Kupka za 90 milionů i existenční potíže. Ročenka líčí dění na trhu s uměním

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
2. 4. 2021 19:04
Loni bylo na českých aukcích vydraženo nejdražší dílo všech dob, obraz od Františka Kupky za 90 milionů korun. V roce pandemie celkový aukční obrat klesl o 27 procent.

Za 12 let, kdy vychází Ročenka Art+, mapující český trh s uměním, nebylo její vyznění tak rozporuplné.

Loni padaly cenové rekordy a sběratelé na aukcích utratili přes miliardu korun, zároveň ale krize způsobená pandemií koronaviru přinesla erozi výtvarného provozu. Nejhůř postihla menší obchodníky se starožitnostmi a umělce navázané na soukromé galerie.

Na jaře po prvním lockdownu trh s uměním v klasické podobě na dva měsíce prakticky přestal existovat. Květen bývá jedním z vrcholů aukční sezony, loni se z plánovaných devíti dražeb uskutečnily dvě a obrat za daný měsíc se propadl o 96 procent, z 388 na 13 milionů korun.

Na podzim se naopak dražilo neobyčejně úspěšně, většinou po internetu. Možnosti on-line příhozů během aukcí nabízeli pořadatelé i dříve, byla to jedna z forem distanční účasti vedle telefonních a písemných limitů.

Koronavirová krize ale přiměla aukční síně rozšířit nabídku dražby prostřednictvím portálu Live Bid. "Ti největší sběratelé už dnes na aukce stejně osobně většinou nechodí, takže to bez problémů přijali," říká v ročence Tomáš Hejtmánek z aukčního domu Arthouse Hejtmánek.

Toyen chvíli první

První z velkých podzimních aukcí uspořádala Adolf Loos Apartment and Gallery. Přinesla i první historický rekord. V samém závěru se dražil raný obraz od Toyen z roku 1926 nazvaný Piková dáma. Už vyvolávací cena byla rekordních 36 milionů korun, během dražby cena vystoupala na více než dvojnásobek, konkrétně 78,6 milionu včetně přirážky.

Piková dáma od Toyen z roku 1926.
Piková dáma od Toyen z roku 1926. | Foto: ČTK

To v danou chvíli představovalo nové historické maximum českých aukcí. Dosud nejdražším obrazem od roku 1990 byla Praha - Pohled z křížovnického kláštera od Oskara Kokoschky, prodaná v roce 2019 za 78,4 milionu korun. Úspěch Pikové dámy nikdo nečekal, dosavadní nejdražší dílo dosáhlo na méně než poloviční částku.

Ročenka Art+ přibližuje průběh dražby Pikové dámy, o kterou se zájemci přetahovali 10 minut. Výše příhozů byla stanovena na čtvrt milionu, vítěz, kterého na telefonu zastupoval majitel aukční síně Vladimír Lekeš, však příhozy v závěrečné fázi zaokrouhloval rovnou na pět milionů korun. Novým majitelem Pikové dámy se stal kupec z New Yorku, prozradil Lekeš po aukci České televizi.

Dílo od modernistky Toyen zůstalo na prvním místě českého top 10 jen do konce listopadu, kdy byl na aukci Galerie Kodl vydražen obraz Františka Kupky za 90,2 milionu korun.

Malba nazvaná Divertimento II ze druhé poloviny 30. let minulého století se stala nejen nejdražším dílem českých aukcí, ale také celosvětově nejvýše vydraženým dílem českého umění - než ji nedávno překonala další kupkovská dražba, tentokrát ale v Londýně.

Název Kupkova obrazu Divertimento II se váže k italské hudební terminologii a označuje odlehčenou či zábavnou instrumentální skladbu.
Název Kupkova obrazu Divertimento II se váže k italské hudební terminologii a označuje odlehčenou či zábavnou instrumentální skladbu. | Foto: ČTK

Předaukční odhad ceny Divertimenta II přitom počítal se 40 až 70 miliony korun, což odpovídá ceně obrazu Plochy příčné II, který je podle autorů ročenky v mnoha směrech významnější a atraktivnější. V roce 2019 byl vydražen za 78 milionů korun.

