Miluje Jágra, navrhl vesmírný koráb a roztančil Prahu. Guru architektury slaví 90 let

Architekt Frank Gehry.
Vitra Design Museum v německém městě Weil am Rhein bylo vybudováno v roce 1989 a byla to vůbec první stavba Franka Gehryho v Evropě. Jeho spoluautorem je architekt Günter Pfeifer.
Stavbou z dílny Franka Gehra se pyšní také Praha. Tančící dům na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí vznikl v roce 1996 a jeho spoluautorem je architekt Vlado Milunić. Při tvorbě se inspirovali fasádami okolních domů, prosklenou věž uprostřed ji zúžili, až začala připomínat ženské tělo.
Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997 připomíná vesmírný koráb. Konstrukce z vápence, skla a kovu pokrytá panely z titanového plechu se vymyká všem tradičním formám. Zdánlivý vnější chaos křivek, oblouků, vln a spirál přechází uvnitř v naprostý pořádek.
Známý je také most pro pěší v chicagském Millennium Parku. Otevřen byl roku 2004.
Foto: Reuters
Magazín ČTK Magazín, ČTK
28. 2. 2019 15:37
"Snažím se projektovat stavby jako odpověď na lidské pocity," vysvětloval jednou Frank Gehry. Inspirují ho indické sochy boha Šivy nebo nadívaný kapr jeho babičky před kuchyňskou úpravou. K jeho nejznámějším dílům patří koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, která se tyčí v centru města jako obrovitý železný květ, vystavuje na odiv obnažené kovové nosníky, šrouby a trubky, kamenné schody i světlé dřevo. Slavné Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997 pak připomíná vesmírný koráb. V Praze se spolupodílel na Tančícím domě na Rašínově nábřeží. Podívejte se na nejvýznamnější stavby od Franka Gehry, který slaví 90 let.

Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908).

V dědečkově torontském železářství jako mladík zkoumal vnitřnosti rozbitých toustovačů a hodin, z náhradních dílů si stavěl pohádková města. Otci obchody nešly, tak odjeli do Los Angeles.

Gehry, který si změnil jméno v roce 1956, tam přes den po domech instaloval prefabrikátové jídelní kouty a po večerech studoval architekturu na Jihokalifornské univerzitě. Tam absolvoval v roce 1951, poté v letech 1956-1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě.

V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles, zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy.

Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli - jeden z nich na ni nechával venčit psa. "Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu," dušoval se Gehry. "Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?"

Někdejší vášnivý hokejista a obdivovatel Jaromíra Jágra působil i v oblasti papírového designu, židlím z vlnité lepenky dal názvy jako Krosček, Vysoká hůl či Power Play. Po uvedení na trh se jeho nábytek stal hitem a dodnes se o něm učí studenti designu. Epidemii lepenkových nápadů zakončil v 80. letech legendárním křeslem Malý bobr.

Gehry, který si vyzkoušel i roli scénografa, navrhoval šperky či různé trofeje, je podruhé ženatý a má čtyři děti.

Video: Spoluautor Tančícího domu v Praze Vlado Milunić v DVTV

Gehry mi píše milostné dopisy, že jsem byl úžasný spolupracovník. Beze mě by Tančící dům nebyl, říká architekt Milunič. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy