Pátá polská Nobelovka. Podle Olgy Tokarczukové nevstoupíš dvakrát do stejného příběhu

Barbora Kolouchová
11. 10. 2019 13:28
Když v roce 1996 obdržela Nobelovu cenu za literaturu polská básnířka Wisława Szymborská, dostala se do pánské společnosti. Celosvětově proslulé ocenění do té doby z Poláků měli jen romanopisec a pozitivista Henryk Sienkiewicz, oceněný roku 1904, dvacet let nato ho získal prozaik a člen hnutí Mladé Polsko Władysław Reymont a konečně v roce 1980 básník a esejista Czesław Miłosz.
Olga Tokarczuková se o zisku Nobelovy ceny dozvěděla na dálnici.
Olga Tokarczuková se o zisku Nobelovy ceny dozvěděla na dálnici. | Foto: ČTK/AP

Více než dvě dekády teď země čekala na dalšího, svého již pátého laureáta. Včera prozaička Olga Tokarczuková získala Nobelovu cenu zpětně za rok 2018, kdy nebyla udělena kvůli sexuálnímu a korupčnímu skandálu v pořádající Švédské akademii. Od té doby se obměněná porota distancovala od dřívějšího příliš častého udělování ceny mužům: za více než sto let Nobelovku dostalo pouze 14 žen. Těm letos sázkaři připisovali vyšší šance a Tokarczuková patřila k favoritům.

Olga Tokarczuková.
Olga Tokarczuková. | Foto: Reuters

Polonisté a politologové spekulovali, že by mohla být oceněna s přihlédnutím ke svému kosmopolitnímu světonázoru a opozičním postojům vůči konzervativní straně Právo a spravedlnost, to vše navíc v době, kdy v Polsku vrcholí kampaň před nedělními parlamentními volbami. Tokarczuková v minulosti kritizovala polský antisemitismus nebo odpor k přijímání uprchlíků, za své názory se dočkala i výhrůžek smrtí. Ve Vratislavi se tento týden zúčastnila pochodu za rovnoprávnost sexuálních menšin, které podle konzervativní vlády ohrožují tradiční hodnoty.

"Jsem hrdá, že mé knížky, přestože se odehrávají v malých lokalitách v Polsku a týkají se našeho malého koutku světa, mohou být čteny univerzálně a že je lidé ve světě považují za důležité. To je něco neobyčejného," řekla spisovatelka včera polské televizi, která ji zastihla na dálnici v Německu. Právě tam se Tokarczuková dozvěděla, že získala Nobelovu cenu. Zároveň projevila přání: "Chtěla bych všem svým přátelům a lidem v Polsku říci: Pojďme hlasovat správně, pro demokracii."

Podle Tokarczukové má literatura lidem neustále připomínat, že si jsou bližší a podobnější, než chtějí připustit někteří velebitelé strachu. "Dokud píšeme a čteme, držíme spolu," napsala již před třemi lety v literární příloze deníku Gazeta Wyborcza.

Provokovat, ne-li pohoršovat

V Česku sedmapadesátiletá Tokarczuková již delší dobu patří k nejznámějším žijícím polským spisovatelům - vedle jedenasedmdesátiletého autora fantasy Andrzeje Sapkowského, šestatřicetileté mluvčí nové generace Doroty Masłowské a třiapadesátiletého čechofila Mariusze Szczygieła. Opakovaně sem také jezdí, například roku 2010 byla hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Do češtiny sice nebyla přeložena veškerá její tvorba, ta podstatná díla však ano: jsou jimi romány Pravěk a jiné časy a Denní dům, noční dům, rané prozaické opusy z 90. let minulého století ovlivněné magickým realismem Gabriela Garcíi Márqueze či jungiánským psychologickým proudem, dále próza Běguni a rozsáhlá románová epopej Knihy Jakubovy.

Olga Tokarczuková.
Olga Tokarczuková. | Foto: Reuters

Tokarczuková vystudovala psychologii ve Varšavě a poté pracovala v psychiatrické léčebně, v poradně pro odvykací léčbu. "Začala jsem psát, protože jsem byla neurotičtější než mí pacienti," vzpomínala později autorka, kterou prý zkušenost z psychologie naučila dívat se na svět z více pohledů.

Postupně vyzkoušela role učitelky, novinářky, prodavačky a také vydavatelky, když řídila soukromé nakladatelství Ruta. Debutovala roku 1989 básnickou sbírkou Město v zrcadlech, hned za první prózu Cesta lidí knihy začala sbírat ocenění.

Zprvu byla - jako třeba podobně starý Andrzej Stasiuk - spojována s uskupením pojmenovaným podle alternativního literárního časopisu bruLion. Jeho název se v polských kruzích stal synonymem pro generaci, jež zažila agonii komunistického východního bloku a raný kapitalismus 90. let.

Tokarczuková se zabývala aktuálními společenskými, politickými i kulturními otázkami, zajímal ji feminismus i další "ženská témata". Svědčí o tom například její druhý román, podle hlavní hrdinky nazvaný E. E. Vypráví o dospívající dívce, která má nadpřirozené schopnosti, o něž však přijde s první menstruací.

Možná kvůli tomu byla Tokarczuková v první polovině 90. let kritiky pejorativně nálepkována jako autorka píšící pro ženy. V Polsku byl hlas Tokarczukové nebo spisovatelek Nataszy Goerke, Manuely Gretkowské, Zyty Rudské či Izabely Filipiakové slyšet. Jistou část společnosti přinejmenším provokoval, ne-li pohoršoval.

Olga Tokarczuková na pátečních titulních stránách polských deníků.
Olga Tokarczuková na pátečních titulních stránách polských deníků. | Foto: Aktuálně.cz

Na hranici literární únosnosti

V polovině 90. let Tokarczuková časopisecky vydala pozoruhodnou povídku Anoreksja mystica, ve které se zabývá poruchou příjmu potravy. Fascinace tělesností a lidskými abnormalitami tu nabývá hlubší, filozofický rozměr. "Nejím. Nejíst je přirozený stav. V nejdůležitějších životních momentech člověk nejí. Když přichází na svět - nejí, když se miluje - nejí, když přivádí na svět někoho jiného - nejí, když umírá - nejí. Když jsem se zamilovala - nejedla jsem. Mé tělo bylo jako zralé jablko a nic víc nepotřebovalo," píše.

Po "ženském období" koncem 90. let vydala romány Pravěk a jiné časy a Denní dům, noční dům, se kterými se také zapsala do českého povědomí. Hrdinky se v nich vyskytují nadále, spíše však jako bytosti silné, obdařené moudrem či nadpřirozeným věděním.

Olga Tokarczuková.
Olga Tokarczuková. | Foto: Reuters

K nejkvalitnějším dílům Tokarczukové patří povídková sbírka Hra na spoustu bubínků či román Anna In v hrobkách světa. Opravdovým vrcholem je však až próza Běguni, za niž obdržela nejprve polské ocenění Nike a vloni ještě Mezinárodní Man Bookerovu cenu.

Dílo, jehož český překlad zabírá necelých 400 stran, bývá označováno za kosmopolitní či nomádské. Je věčně plynoucí řekou příběhů, které nemají stálého hrdinu a může se v nich objevit prakticky kdokoli - obyčejný člověk či předmět, reálná historická osobnost nebo postava vypůjčená z jiného literárního díla. Motiv cestování se v knize prolíná například s příběhem vlámského anatoma ze 17. století nebo s posmrtnou cestou srdce skladatele Fryderyka Chopina z Paříže do Varšavy. "Když jsem ten román poslala nakladateli, volali mi a ptali se, jestli jsem si v počítači omylem nezpřeházela soubor," vzpomínala autorka.

V knize se řídí základními filozofickými principy, jako je dualismus, a pod heslem "nevstoupíš dvakrát do stejného příběhu" dekonstruuje román jako takový. Je fascinována časovou linearitou a internetem jakožto nevyčerpatelným zdrojem informací. S textem si hraje na hranici literární únosnosti.

Vše má svůj řád

Po Běgunech se možná potřebovala "zklidnit" odvyprávěním kriminálního příběhu, zaštítěného mottem anglického básníka a malíře Williama Blakea - Svůj pluh veď přes kosti mrtvých se jmenuje román, jehož vegetariánská hrdinka ve vesnici na česko-polském pomezí válčí s místními lovci. Knihu předloni zfilmovala Agnieszka Hollandová.

Do druhé dekády 21. století spadají dvě zatím poslední díla Olgy Tokarczukové, eseje a příležitostné texty Okamžik medvěda a Knihy Jakubovy. Tento devítisetstránkový životopis židovského mystika Jakuba Franka, který se prohlásil za mesiáše, některé čtenáře rozčaroval neuchopitelností a nekonzistentností. Přesto byl přijat veskrze pozitivně a autorce podruhé vynesl cenu Nike, což se kromě sedmaosmdesátiletého Wiesława Myśliwského zatím nepodařilo nikomu dalšímu.

V osobním kontaktu Tokarczuková působí skromně, pokorně a na první pohled lehce extravagantně, díky kštici hnědých dredů s vpletenými modrými korálky. Ve svém díle se oddaně angažuje, ať už společensky, historicky či psychologicky. Lidsky. Žensky. Je poctivá a píše s přesvědčením, že vše má svůj řád, smysl a pořádek, stejně jako chaos, den jako noc, láska jako nenávist. Svými texty se tak trochu nechává vést - jako by si samy určovaly výsledný tvar.

Jestli tomu tak bude i nadále, se čeští čtenáři dozvědí brzy. Brněnské nakladatelství Host příští rok na jaře vydá český překlad jejích Bizarních povídek. Tokarczuková navíc přislíbila účast na květnovém veletrhu Svět knihy v Praze, jehož čestným hostem bude Polsko: od včerejška země s pěti laureáty Nobelovy ceny.

Autorka je překladatelka, z polštiny do češtiny převedla romány a divadelní hry Doroty Masłowské a dalších současných autorů.

Reakce politiků

Olze Tokarczukové k zisku Nobelovy ceny za literaturu poblahopřáli polský prezident Andrzej Duda, premiér Mateusz Morawiecki či předseda Evropské rady Donald Tusk.

Ministr kultury Piotr Gliński před několika dny v televizi řekl, že nedočetl žádnou její knihu. Nyní slíbil, že to napraví. Tokarczuková před pár měsíci řekla týdeníku New Yorker, že by Glińského vyznamenala "medailí z toaletního papíru". Literární festival, který založila ve městě Nowa Ruda, totiž podpořil výrobce tohoto zboží, nikoli však polské ministerstvo kultury.

Polský ministr financí Jerzy Kwieciński na Twitteru slíbil, že nezdaní v přepočtu asi 21,5 milionu korun, které spisovatelka dostane s Nobelovou cenou. Také Kwieciński dodal, že žádnou její knihu dosud nečetl a že se to chystá změnit.

Liberální opoziční list Gazeta Wyborcza sestavil přehled hanlivých přídomků, kterých se Tokarczuková dočkala v médiích blízkých vládní straně Právo a spravedlnost: jsou jimi "anti-Polka", "zrádkyně, která plive na Polsko" nebo "šábesgojka (židomilka), která plive na Polsko a zasloužila by potrestat".

 

Právě se děje

před 34 minutami

Federer si výhrou nad Berrettinim udržel na Turnaji mistrů naději

Šestinásobný šampion Roger Federer porazil na tenisovém Turnaji mistrů debutanta Mattea Berrettiniho z Itálie 7:6, 6:3 a po úvodním zaváhání s Dominicem Thiemem udržel naději na postup ze skupiny. Jeho rakouský přemožitel se ve večerním duelu neporažených utká v Londýně s Novakem Djokovičem.

Osmatřicetiletý Švýcar startuje na vyvrcholení sezony ATP Tour posedmnácté a pouze jednou, v roce 2008, nepostoupil do semifinále. Základní skupinu Björna Borga uzavře ve čtvrtek zápasem s Djokovičem.

Proti Berrettinimu vyhrál Federer i druhý vzájemný zápas. V prvním setu oba tenisté při svém podání nenabídli soupeři téměř žádné šance, jediný brejkbol ve dvanáctém gamu Švýcar nevyužil a rozhodl tie-break.

V něm už dvacetinásobný grandslamový šampion dominoval a brejkem pak vstoupil i do druhé sady. Těsný náskok uhájil, v osmé hře odvrátil tři brejkboly a při soupeřově podání pak proměnil druhý mečbol.

před 1 hodinou

Obránce Jurčina bude v hokejové Spartě pokračovat, Ďaloga končí

Obránce Milan Jurčina uspěl na zkoušce v hokejové Spartě a v klubu bude hrát do konce sezony. V týmu naopak končí jiný slovenský obránce Marek Ďaloga. Pražané o něho měli zájem, ale slovenský reprezentant nabídku na prodloužení spolupráce odmítl.

Šestatřicetiletý Jurčina přišel do Sparty v polovině října a v sedmi extraligových zápasech nasbíral pět bodů za dvě branky a tři asistence. "Během zkoušky prokázal naplno své kvality. Spolu s trenéry jsme z něj nadšení a jsme moc rádi, že jsme se domluvili. Naše obranné řady pozvedl svým důrazem, mladší hráči se od něj mohou spoustu věcí naučit," uvedl sportovní ředitel vedoucího týmu extraligy Petr Ton na klubovém webu.

O šest let mladší Ďaloga posílil Spartu, za kterou již v minulosti hrál, krátce před začátkem sezony a podepsal smlouvu do začátku listopadové reprezentační přestávky. Vedení pražského klubu mělo o jeho služby zájem i nadále, účastník loňských olympijských her a pěti světových šampionátů se ale rozhodl odejít.

před 1 hodinou

Na českých dálnicích hrozí 40kilometrové kolony. Dopravci vozy registrují příliš pomalu

Do nového mýta bylo zatím přihlášeno 196 000 vozů, tedy 43 procent z celkového počtu. Po prosincovém spuštění systému se na jednotky bude čekat desítky hodin. Na dálnicích tak hrozí kolony dlouhé až 40 kilometrů.

Další zprávy