Autorka, jež v minulosti kritizovala polský antisemitismus nebo odpor k přijímání uprchlíků, promluvila na Mezinárodním knižním fóru a literárním festivalu v izraelském Jeruzalémě.
"Poláci s Ukrajinci sdílejí obavu z hrozby, kterou pro svobodný svět představuje Rusko," říká spisovatelka, podle níž vláda ve Varšavě už roky upozorňovala, že země sousedící s Ruskem se obávají agrese. Polsko, které na západě hraničí s Ukrajinou, od začátku války přijalo přes tři miliony uprchlíků. "Neznám nikoho, kdo by u sebe neubytoval Ukrajince nebo jim nepomohl jinak," konstatuje prozaička.
Varšava také volá po nejtvrdších sankcích vůči Moskvě. "Nikdo si neuměl představit, že tato válka bude tak krutá, tak anachronická. Připomíná nám strašné obrazy z druhé světové," dodává autorka.
Ta vystoupila na zahájení literárního festivalu v izraelském Jeruzalémě, kde jí podle listu The Jerusalem Post aplaudovalo okolo 500 lidí. Mluvila vtipně, shazovala se a také detailně vylíčila své tvůrčí postupy, shrnuje deník.
Šedesátiletá Tokarczuková, jež vystudovala psychologii ve Varšavě a poté pracovala v psychiatrické léčebně, před čtyřmi roky získala Nobelovu cenu za literaturu mimo jiné díky rozsáhlým Knihám Jakubovým. Odehrávají se v 18. století a začínají v Rohatyni, tehdy polském, dnes ukrajinském městě v Ivanofrankivské oblasti.
Román do češtiny přeložený Petrem Vidlákem čítá 850 stran, vydalo ho nakladatelství Host. Autorka na něm pracovala osm let. Nejvíc času zabraly historické rešerše, řekla v Jeruzalémě. "Chodila jsem do muzeí, archivů, na nejrůznější místa," popisuje.
S manželem rovněž cestovala po Evropě a šla ve stopách hlavního hrdiny. Příprava byla tak vysilující, že v jednu chvíli musela Tokarczuková vyhledat čínského doktora. Ten se jí zeptal, co dělala tak náročného, že to z ní "vysálo všechnu energii". Teď už je jí lépe, neví ale, jestli se ještě někdy pustí do podobně rozsáhlého projektu.
"Pro mě psaní něčím připomíná, když musíte přejít říčku po kamenech. Ty kameny jsou v mém případě historická fakta a proud vody je moje představivost, snaha vytvořit příběh," přirovnává.
Knihy Jakubovy psala jinak než dřívější prózy, které celé vyfabulovala. "Tentokrát jsem cítila zodpovědnost ctít fakta, trochu držet představivost na uzdě," říká. Kdyby ale neměla tolik zkušeností s psaním, "nikdy bych takhle komplikovaný příběh nedokázala odvyprávět".
Knihy Jakubovy pojednávají o skutečném židovském mystikovi Jakubovi Frankovi, jenž se považoval za mesiáše. Příběh se odehrává na pozadí rozpadu polského šlechtického státu.
Polský pokřtěný žid Frank původem z Podolí na dnešní Ukrajině žil v letech 1726 až 1791, v dobách největší slávy sekta jeho stoupenců čítala okolo 15 tisíc lidí. Nějaký čas působili také v Brně na Petrově, přímo naproti katedrále.
"Byl kontroverzní a okamžitě mě zaujal, jakmile jsem se o něm dozvěděla," vybavuje si Tokarczuková, podle níž však Evropané od té doby Frankův příběh vytěsnili z obecného povědomí. "Ortodoxní židé ho vnímali jako zrádce, stejně jako Poláci a katolická církev, pro kterou byl kacíř. Uvěznili ho na 12 let."
Frankovi stoupenci později konvertovali a na učení svého mistra zapomněli. "Asi se báli antisemitismu," myslí si spisovatelka. Sama židovka není, díky tomu měla od příběhu odstup. Stejně jako od protagonisty, který podle ní vykazoval psychopatické, násilné a manipulátorské rysy. Proto se snažila do knihy zahrnout i to, jak Franka vnímali druzí.
Na jeho příkladu chtěla ukázat, nakolik složitý měli Poláci vztah k židům, i to, že Polsko bývalo multikulturní zemí, kde se hovořilo více jazyky. "Poláci si díky téhle knize mohou uvědomit, že dříve vedle sebe v Polsku existovaly dvě kultury a vzájemně se ovlivňovaly," cituje autorku deník Times of Israel.
Olga Tokarczuková kromě Nobelovy ceny obdržela dokonce dvě polská ocenění Nike nebo Mezinárodní Man Bookerovu cenu. Tu získala za prózu Běguni, jejímž tématem jsou nomádi současné doby.
Spisovatelka má dlouhodobě blízko k Česku, kam mnohokrát přijela. "Mám asi nějakou českou karmu. Bydlím 200 metrů od české hranice. Čím jsem starší, tím jsou vazby silnější," řekla před několika lety na debatě v Brně, kde představila právě Knihy Jakubovy. V Česku patří Tokarczuková k nejznámějším žijícím polským literátům vedle autora fantasy Andrzeje Sapkowského, mladší Doroty Maslowské nebo čechofila Mariusze Szczygiela.
