Tokarczuková odmítla čestné občanství, získala by ho s biskupem kritizujícím LGBT

Reuters Kultura Reuters, Kultura
26. 9. 2020 14:44
Držitelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková nepřijme čestné občanství polského vojvodství, kde žije. Dělila by se o něj s římskokatolickým biskupem, který se kriticky vyjadřuje o LGBT komunitě.
Nobelova cena za literaturu za rok 2018 byla udělena s ročním zpožděním, až vloni ji získala Olga Tokarczuková.
Nobelova cena za literaturu za rok 2018 byla udělena s ročním zpožděním, až vloni ji získala Olga Tokarczuková. | Foto: Shutterstock

Tokarczuková na sociálních sítích v pátek napsala, že je návrhem na zisk čestného občanství Dolnoslezského vojvodství poctěna, přijmout jej však nemůže. Získala by ho ve stejné době jako biskup svidnické diecéze Ignacy Dec, což by jen "ilustrovalo bolestivé rozdělení naší společnosti" v otázce LGBT.

"Nechci se stát cílem takové snahy (rozdělovat společnost) a součástí této hry," vysvětluje autorka, která vloni zpětně získala Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2018 a dlouhodobě patří k zastáncům hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob.

Biskup Dec tuto komunitu naopak opakovaně označuje za ohrožení pro katolickou církev i celé převážně katolické Polsko.

Tokarczukovou na zisk čestného občanství jmenovali členové krajského zastupitelstva Dolnoslezského vojvodství blízcí opoziční Občanské platformě. Naopak politici zvolení za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost doporučili vyznamenat Dece.

Tokarczuková, jež žije v metropoli Dolnoslezského vojvodství Vratislavi, důvody pro odmítnutí pocty rozvedla na Facebooku.

"Toto ocenění by mělo být radostnou oslavou pospolitosti. Místo toho ilustruje bolestivé rozdělení naší společnosti a záměrně vytváří situaci, jež podněcuje emoce doprovázející tuto volbu a vede k ještě většímu rozdělení obyvatel Dolního Slezska," napsala.

Polsko v posledních měsících zažívá intenzivní debatu o LGBT komunitě. Předtím, než ve volbách obhájil mandát, prezident Andrzej Duda řekl, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie.

"LGBT nejsou lidé, ale ideologie," uvedl Duda. "Dříve byly děti indoktrinovány bolševickou ideologií. Dnes se také objevují pokusy vnutit nám a našim dětem ideologii, jen trochu jinou. Je nová, ale je to takový neobolševismus," prohlásil prezident, který je ve funkci od roku 2015 a před zvolením byl členem vládnoucího Práva a spravedlnosti.

Dudův protikandidát v prezidentských volbách Rafal Trzaskowski naopak coby primátor Varšavy přijal takzvanou Chartu LGBT, jejímž cílem je usnadnit život lidem menšinové sexuální orientace nebo zavést ve školách sexuální výchovu podle standardů Světové zdravotnické organizace.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy