Sedmačtyřicetiletá Knastová byla kurátorkou varšavského Muzea Fryderyka Chopina nebo stálé výstavy Muzea dějin polských Židů, posledních šest let vedla Slezské muzeum v Katovicích. Ve výběrovém řízení porazila bývalého ředitele galerie Jiřího Fajta i Marka Pokorného z ostravského Plata.
Stane se třetí ženou v čele Národní galerie, kterou 18 měsíců po odvolání Jiřího Fajta někdejším ministrem kultury Antonínem Staňkem z ČSSD musí postavit na nohy a provést současnou krizí. Od pondělí má galerie kvůli pandemii koronaviru zavřené všechny budovy, v důsledku epidemiologických omezení a kolapsu cestovního ruchu celý rok přichází o tržby ze vstupného.
Knastová bude na postu ředitelky první zahraniční manažerkou. Ti přitom ve světě dostávají příležitosti běžně, například Metropolitní muzeum umění v New Yorku vede Rakušan Max Hollein, florentskou galerii Uffizi řídí Němec Eike Schmidt, londýnské Tate Modern šéfovali Švéd, Španěl či Belgičan. "Dokud se ale Národní galerie netransformuje z příspěvkové organizace ministerstva kultury, stávající struktura nedovolí jakémukoliv manažerovi dělat výraznější změny. Možnosti sebelepšího manažera jsou tady velmi omezené," upozorňuje Jan Skřivánek, vydavatel časopisu Art+Antiques, který se do výběrového řízení na šéfa galerie sám hlásil.
V užším vedení Národní galerie dnes působí jediný cizinec: ředitelem Sbírky starého umění je pátým rokem Švýcar Marius Winzeler. V posledních letech byl šéfkurátorem a později kurátorem speciálních projektů Adam Budak, polský krajan Knastové. Toho však koncem loňského roku propustila nyní dosluhující ředitelka Anne-Marie Nedoma.
O tom, zda Nedoma v galerii na nějaké pozici setrvá, ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD v úterý nechtěl spekulovat. "Tým si bude nová ředitelka vytvářet sama a do toho já jí nebudu mluvit," řekl. Nedoma začne agendu předávat v listopadu, 1. ledna ji Knastová vystřídá.
Jazyková bariéra
Zpočátku největším handicapem polské ředitelky bude neznalost zdejšího prostředí a jazyková bariéra, míní šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák. "Nechci, aby to vyznělo xenofobně, ale je velkou otázkou, zda je Národní galerie a potažmo celá odborná obec připravena na vedení 'cizinkou'. Zkušenosti Adama Budaka a Mariuse Winzelera spíše ukazují, že nikoli," říká Chrobák.
Také podle Mileny Bartlové, vedoucí katedry teorie a dějin umění na pražské UMPRUM, si Knastová bude muset "vybrat blízké spolupracovníky a spolupracovnice, kteří se ve zdejších poměrech dobře orientují, a po nějakou dobu se o ně opírat více, než je běžné", z čehož plyne riziko, aby se nová ředitelka na někom nestala příliš závislou.
Alicja Knastová dle vlastních slov rozumí česky a sleduje zdejší média. Zatím však mluví jen polsky nebo angličtinou, kterou upřednostnila také při úterním vystoupení s ministrem.
Její prababička pochází z Orlové na Karvinsku. Knastová se narodila v Radlíně, ležícím na jihu Polska nedaleko českých hranic. "Vyrůstala jsem v Rybniku, který je od hranic pár desítek kilometrů. Moji rodiče do Československa často jezdili. Když jsem byla malá, dívala jsem se na vaše pohádky, později jsme poslouchali rozhlas a televizi v češtině, protože byly lepší než ty polské," popsala pro Aktuálně.cz budoucí ředitelka Národní galerie.
Z češtiny prý obavu nemá. Začátkem tisíciletí podobně potřebovala angličtinu, "tak jsem se do toho pustila a tři roky nato už jsem v angličtině přednášela," argumentuje. V Praze, kam se s rodinou přestěhuje v lednu, absolvuje intenzivní kurz češtiny.
Politický vyhazov
Nastupující ředitelka Národní galerie je původem muzikoložka, už magisterskou práci ale psala o průnicích mezi hudbou a uměním. "Muzikologický základ může být i výhoda. Když jsme ve Slezském muzeu třeba pořádali koncert, mohla jsem uvádět jednotlivé skladby," ilustruje.
Byla stipendistkou Metropolitního muzea umění v New Yorku, nyní dodělává doktorát na katedře umění, designu a architektury Londýnské metropolitní univerzity. Je držitelkou Řádu polární hvězdy 1. třídy, jejž dostala od švédského krále, nebo essenské Red Dot Award.
