Ceremoniál bude opět živě přenášet stanice ČT art. "Poslední dva ročníky byly atypické kvůli epidemii. Doufali jsme, že letošek už bude normální, ale nebude, protože válka na Ukrajině se týká i literatury," říká pořadatel cen a literární kritik Pavel Mandys. "Ze strany Ruska je agrese i kulturní, možná jste zachytili ruské texty, které hovoří o Malorusích, čímž popírají existenci ukrajinského národa i literatury. To je téma, které bychom chtěli zpracovat na slavnostním večeru," dodává Mandys. Ruský státní tisk dnes některé sousední národy opět označuje jako Malorusy, tedy etnikum podřízené takzvaným Velkorusům.
Každá kategorie Magnesie Litery má tři finalisty, pouze s výjimkou nejsledovanější Knihy roku, o které volným hlasováním opět rozhodnou tři stovky knihkupců, redaktorů, kritiků či autorů, a Litery za prózu. Tam porota stejně jako v minulých letech navrhla hned šest titulů, aby upozornila na více autorů.
Letos jsou jimi sociolog Stanislav Biler s Destrukcí, zachycující prozření třicátníka prchajícího z města na venkov, Simona Bohatá s knihou Klikař Beny, odehrávající se za normalizace v 80. letech minulého století, nebo Irena Dousková s povídkami Konec dobrý, pokrývajícími období od roku 1968 do současnosti. "Velké dějiny či velká témata současnosti se v povídkách promítají do každodenního života takzvaných obyčejných lidí a ten život je často těžký, upachtěný, trapný, život ze dne na den, plný problémů," uvedla porota o Douskové.
Literu za prózu mohou dále získat Štěpán Kučera s Největší lekcí dona Quijota, točící se okolo zajetí spisovatele Miguela de Cervantese v Alžírsku, či Zuzana Říhová za knihu Cestou špendlíků nebo jehel o konfliktu mezi přírodou a civilizací. Poslední nominovanou je básnířka Kateřina Rudčenková. Ta se v románu Amáliina nehybnost zabývá nemožností ustanovit samu sebe jako partnerku a matku. "Pravděpodobnost, že ve svých 42 letech najde muže svých snů, který zatouží po dítěti s ní, byla vpravdě minimální," píše o své hrdince Rudčenková.
Netradičně pak česká próza získala také nominaci za překlad. Podařilo se to Jaroslavu Rudišovi s románem Winterbergova poslední cesta, který napsal a nejprve vydal v němčině. Do češtiny ho převedla Michaela Škultéty.
Hlavní cenu pro Knihu roku v posledních dvou ročnících získaly nebeletristické tituly. Také letos budou mít šanci uspět nominovaní v kategorii Litera za publicistiku, jejímž partnerem je deník Aktuálně.cz.
Nominaci obdržel hudební novinář Pavel Klusák za knihu Gott: Československý příběh, ve které vypráví příběh nejslavnějšího českého zpěváka pop music a především uvádí na pravou míru vlastní obraz a mýty, jež kolem sebe pěvec šířil. "Klusák ukazuje, jak se Gott stával stále více tvůrcem i obětí obrazu, který si z velké části sám vytvářel, tedy jak byl postupně proměňován v zajatce svého úspěchu a až narkotické závislosti na uznání publikem a fanoušky," konstatovala porota. Klusákova kniha už se dočkala dotisku.
Literu za publicistiku může dále získat novinář Alexandr Mitrofanov za Mrazíka s pendrekem v ruce. Do krátkých úvah týkajících se současného Ruska promítal i vlastní zkušenost ze země, kde se narodil. "Mitrofanov je Rus a má velmi pesimistický pohled na tamní dějiny i současnost. Příliš nevěří, že by se tam něco změnilo," shrnuje za pořadatele Pavel Mandys.
Podle něj nominaci zhodnocují i události poslední doby, přestože porota Mitrofanovovu knihu navrhla ještě před začátkem ruské invaze. "Nepochybuji ale, že napětí, které Rusko již předtím vytvářelo kolem Ukrajiny, přispělo k tomu, že se porota soustředila i na tuto knihu," dodává Mandys. Mitrofanovovy publikace se dosud prodalo přes 4000 výtisků, nedávno ji nakladatelství Prostor vydalo v rozšířené verzi s aktualizovaným doslovem.