"Důležitou roli zde sehrálo, že související obraz Divertimento I je ve sbírce Guggenheimova muzea. Navíc cenový rozdíl mezi zmiňovanými obrazy je 15 procent, což není zas tolik," vysvětluje v ročence převratnou cenu galerista Martin Kodl.

Ten se podílel ještě na dalším rekordu. I když listopadová aukce Galerie Kodl se konala bez účasti veřejnosti a také předaukční výstava měla jen omezenou podobu, její obrat přes 400 milionů korun je nejvyšším v historii českého trhu s uměním. Úspěšné aukce ale na podzim uspořádaly i další domy.

Lockdown nebyl přísný

Více než zákaz sdružování osob postihla aukční síně nemožnost konat výstavy, protože živé setkání s dílem je pro sběratele nenahraditelné. I s tím si ale pořadatelé minulý rok poradili. Jak uvádí ročenka, "jelikož lockdown u nás nikdy nebyl tak přísný jako jinde v Evropě, předaukční výstavy fungovaly dál pod hlavičkou obchodních jednání či privátních návštěv".

Už před pandemií začala růst důležitost internetových aukcí. Ty na rozdíl od tradičních "kamenných" dražeb nepotřebují licitátora a mohou probíhat prakticky nepřetržitě.

Zatímco sálovými aukcemi loni prošlo 14,5 tisíce položek, ty internetové nabídly přes 20 tisíc děl a starožitností. Stále však platí, že na internetu jsou k mání především díla s nižší cenou, u těch dražších se sběratelé potřebují nejprve s prací "seznámit" na předaukčních výstavách.

Obrat aukcí, jejichž data sleduje portál Artplus.cz vydávající ročenku, loni činil 1,01 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 27 procent méně a nejslabší výsledek za posledních pět roků. Autoři publikace to nehodnotí nijak dramaticky. Pokles přičítají jarnímu výpadku. Také poukazují na fakt, že celkovou částku určuje několik nejdražších prací. Na pět nejžádanějších autorů - Františka Kupku, Toyen, Jana Zrzavého, Emila Fillu a Josefa Šímu - připadá téměř 40 procent loňského obratu.

Každoroční výsledek tedy do velké míry ovlivní to, kolik nejžádanějších děl bude nabídnuto. Loňské výsledky ukazují, že chuť sběratelů k nákupům neumenšila ani pandemie.

Naopak se krize silně dotýká současných výtvarníků, pro mnoho z nich znamená existenční potíže. Nejde jen o rušení veletrhů a výstav, při kterých se především to nejmladší umění prodává častěji než na aukcích.

Jan Skřivánek, šéfredaktor Artplus.cz a editor ročenky, poukazuje na další aspekty. "Výstavy nejsou primárně nástrojem prodeje, ale kulturním počinem, ustáleným způsobem prezentace současného umění, kolem kterého je vystavěn systém uměleckého provozu," říká. Produkční práce související s výstavami jsou pro mnoho umělců nástrojem obživy. Zároveň výstavy přinášejí kritický dialog, na kterém následně staví i muzea nebo galerie.

Obraz Theodora Pištěka nazvaný Adieu, Guy Moll byl prodán za více než 25 milionů korun s přirážkou.
Obraz Theodora Pištěka nazvaný Adieu, Guy Moll byl prodán za více než 25 milionů korun s přirážkou. | Foto: Galerie Kodl

Ročenka Art+ vychází ve dvou sešitech. Ten druhý, útlejší, je věnován současnému umění. Čtenář se zde například dozví, že Theodor Pištěk, malíř a kostýmní návrhář, se loni stal nejdražším žijícím českým autorem. Jeho obraz Adieu Guy Moll byl vydražen za 25 milionů korun a ročenka přináší jeho "story". Malba vznikala 25 let, od roku 1992 do léta 2017.

Červený sportovní automobil Alfa Romeo P3 je poctou francouzskému závodníkovi, který zahynul ve 30. letech minulého století. Do hyperrealistického obrazu autor ukryl i jméno své zemřelé manželky Věry.

Součástí ročenky je už poosmé žebříček J&T Banka Art Index a také studie vybraných umělců. Letos si ze současných autorů zvláštní pozornost vysloužili Mikuláš Medek, Hugo Demartini, Václav Stratil a Josef Bolf.

 

Právě se děje

Další zprávy