Nejvýrazněji se zapsala uplynulých šest let jako ředitelka Slezského muzea v Katovicích, které přesunula do částečně podzemních prostorů bývalého dolu, rekonstruovaného v přepočtu za dvě miliardy korun.
Právě působení Knastové ve Slezském muzeu, kde řídila tým 180 zaměstnanců a 200 externistů, označuje za klíčové ministr Zaorálek. "Víte, že pocházím z Ostravy. V poslední době jsme se odtamtud s určitou závistí dívali na kulturní rozmach, který nastal v Katovicích, a Knastová byla s tímto boomem spojená," říká. Knastová zvedla návštěvnost Slezského muzea z 20 tisíc na více než 240 tisíc návštěvníků ročně.
Z funkce ji letos v únoru odvolal slezský maršálek z polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost, které předtím Knastová zabránila využít muzeum v předvolební kampani. "Byl se mnou nespokojený regionální politik z vládní strany, a tak si na mě stěžoval a nechal mě propustit. Já jsem vždy bránila politikům, aby muzeum zneužívali v předvolební kampani," popisuje Polka.
Místní správní soud v červnu rozhodl, že vyhozena byla protiprávně. Totéž v úterý zopakoval ministr Zaorálek. "Důvody byly ze všeho nejvíc politické. Mně to připadalo nešťastné a pokládám Alicji Knastovou za jedno z nejvýraznějších jmen, která se v Polsku objevila v posledních letech," říká.
90 dnů hájení
Na Knastové ministr oceňuje snahu "zbavit se rutiny a dostat do galerií také ty, kteří k nim dnes mají daleko", zejména mladé. O nich mluví i nastupující ředitelka. "Lidé, kterým je dnes okolo dvaceti, se narodili už v éře internetu a musíme udělat všechno pro to, aby do galerií chodili, protože právě tito lidé za nějakých dvacet let rozhodnou, jestli bude tento segment kultury vzkvétat."
V koncepci psala o inkluzi nebo rozšiřování sbírek 20. století díly z Čech, Moravy a Slezska. Národní galerie by podle ní měla sdílet zkušenosti s menšími institucemi, rozšířit doprovodný program mimo vlastní budovy a nejméně jednu výstavu ročně pořádat v zahraničí. Také chce kompletně digitalizovat sbírky i vydané publikace.
Předešlým ředitelem Jiřím Fajtem dosaženou rekordní návštěvnost 700 tisíc lidí ročně označuje Knastová za metu, kterou lze překonat.
V galerii hodlá zvednout "témata, která jsou relevantní kdekoliv na světě". Konkrétně zmiňuje třeba soukromí, podle ní aktuální v době sociálních sítí a mobilních aplikací, jimž lidé kvůli ochraně před koronavirem odevzdávají své osobní údaje i polohu. Stejně tak Knastová, která v katovickém muzeu hostila Konferenci OSN o změně klimatu a moderovala jeden panel, považuje za významné téma klimatickou změnu.
Konkrétní výstavy nebo spolupracovníky ale před nástupem do funkce jmenovat nechce a žádá, aby jí odborná veřejnost od 1. ledna poskytla tři měsíce hájení. "Je to standardní doba, kterou doporučují všechny manažerské příručky," upozorňuje.
V praxi tak Knastová první změny v galerii začne oznamovat zhruba půl roku před parlamentními volbami, v nichž bude také Zaorálkova ČSSD usilovat o znovuzvolení do sněmovny. Pokud na podzim 2021 ministerstvo kultury převezme jiná strana, Knastová s ní bude muset vyjednat politickou podporu.
"Instituci jako Národní galerie není možné řídit bez nepřetržitého dialogu s jejími akcionáři, což jsou v tomto případě ministerstvo kultury a garanční rada. Stejně jako jim hodláme i publiku vysvětlovat, co budeme dělat a proč," avizuje nová ředitelka.
Investice jsou nutné
Když si Knastová v srpnu procházela budovy Národní galerie, seznala, že nemají dostatečně bezbariérový přístup a že "zoufale potřebují investice, snad s výjimkou Schwarzenberského paláce a nedávno renovovaného kláštera sv. Anežky České".
Největší nedostatky spatřuje ve Veletržním paláci, o jehož rekonstrukci usiloval už předešlý ředitel Jiří Fajt. Ten krátce před svým odvoláním z funkce dokonce vypsal mezinárodní výběrové řízení, které se však po jeho odchodu zastavilo. Náklady na přestavbu paláce Fajt odhadoval v řádu několika miliard korun, jež ale ministerstvo kultury galerii zatím neposkytlo. Momentálně navíc úřad sanuje dopady pandemie na celou kulturu.
Ministr Zaorálek v úterý prohlásil, že až se republika z pandemie dostane, "bude třeba udělat něco jako restart české kultury" a vymyslet novou strategii také pro Národní galerii. "Na to potřebujeme někoho, kdo má invenci, odmítá rutinu a dovede v tomto světě videoher najít cestu, jak dostat lidi do galerie," naznačuje ministr.
Chce, aby Knastová z Národní galerie vybudovala podobně renomovanou značku, jakou se stala Česká filharmonie. "Aby cizinci přijíždějící do Prahy považovali za důležité navštívit Národní galerii, tak jako když lidé jedou do Amsterdamu, zavítají do Rijksmusea, nebo když jdou v Londýně do Britského muzea a galerií Tate," srovnává Zaorálek.
Alicja Knastová v Polsku vedla tři projekty na čerpání evropských dotací, zasedá v několika muzejních radách, kde mimo jiné pročítá výroční zprávy. Národní galerie v té své vloni uvedla, že od státu dostala 331,5 milionu korun, z čehož nejdůležitější položka, takzvaný příspěvek na provoz, činil 289,3 milionu.
Knastová v koncepci avizovala, že chce v Národní galerii optimalizovat náklady, revidovat příjmy a co nejvíc posílit rezervní fond. Ve Slezském muzeu hospodařila s nižším rozpočtem, v přepočtu okolo 220 milionů korun ročně.
Zaorálek posudky nezveřejní
Výběrové řízení na ředitele Národní galerie mělo tři fáze. V té první komise vedená architektem Josefem Pleskotem posoudila koncepce deseti uchazečů, z nichž vybrala v tomto pořadí Marka Pokorného, Alicji Knastovou a Jiřího Fajta.
Následoval takzvaný assessment, to znamená psychologické a manažerské testy, jimiž firmy zjišťují, jaký kandidát je pro pozici nejvhodnější. "Toto hodnocení už bylo v určitém sporu s hodnocením výběrové komise, bylo to skoro naopak," komentuje ministr Zaorálek.
Testy, jež vypracovala poradenská společnost DMC management consulting, sledovaly "strategické řízení, vedení lidí, motivaci, komunikaci, schopnost řídit změny a řešit problémy", upřesňuje Jitka Tejnorová, partnerka a spoluzakladatelka DMC.
Ve třetí fázi pak ministerstvo kultury anonymně zaslalo koncepce tří finalistů do zahraničí a obdrželo odpovědi z Metropolitního muzea umění v New Yorku a vídeňské Albertiny i Kunsthalle. "To byl třetí zdroj mého rozhodování," potvrzuje Zaorálek.
Zveřejnit doporučení zahraničních odborníků, k čemuž jej vyzval výtvarník Jiří David, však ministr nehodlá. "Není možné zveřejnit ústní pohovory před komisí, stejně jako není možné zveřejnit výsledky assessmentu. A vytáhnout jen kus z toho celku, podle kterého jsem se rozhodoval, by mi přišlo nešťastné. Nevytvářelo by to přesný obraz," argumentuje Zaorálek.
Na dotaz Aktuálně.cz ale naznačil, že ani zahraniční posudky nevyšly ve prospěch jednoho kandidáta. "Rozložilo se to mezi Fajta a Knastovou," řekl. A protože Knastová "velmi dobře obstála ve všech třech fázích hodnocení", rozhodl se jmenovat ji.
V odborném prostředí se přitom diskuse o novém řediteli Národní galerie točily takřka výhradně okolo Jiřího Fajta a Marka Pokorného, říká šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák. "Málokdo se zajímal o curriculum a názory Alicje Knastové, takže asi nejen já nejsem, kromě frází o nezatíženosti lokálními spory nebo pohledu z vnějšku, schopný zodpovědně predikovat její budoucnost v tak komplikované funkci. Rád bych byl optimistický," shrnuje Chrobák.
Milena Bartlová, vedoucí katedry teorie a dějin umění na pražské UMPRUM, soudí, že ministr vybral odvážně a že ve zvolení Knastové lze vidět naději. "Bude mít odstup od minulosti a vzájemných závazků na české scéně, a bude tudíž mít relativně volnější ruce k provádění nezbytně potřebných, poměrně hlubokých změn," věří Bartlová, podle níž je však podmínkou k těmto změnám maximální podpora ministerstva kultury. "Předpokládám, že ji nynější ministr slíbil. Doufejme, že nepomine s jeho odchodem a že ji bude ministerský úřad vůbec schopen poskytovat," dodává Milena Bartlová.
