reklama
 
 

Jak vypadají Vánoce ve světě? Francouzi jedí poleno, v Zimbabwe zdobí břečťan a i Indové mají betlém

24. 12. 2017 7:34
České Vánoce všichni znají – dárky naděluje Ježíšek, u večeře nesmí chybět kapr a bramborový salát a večer se v televizi sledují pohádky. Věděli jste ale, že v Grónsku nesmí chybět u vánoční večeře velrybí kůže, ve Francii vánoční poleno a na Ukrajině kuťa? Madagaskaranům nosí dárky Dadabe Noely, v Itálii Babbo Natale a čarodějnice Befana. Švédským zvykem je nechávat v koutě misku rýžové kaše pro skřítky a mexické děti mlátí do piñaty, aby z ní dostaly sladkosti.

Na Filipínách jsou koledy slyšet už od září a oslavy končí třetí týden v lednu. Italské Vánoce jsou staletí pevně spjaty s betlémy, v Zimbabwe se někdy místo stromečku zdobí břečťan. Na Ukrajině nesmí chybět na vánoční hostině kuťa, ve Francii zase vánoční poleno. To obyvatelé Grónska si dopřávají velrybí kůži (maktak) nebo maso z malých alk, které se několik měsíců přechovává v tulení kůži (kiviak). Ve Švédsku některé rodiny stále nechávají v koutě misku rýžové kaše pro domácí skřítky. A večer nejraději koukají na kačera Donalda. Australané tráví čas spíše venku a během Vánoc se zde koná například závod jachet ze Sydney do Hobartu. Po celém světě nosí dárky Ježíšek nebo Otec Vánoc, na Madagaskaru se jmenuje Dadabe Noely.

Portugalsko

Švédsko

Itálie

Ukrajina

Francie

Chorvatsko

Filipíny

Izrael

Austrálie

Mexiko

Argentina

Grónsko

Indie

Zimbabwe

Madagaskar

Portugalsko

Stejně jako v ostatních zemích, i v portugalských domech nesmí chybět betlém. Zajímavostí je, že postava Ježíška se do jesliček dává až o půlnoci Štědrého dne. Ten je také většinou předzvěstí dárků pod stromečkem. Ještě před jejich rozbalováním dárků se však chodí na půlnoční mši do kostela (Miss do Galo). A v některých rodinách se dárky otevírají až 25. prosince.

Dárky v Portugalsku nosí Otec Vánoc (Pai Natal), někteří však věří spíše na Ježíška. Dávají se pod vánoční stromeček nebo do bot u krbu.

Štědrovečerní jídlo se v Portugalsku jmenuje consoada a sestává z tresky se zelenou zeleninou a vařených brambor, měkkýšů, zvěřiny a sladkostí.

V každém regionu se jí něco jiného, například v oblasti Minho se konzumují vaječné dezerty (lampreia de natal). V celé zemi jsou pak oblíbené smažené koblížky sypané cukrem a skořicí (filhós) a sladký rýžový puding. Napříč Portugalskem se jí také plněné kapsičky (azevias) či Královský koláč (Bolo Rei). Ten je spjat s celým vánočním obdobím až do Tří králů a symbolizuje dary, které tři mudrcové přinesli k narození Ježíška.

1. svátek vánoční je věnován rodině a pořádají se honosné obědy. Po Vánocích až do prvního lednového týdne je zvykem koledovat od domu k domu a zpívat tzv. Janeiras (lednové písně). Majitelé domů by měli koledníky pozvat domů na malou svačinku. Vánoce končí v Portugalsko svátkem Tří králů 6. ledna.

Švédsko

Prvním vánočním svátkem v této severoevropské zemi je Den svaté Lucie (13. prosince). Chlapci a dívky se převlékají do bílých šatů a společně zpívají. Vybraná dívka pak jde v čele průvodu a na hlavě nese korunu ze svíček. Zvyk se ve Švédsku ujal počátkem 20. století a kromě zpěvu je neodmyslitelně spjat se šafránovými žemlemi (lussekatter) a zázvorovými perníčky.

Mezi hlavní symboly Vánoc zde patří kromě světel a svíček také slaměný kozel (Julbock). Tato symbolika pochází údajně z dávných pohanských zvyků, kdy skandinávský bůh Thor jezdil ve voze taženém dvěma kozami. Jiná legenda praví, že poslední svazky obilí ze sklizně měly magické vlastnosti a byly ukládány do Vánoc.

Hlavním svátkem švédských Vánoc je Štědrý den. Tradice zdobení vánočního stromečku přišla do Švédska až s koncem 19. století. U večeře nesmí chybět: vánoční šunka, vepřové klobásy, směs vajíčka a ančoviček (gubbröra), sleďový salát, marinovaný losos, nakládaný sleď, domácí játrová paštika, žitný chléb (vörtbröd), rýžová kaše, masové kuličky, brambory a lutfisk (ryba naložená v láku a poté uvařená). K tomu se podává vánoční limonáda (julmust), tradiční nápoj ze silného slazeného a kořeněného vína mumma nebo slazené vánoční pivo.

Jedna ze starých tradic je nechání misky rýžové kaše v koutě pro domácí skřítky, aby zachovali přízeň hospodáři. Také se dříve věřilo, že vánoční jídlo by se mělo nechat na stole po celou noc, aby mohli přijít na hostinu zemřelí. Do mísy s kaší, která se objeví na vánočním stole, se také přimíchává jedna mandle – ten, kdo ji najde, se jako první vdá či ožení.

Švédy obdarovává vánoční skřítek Tomten. Švédské Vánoce trvají až do 13. ledna, Dne svatého Knuta, kdy se slavnostně odstrojuje stromek a vyhazuje se oknem ven.

Zajímavostí je, že oblíbeným švédským vánočním pořadem je Kačer Donald.

Itálie

Vánoční zvyky a tradice se liší nejen rodinu od rodiny, ale především podle jednotlivých měst a regionů. Například na severu Itálie se slaví Svátek svaté Lucie, která dětem nosí dárky. Za okno se jí chystá sklenice mléka a sláma pro oslíka.

Jedním z nejdůležitějších symbolů italských Vánoc je betlém (presepio), ten se v rodinách dědí z generace na generaci. V Neapoli se dříve soutěžilo o nejkrásnější betlém. Vánoční stromek bývá v Itálii zdoben už 8. prosince, na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie.

Jedním ze zvyků je, že děti převlečené do pastýřských bot a klobouků chodí zpívat koledy a hrát na pastýřské dudy.

Někteří Italové jedí na štědrovečerní večeři lehké pokrmy z ryb, jiní si dopřávají velké večeře. Zvykem je chození na půlnoční mši, po které si doma připíjí sektem a jedí panettone. Hlavním svátkem italských Vánoc je 25. prosinec, kdy se rozbalují také dárky. Ty nosí Babbo Natale, jenž jezdí prý až z Finska na saních. Na 1. svátek vánoční pořádají italské rodiny velkolepé hostiny. Mezi vánočními pokrmy nesmí chybět: panettone (vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem), torrone (turecký med s ořechy či jinou náplní), kaštanové pyré se šlehačkou, vývar z kapouna (oblast Valtellina), agnolotti (region Piemonte), treska s polentou (oblast Modeny), pokrmy z artyčoků či jehněčího masa (Sardinie), klobásky salsiccia se špenátem (oblast Liguria), tortellini in brodo (v Umbrii) a další. Jídlo se liší dle regionů.

Italské Vánoce končí 6. lednem na svátek Tří králů, tehdy čarodějnice La Befana sestupuje komínem do domů a nechává dětem dárky. Na znamení konce svátků se pak loutka čarodějnice zapaluje.

Ukrajina

Vánoční svátky na pravoslavné Ukrajině začínají až 6. ledna a trvají do 19. ledna. Vánoční stromek se však zdobí již na Nový rok podle gregoriánského kalendáře (tedy i českého kalendáře), tehdy se také rozdávají dárky.

Na Svatý večer (6. ledna) se tradičně podává dvanáct pokrmů, což představuje dvanáct apoštolů. Hlavním jídlem je kuťa – bezmasý pokrm z pšenice, medu, máku a dalších přísad. Dále na stole nechybí zelí, houbový boršč, pirohy, bigoš, lívance a chléb.

Po večeři na Svatý večer se má nechávat na stole jídlo i pro zemřelé. Zajímavostí je, že se v tento den nesmí umývat nádobí. Symbolem ukrajinských Vánoc je i svazek pšenice symbolizující rozlehlá pšeničná pole v zemi. Představovat má vzpomínky na předky.

