Mladík tragicky zemřel. Jeho orgány pak pomohly 50 lidem

pej
7. 5. 2015 15:25
Osmnáctiletý chlapec z Pensylvánie si přál i po smrti pomoci jiným. Když zemřel, jeho orgány zachránily či zlepšily život padesáti lidem po celém světě.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Easton - Když Amy Souders přišla o svého dospívajícího syna, snažila se bolest z jeho ztráty překonat pomocí ostatním a zároveň tak splnit jeho přání. Osmnáctiletý Cody chtěl být užitečný i po smrti a rozhodl se věnovat své orgány potřebným.

"Miloval hudbu a byla před ním skvělá budoucnost. Kéž bych ho zase viděla usmívat se," řekla jeho matka pro televizní stanici CBS News.

Cody Souders s rodinou a přáteli
Cody Souders s rodinou a přáteli | Foto: Repro CBS News

Codyho nalezla jeho rodina ležícího v bezvědomí doma ve sklepě poté, co se omylem předávkoval předepsanými léky. Po pěti dnech na přístrojích lékaři konstatovali, že jeho mozek nevykazuje žádnou aktivitu a rodičům řekli, že neexistuje naděje na zlepšení synova stavu. Ti se proto rozhodli Codyho odpojit od přístrojů a respektovat jeho přání věnovat orgány potřebným.

"Budu šťastná, když jeho orgány pomůžou někomu prodloužit život, byť o pouhý jeden den, protože i já bych udělala cokoliv, abych s ním mohla zase chvilku být," vysvětlila matka.

Rozhodnutí svého bratra schválil i Justin. "Líbí se mi ta představa, že stále žije v jiných lidech," řekl. Jeho patnáctiletá sestra Hannah připomněla, že člověk by si měl vážit života a užívat si ho. "Lidé svůj život berou jako samozřejmost a zapomínají, jak vzácný ve skutečnosti je,“ dodala.

Darované orgány od srdce, jater a ledvin až po kůži či oční rohovku pomohly zachránit nebo zlepšit život 50 lidem po celém světě.

Každý rok od Codyho smrti se navíc celá rodina účastní charitativního běhu. Zároveň se společně snaží získat finance ve prospěch dárcovství orgánů a zvýšit povědomí o transplantacích.

Příprava transplantačního programu trvá až sedm let a musí se dobře zvážit potřeba a možnosti, říká lékař Pavel Trunečka z pražského IKEMU. V současnosti čeká na orgán přes šest set pacientů. | Video: DVTV

Jak uvedla CBS News, až 123 tisíc Američanů teď potřebuje transplantaci. Mnozí z nich bohužel čekání na vhodný orgán nepřežijí. Podle údajů federálního úřadu pro zdravotnictví je to asi 21 lidí denně. "Méně než polovina Američanů podepsala souhlas s dárcovstvím orgánů po smrti," uvedla CBS News.

Se stejným problémem bojují i transplantační centra v České republice, přestože podle zákona platí v Česku tzv. předpokládaný souhlas. V praxi to znamená, že dárcem orgánu po smrti se automaticky stává každý, pokud se předtím nezaregistruje do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů (NROD).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy