Foto: Nevídané poklady benediktinů otevřely zahradu rajskou

Foto: Nevídané poklady benediktinů otevřely zahradu rajskou
Reliéf z baziliky sv. Jiří (Praha; před 1228; opuka, zbytky původní polychromie; Praha, Správa Pražského hradu). Reliéf pochází z některého ze zaniklých portálů v bazilice kláštera benediktinek na Pražském hradě. Jeho ústřední výjevem je trůnící P. Marie, která je představena jako „Stolice moudrosti“. Adorují ji zakladatelka kláštera abatyše Mlada (vlevo) a obnovitelka konventu abatyše Berta.
Obkladová deska (Ostrov u Davle; 3. čtvrtina 12. století; opuka; Praha, Národní muzeum). Dekorativní kamenné desky se v ostrovském klášteře umísťovaly na pohledově exponovaná místa chrámu, do apsidy a na chórovou přepážku mezi presbytářem a lodí. Vystavená deska není na zadní straně dotčena maltou, byla tedy kladena na sucho či vsazena do dřevěného rámu. Nelze vyloučit ani umístění do opatova sedile v kapitulní síni.
Ostatkový (procesní) kříž z Roudnice (Švábsko či Praha; po polovině 12. století
měď, zlacená, rytá, filigrán, křišťálové mugle, polodrahokam; Praha, Lobkowiczké sbírky / Lobkowicz Collections). Kříž z Lobkowiczkých sbírek byl původně byl určen pro klášterní prostředí, o čemž nás spravuje obtížně rozluštitelný nápis, který obíhá celou jeho zadní stranu. Tu dále zdobí lapidární rytá kresba jejíž komplexní obsah zahrnuje odkaz na sv. Trojici, dvanáct apoštolů, symboly evangelistů a centrálním motivem je zobrazení Ábelovy oběti. Přední strana kříže je zdobena jemným, bohatě tvarovaným filigránem a třiceti křišťálovými muglemi.
Procesní kříž ze Zwiefalten (Švábsko, Zwiefalten; před 1138 a kolem poloviny 12. století; dřevěné jádro, měď, gravírovaná, pozlacená, tepané stříbro, zlaceno, horský křišťál, sklo; korpus: litý bronz, cizelováno, nově postříbřeno; Zwiefalten, Münster, Münsterschatz; Katholische Pfarramt Zwiefalten). Relikviář obsahuje zlomek pravého Kristova Kříže. Nejzajímavějším prvkem náročné výzdoby jsou tepané reliéfní destičky, tvořící boky kříže. Jsou na nich znázorněna znamení zvěrokruhu v kombinaci s nejasnými výjevy, jako jsou lišky, divočáci či dvě postavy přetahující se o rybu. Pozlacená měděná plocha, zdobená gravírovanými úponky a horskými křišťály ukrývajícími relikvie, tvořila kdysi zadní stranu procesního kříže, jehož přední strana, osázená drahokamy, perlami a kamejemi se ztratila při sekularizaci na počátku 19. století.
Foto: NG
7. 11. 2014 8:05
Podívejte se na vybrané exponáty z výstavy Otevři zahradu rajskou, která ukazuje umění řádu benediktinů.

Fotogalerie - Prosba Otevři zahradu rajskou je převzata z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. Národní galerie ji využívá v titulu jedinečné výstavy raně středověkého umění, pro níž se poprvé v České republice podařilo shromáždit vybraná díla dané epochy v takovémto počtu a především  kvalitě.

Na dvě stě padesát exponátů svezených z celého Česka a ze šesti dalších zemí dokumentuje materiální a duchovní kulturu střední Evropy počínaje epochou vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky.

Mezi vystavenými předměty lze nalézt vzácná uměleckořemeslná díla i bohatě iluminované rukopisy, monumentální kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, ale rovněž ojediněle dochované předměty denní potřeby jako jsou psací potřeby, nádobí či součásti oděvu.

Mezi nejpůsobivější exponáty náleží bohatě zdobené antependium z kláštera Rupertsbergu na Rýně (Brusel, Musées Royaux d´Art et Histoire) či zlacené procesní kříže a drahocenné liturgické náčiní. Některé předměty opustily u příležitosti pražské výstavy klášterní pokladnice vůbec poprvé.

Podařilo se nám do Prahy přivézt poklady, které se jinak vůbec nepůjčují, například zlatý kalich z kláštera v Tyńci u Krakova, nejstarší svého druhu v Polsku,“ připomíná hlavní kurátor výstavy Vít Vlnas.

 

Právě se děje

Další zprávy