Sedmého ledna se slaví narození Krista a v tento den chodí také skupiny mladých chlapců od domu k domu a přejí hospodářům všechno nejlepší. Skupiny mladých chlapců chodí od domu k domu a přeji hospodářům všechno nejlepší. Přání vyslovená v tento den mají údajně magickou moc a splní se.

Třináctého ledna se slaví Štědrý večer, kdy se jí opět kuťa, maso, klobásy a další pokrmy. V tuto noc dívky věští, co jim přinese osud v nadcházejícím roce. 14. ledna je svátek sv. Vasyľa symbolizující příchod juliánského Nového roku. Na svatého Vasyľa se pořádá zabijačka.

Ukrajinské svátky končí 19. lednem, kdy se slaví svatý Jan Křtitel. V tento den se světí voda a Ukrajinci si ji odnáší do svých domovů, kde jí kropí ostatní členy rodiny i samotný dům či hospodářství.

Francie

Adventní čas je ve Francii věnován vánočním trhům. Podobně jako v Česku či Německu, i zde se prodává svařák, vánoční sladkosti a řemeslné výrobky.

Nejstarší zmínka o zdobení vánočního stromečku ve Francii údajně pochází z konce
15. století ze Štrasburku. Na Štědrý den (ve Francii Veillée de Noël) se celá rodina schází u bohaté vánoční tabule. Přestože se menu v každém regionu liší, většinou na stole nechybí krůta (dinde de Noël), mořské plody, játrová paštika (foie gras). Chybět nesmí ani sladké vánoční poleno (bûche de Noël).

Toto poleno připomíná starou tradici házení velkého polena do ohně na začátku večera. Vybíralo se přitom nejmasivnější, aby vydrželo hořet celý Štědrý večer.

Další zvyky a obyčeje se liší v jednotlivých regionech. Například v jihofrancouzském Languedocu se nechává sklenička vína, sůl, chléb a nůž na stole pro Pannu Marii. Ale podobně jako v Itálii, i Francouzi často chodí na půlnoční mše.

Dárky nosí ve Francii Père Noël (taky Papa Noël), který se podobá Santa Clausovi. Stejně jako on má dlouhý, bílý vous, je oblečen v červenobílém oblečku a přijíždí na saních tažených soby. První zmínka o Papa Noëlovi se objevuje v polovině 19. století v díle George Sandové. Dárky se rozbalují v noci z 24. na 25. prosince, nebo až ráno.

Francouzské Vánoce končí oficiálně až 6. ledna svátkem Tří králů. V tento den se jí koláč Galette des Rois, ve kterém je schovaná malá korunka. Ten, kdo ji objeví, se stává „králem večera“ a nasadí si ji na hlavu. Se ziskem je však spojena také povinnost – na příští rok musí zase přinést koláč on.

Chorvatsko

Stejně jako v Česku či Německu, i v Chorvatsku se děti těší na 5. prosinec. Tehdy chodí Mikuláš a dětem dává do bot čokolády a malé dárečky. Na svatou Lucii 13. prosince lidé často sejou pšenici do malých talířů. Travnaté klíčky (Vánoční pšenice), které vyrostou, se pak dávají na Štědrý den pod vánoční stromeček.

Starou chorvatskou tradicí je, že mladí muži dávají svým přítelkyním na Vánoce zdobené jablko. V některých venkovských oblastech stále převažuje zvyk nosit na Štědrý den do domovů slámu, jako symbol budoucích, dobrých sklizní. Jedna z dlouholetých tradic v Dubrovníku je také zpívání koled ve Štědrý den na ulicích.

První dva vánoční dny tráví Chorvaté s nejbližší rodinou. Na Štědrý den se jí sušená treska (bakalar) nebo jiná ryba. 25. prosince se často jí krocan, kachna nebo husa. Oblíbenou přílohou jsou zelné rolky plněné mletým vepřovým masem. Chorvaté si také rádi dopřávají spoustu malých koláčků a dortů. Jedním z nich je například koblížek (krafne) plněný džemem či čokoládou, nebo smažené koblížky (fritule) s příchutí citrónu a rumu.

Také v Chorvatsku chodí spousta křesťanů na půlnoční mši do kostelů. Dárky nosí děda Mráz (Djed Mraz) a rozbalují se 24. či 25. prosince. Vánoce končí svátkem Tří králů 6. ledna.

