vánoční jídlo | Foto: Shutterstock

Šumava

Na Šumavě a v jejím podhůří se podobně jako v Krkonoších vždy museli lidé vypořádat se zdejším specifickým podnebím, které živobytí ztěžovalo.

Na Štědrý den se připravoval co nejprostší oběd. Většinou to byla bramborová, čočková nebo hrachová polévka či kaše. Ve štědrovečerní večeři byly především zastoupeny ty plodiny a potraviny, které symbolizovaly zdraví, hojnost, dobrou úrodu. Mezi nimi med, česnek, jablka, moučné pokrmy, krupice, luštěniny, mák, houby.

Věřilo se, že čím více chodů, tím více mandelů (snopů obilí) bude na poli příští rok. Typickým vánočním pokrmem byla prosná, krupičná nebo hrachová kaše, která symbolizovala hojnost.

Podávaly se i různé druhy knedlíků či vdolky z bílé mouky s povidly, sypané perníkem. Z ovoce uvařené sušené švestky, hrušky a jablka. Dále vánočka a jiné vánoční pečivo.

Jako další jídlo hospodyně podávaly houby vařené na kyselo se smetanou a maštěnou čočku. Lidé věřili, že pokud se na stole objeví pokrm z čočky, v rodině se budou držet peníze. Na stole ležely také oříšky, jablka a nesměl chybět ani chléb. Jako hlavní chod se podával černý kuba z hub a krup.