Posledními nominovanými za publicistiku jsou rozhlasová novinářka Lucie Vopálenská a šéf nakladatelství Kalich Michal Plzák za Pro smrt uděláno, sérii 26 knižních rozhovorů o smrti, které vedli mimo jiné s biskupem Václavem Malým, rabínem Karolem Sidonem, disidentkou Danou Němcovou nebo socioložkou Jiřinou Šiklovou.
Nominace na Literu za poezii si vysloužili Klára Goldstein se svou čtvrtou sbírkou Falkenfrau, ve které se zabývá nemožností plného vyjádření vnitřních stavů a pocitů, Josef Hrdlička za Předky kostí tematizující pomíjivost nebo překladatel Vladimír Mikeš s epickými básněmi Odkud to přichází?.
"Mikešovi je 94 let, desítky let byl znám jako překladatel, básně píše až poslední zhruba dekádu. Stal se nejstarším nominovaným v historii cen," podotýká za pořadatele Pavel Mandys.
Vybraní autoři své knihy představí na čtveřici autorských čtení v Knihovně Václava Havla, uskuteční se 16., 23. a 30. března plus to poslední 6. dubna.
Porota letos vybírala z více než 500 přihlášených titulů, další si vyžádala sama, upřesnil Mandys. Organizátoři rozdělí rekordní částku 370 tisíc korun včetně 200 tisíc, které obdrží vítěz hlavní kategorie Kniha roku.
Ceny Magnesie Litery jsou udíleny od roku 2002 a dlouhodobě také zvyšují prodejnost nominovaných titulů. Zatím posledního vítězného titulu Shakespearova Anglie od anglisty Martina Hilského se do vyhlášení nominací prodalo 4300 výtisků, od loňské března do konce roku následně dalších 12 800 výtisků. "Několik desítek tisíc výtisků" se prodalo též Svědectví o životě v KLDR, souboru rozhovorů Niny Špitálníkové se severokorejskými uprchlíky, který vloni obdržel Literu za publicistiku.
Nominace na cenu Magnesia Litera 2022
Palmknihy Litera za prózu
Stanislav Biler: Destrukce (Druhé město)
Simona Bohatá: Klikař Beny (Host)
Irena Dousková: Konec dobrý (Druhé město)
Štěpán Kučera: Největší lekce Dona Quijota (Druhé město)
Kateřina Rudčenková: Amáliina nehybnost (Knižní klub)
Zuzana Říhová: Cestou špendlíků nebo jehel (Argo)
Moleskine Litera za poezii
Klára Goldstein: Falkenfrau (Host)
Josef Hrdlička: Předkové kostí (Opus)
Vladimír Mikeš: Odkud to přichází? (Protimluv)
Litera za knihu pro děti a mládež
Magda Garguláková: Ruka - kompletní průvodce (Albatros)
Marka Míková: Kabát a kabelka (Argo)
Tereza Říčanová: Kráva Říčanová (Baobab)
Litera za naučnou literaturu
Martina Pachmanová: Civilizovaná žena (UMPRUM)
Jaroslav Rokoský: Útěk z Leopoldova I.-III. (Academia/ÚSTR)
Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem? (Academia)
Litera za nakladatelský čin
Lucie Doležalová, Karel Pacovský a kol.: Lipnická bible (Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého)
Edice Zip nakladatelství Argo a Dokořán
Dita Pepe: Hranice lásky (wo-men/Nakladatelství UTB)
Litera za překladovou knihu
Jacek Dukaj: Led (Přel. Michael Alexa a Michala Benešová, Host)
Helen Oyeyemi: Perník (Přel. Petr Onufer, Argo)
Jaroslav Rudiš: Winterbergova poslední cesta (Přel. Michaela Škultéty, Labyrint)
Aktuálně.cz Litera za publicistiku
Pavel Klusák: Gott: Československý příběh (Host)
Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce (Prostor)
Michal Plzák, Lucie Vopálenská: Pro smrt uděláno (Kalich)
DILIA Litera za debut roku
Nela Bártová: Na konci chodby je ráno (Bílý Vigwam)
Eliška Beranová: Chlapec s rybí hlavou (Malvern)
Tereza Dobiášová: Tajemství. Neskutečný příběh Anežky České (Jota)
Magnesia Blog roku
Hana Vondráčková: Puberťačka před důchodem
Kateřina Panoy: Řecké štěstí (Facebook)
Johanna Schischma: FrauSchischma (Twitter)