Filipíny

Filipínské Vánoce jsou směsí západních tradic a původních, filipínských zvyků. Více než 80 procent obyvatelstva je totiž katolického vyznání. Víru dovezli do ostrovního státu v 16. století Španělé a Portugalci.

Filipínci slaví Vánoce s přehledem nejdéle. Koledy jsou slyšet už v září a první oslavy pak oficiálně začínají 16. prosince, kdy chodí na ranní mše do kostela (Misa de Gallo). Nejdůležitějším vánočním svátkem je Štědrý den. Mnoho Filipínců dokonce zůstává vzhůru až do dalšího dne. Večer chodí na mši do kostela, po které následuje půlnoční hostina s názvem Noche Buena. Ta je otevřená nejen rodině, ale také kamarádům a sousedům.

Většina domácností má několik chodů, kterými jsou například: pečené prase (lechon), šunka, ovocný salát, rýže uvařená na páře, rýžové koláče (bibingka a puto bumbong) a další nápoje a sladkosti. Oblíbenou ozdobou je vánoční hvězda z bambusového rámu osvětlená lucerničkou (parol).

Dárky nosí na Filipínách Santa Claus. 25. prosince pak chodí Filipínci na mši do kostela a poté navštěvují své příbuzné, především starší členy rodiny, aby jim vzdali hold. Posledním dnem Vánoc jsou Tři králové 6. ledna nebo až oslavy Santo Niño třetí lednovou neděli.

Izrael

V Izraeli se stýkají celkem tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám. Zatímco křesťané slaví Vánoce, židé oslavují chanuku neboli Svátek světel. Křesťané oslavují Vánoce především v Betlémě a Nazaretu.

Nejznámější bohoslužba se odehrává na Štědrý den v Chrámu Narození Páně v Betlémě, kam míří také tradiční průvod městem. Dárky nosí Ježíšek. A rodiny se setkávají 25. prosince u velké hostiny. Připravuje se například jehněčí s rýží, ve speciální troubě vyhřívané dřevem. Servíruje se dohromady s jogurtem leban. Některé rodiny připravují rýži smíchanou s mletým masem zabaleným do zelných listů (malfouf). Jí se také pečené kaštany nebo semolinové palačinky plněné oříšky a sýrem.

Mezi vánoční sladkosti patří koláček s datlovou pastou (mamoul) a máslové koláčky z krupice, pistácií a pomerančového květu (ghraybeh). Pijí se likéry, sladké víno, anýzový aperitiv arak i káva.

Křesťanské Vánoce se často překrývají s židovským Svátkem světel – chanukou. Letošní chanuka se odehrála od 12. do 20. prosince. Slaví se jako připomínka zázraku při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských ve 2. století před naším letopočtem. Tehdy vydržel sedmiramenný svícen menora hořet po osm dní. Chanuka je spojena s řadou obřadů a zvyků.

Kromě modliteb se postupně rozsvěcuje osmiramenný svícen chanukija, všech osm svící hoří poslední den svátku. Během svátku lidé rozdávají peníze chudým a dětem se dávají dárky. Zpívá se množství chanukových písní a hraje se třeba se čtyřstěnnou káčou (drejdlem).

Austrálie

Australské Vánoce se odehrávají během vrcholné horké sezóny. Nejdůležitějšími dny jsou 25. a 26. prosinec. Stejně jako ve Velké Británii, či Spojených státech amerických dává dárky Santa Claus, tomu je občas nechávána svačinka na stole. Australané si jeho podobu v posledních letech upravili s ohledem na vysoké teploty. Takže místo kabátu a vysokých bot nosí často klobouk, kraťasy a žabky.

Dárky se rozbalují 25. prosince, tehdy se také pořádá velký rodinný oběd. Vánoční menu se sestává z pečeného krocana a kuřete, salátů a pečené zeleniny. Těžké jídlo bývá v dnešní době často vyměněno za lokální sezónní potraviny jako mořské plody či salát. Ze sladkých dezertů se jí jednak tradiční vánoční puding s brandy máslem, ovocné koláče, ale také koláč pavlova ze šlehaných bílků a ovoce. Na stole se objevují celé svátky také lízátka ve tvaru hůlky (candy cane).

Na rozdíl od severní polokoule se Australané během Vánoc tolik nedívají na televizi, ale čas tráví spíše venku. Například v Adelaide se koná tradiční vánoční průvod, který patří k největším na světě. V Melbourne se zase lidé schází na Štědrý den a zpívají společně koledy, na akci vystupují také národní a mezinárodní hvězdy, které doprovází kapela či orchestr. Během Vánoc se konají závody jachet ze Sydney do Hobartu.

Mexiko

Mexické Vánoce začínají 12. prosince a končí 6. ledna. 12. prosince je den zasvěcený Panně Marii Guadalupské, mexické patronce. Nejdůležitější akcí spojenou s tímto svátkem je pouť do baziliky na severu Mexiko City, před kterou se pak od 11. prosince konají celodenní oslavy.

Od 16. prosince, do Štědrého dne, chodí děti od domu k domu a se svíčkami v rukou zpívají koledy. Tradice tzv. posadas odkazuje na příběh Josefa a Marie, kteří hledali místo, kde by mohli zůstat. Pokud je hospodáři pozvou do domů, pomodlí se a následně zasednou u jídla, hrají se hry a zapalují ohňostroje. Poslední den, 24. prosince, je putování ukončeno a do betlémů doma se dají jesličky s Ježíškem. Betlém je na řadě míst Mexika stále důležitější než vánoční stromeček.

Symbolem mexických Vánoc je i piñata. Což je zdobená papírová, nebo keramická nádoba naplněná sladkostmi a zavěšená na stropu nebo větvičce stromku. Dětem jsou pak zavázány oči a musí bušit hůlkou do nádoby tak dlouho, dokud se nerozbije a sladkosti se nevysypou ven. Mexičané také zdobí své domovy květinou poinsettia, neboli vánoční hvězdou.

Na štědrovečerní večeři se jí sušená treska vařená s česnekem, rajskou omáčkou a olivami. Jiným typickým jídlem je rostlina solnička v kořeněné omáčce s bramborami a často sušenými krevetami (revoltijo de romerita) a dále krocan, či šunka. Po vydatné večeři míří rodina na půlnoční mši do kostela. Po mši se zapalují ohňostroje a rozbalují dárky od Ježíška či Santa Clause.

V některých částech Mexika ale děti dostávají dárky spíše až 6. ledna na Tři krále. V tento den se jí také tříkrálový koláč (Rosca de Reyes), ve kterém je ukryta malá figurka Ježíška. Ten, kdo ji najde, ji musí opatrovat do příštího roku.

V Mexiku se také slaví Den nevinných svatých, 28. prosince. Ten má být připomínkou nařízení krále Herodese, který se snažil zabít narozeného Ježíška.

Argentina

Argentinci si potrpí na vánoční dekorace. Vánoční stromeček bývá častokrát zdoben už 8. prosince, na svátek Neposkvrněného početí. U stromečku nesmí chybět betlém (pesebre).

Hlavním svátkem je Štědrý den, kdy se koná také slavnostní večeře. Ta bývá často podávaná až kolem deseti večer, někdy se jí na zahradě, nebo se dokonce opeká. Stejně jako v Austrálii se totiž Vánoce v Argentině konají během nejteplejších letních dnů. Mezi populární vánoční jidla patří: pečený krocan, pečené vepřové, nadívaná rajčata, saláty, vánoční chléb, puding, sladký chlebíček (pan dulce).

Argentinci chodí taktéž na půlnoční mši, někteří však raději zůstávají doma a zapalují ohňostroje a rozbalují dárky. Ty v Argentině nosí Ježíšek. Jednou z tradic je zde pouštění papírových luceren (globos).

Vánoce v Argentině končí 6. lednem, tehdy také děti dostávají dárečky do bot, které nechávají před hlavními dveřmi. Občas se zde nechává také seno a voda pro koně Tří králů.

Grónsko

Stejně jako ve Švédsku, také na největším ostrově světa se 13. prosince slaví svatá Lucie. Kromě toho, že se tradice odehrává ve školách, děti také chodí do nemocnic a pečovatelských domů.

Všechny vánoční stromečky jsou dováženy z Dánska, jehož je Grónsko autonomní součástí. Stromečky se zdobí předvečer Štědrého dne. Někteří si je vyrábí z naplaveného dříví ozdobeného vřesem. Populárními ozdobami jsou osvětlené, oranžovo-žluté. Papírové hvězdy za oknem. Přirozené světlo se totiž v zimním období v Grónsku téměř nevyskytuje.

