiskl povídku Loterie od Shirley Jacksonové, způsobil pozdvižení. Šířily se konspirační teorie, že redakce je ve Stalinových rukách, domněnky, že někdo úmyslně "useknul" poslední odstavec, nebo že došlo k chybě tisku. Obchodní oddělení zavalily dopisy rozhořčených čtenářů. Někteří žádali vysvětlení, jiní rovnou rušili předplatné.
Spisovatel Miloš Urban roky bydlel na pražské Letné. Což není úplně přesné, protože kartograficky Letná neexistuje. Čili snad Bubeneč, podle jiných pramenů však již Holešovice, kterým někteří letenští štítivě říkají Mokřad.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Románová novinka Alice Horáčkové Rozpůlený dům bude mít premiéru na veletrhu Svět knihy, který se koná od čtvrtka do neděle na pražském Výstavišti. Její autorka je hostem podcastu Na dotek.