Obyvatelé Grónska jí během vánoční hostiny velmi netradiční jídla. Třeba mastnou velrybí kůží (maktak), která by měla chutnat jako čerstvý kokos, ale často je těžké ji vůbec přežvýkat. Další netypickou pochoutkou je maso z malých alk, které se několik měsíců přechovává v tulení kůži (kiviak). Mezi další jídla patří: guláš suaasat, grilovaný severoamerický sob karibu, zajíci, ryby a bobulovité ovoce a jablka s křupavým toppingem. Jako dezert se také konzumuje krémový, rýžový puding se sekanými mandlemi a třešňovou omáčkou.

Po štědrovečerní večeři nastává čas na hru. Při jedné z nich se předávají různé předměty pod stolem a hádá se, co to je. Na Štědrý den chodí lidé často do kostela na mši a na sobě mají tradiční slavnostní oděv.

Rodiny Inuitů se často navštěvují a tráví čas dohromady pitím kávy, jezením dortíků a vyměňováním dárků. Tradičními dary grónských rodin jsou sáňky, mroží špičáky nebo palčáky z tulení kůže. Děti také často chodí od domu k domu a zpívají vánoční koledy.

Vánoce v Grónsku končí svátkem Tří králů. Tehdy se všechny obchody, školy a kanceláře zavírají v poledne, aby si lidé mohli užít poslední sváteční den.

Indie

Indické Vánoce mají v porovnání s ostatními náboženskými svátky menší význam, protože pouze 2,3 procenta obyvatel jsou křesťané. Spousta z nich pochází ze západního státu Goa, který byl kdysi portugalskou kolonií.

Symbolem Vánoc v Indii je vánoční hvězda. Místo stromečku si někteří indičtí křesťané zdobí banánovníky nebo mangovníky, většina domů staví také betlém. Tradičním zvykem je zpívání vánočních koled týden před Štědrým dnem.

Mezi hlavní jídla indických křesťanů patří kuřecí curry, vepřové či krocan a rýžové koláčky. Mezi tradiční vánoční sladkosti patří smažené cukroví plněné sušeným ovocem a kokosem (neureos), karamel s kokosem a kešu oříškem (dodol) nebo sladké knedlíky plněné palmovým cukrem, kokosem a sezamovými semínky (newrio).

Po štědrovečerní večeři pak chodí celá rodina na půlnoční mši. Dárky naděluje dětem Otec Vánoc, který přijíždí na povoze taženém koňmi, a rozbalují se 25. prosince. Mnoho indických křesťanů také o Vánocích obdarovává charity.

Zimbabwe

V tomto vnitrozemské státě na jihovýchodě Afriky je za největší svátek považován
25. prosinec. Na Štědrý den se zdobí stromeček, ale jiní dávají přednost břečťanu. Na Boží hod lidé během ranní mše zpívají koledy a někdy se konají i koncerty v městských parcích.

Po mši se rodiny navzájem navštěvují a společně hodují. Na vánočním menu nesmí chybět kuře s rýží, což je v Zimbabwe drahé jídlo, či kozí nebo hovězí maso. Dále se jí kukuřičná kaše, chleba, džem, čaj a cukr. Dárky nosí Santa Claus a rozbalují se taktéž
25. prosince. Kromě dárků navíc všem napíše nějaký vzkaz, který se pak čte nahlas.

Madagaskar

Ulice a domovy Madagaskarců bývají zdobeny vánočními hvězdami, stejně jako stromečky. Většina chodí na Štědrý večer na mši do kostela. Ta začíná již v pět odpoledne a končí o půlnoci. Při této příležitosti zpívají v kostele dětské sbory. Po mši se v kostele rozdávají příchozím sladkosti.

Rodiny pořádají vánoční večeře ve velkých skupinách a oblékají si na sebe to nejlepší, co mají. Jedí kuře s kokosem a rýží (akoho sy voanio), nebo vepřové s rýží. Jako dezert si dopřávají například vánoční poleno (Buche de Noël). Specialitou je také čertvé liči, sesbírané ze stromu prodávané na trzích a v obchodech. Dárky nosí na Madagaskaru Dadabe Noely a rozbalují se 25. prosince.

Na 1. svátek vánoční se také střídají skupinky u stromečku u místního kostela, kde zpívají a chodí kolem dokola.

autoři: Magdaléna Daňková, Denis Chripák | 24. 12. 2017 7:34

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama