Hošek byl výraznou postavou zdejší punkové scény. Dříve působil také v kapelách Do řady, Michael's Uncle nebo Svatý Vincent. O jeho širokém rozptylu svědčí i angažmá v projektu Maradona Jazz nebo vystupování jako DJ Mucho. Zvlášť ho zajímal latinskoamerický jazz, který objevil v 90. letech minulého století na cestě do Mexika s kamarády jako dýdžejem Loutkou.
"Díky za ten rok po tvém boku na pódiu. Bylo to neskutečně krásné a intenzivní. Ať se ti líbí v punkovém nebi, Péťo," napsal na Facebook baskytarista Vlasta Zahradník.
Zatímco hudební styl punk zpravidla budí spíše vášně, emoce, kontroverze a občas všeobecné pohoršení, Hošek s Plexis svůj svět vždy prezentoval jako jeden velký mejdan. Vypovídá o tom i jejich největší hit Svět jsou bary. "Tak to prostě je. Pro mě je punk především zábava, můj styl života nepředstavuje být permanentně naštvaný. Vyjádřil bych to heslem 'se*e mě bejt nas*anej'," řekl před časem.
Hošek vyrůstal v hudebním prostředí, jeho matka zpívala v uznávané folkové kapele Skiffle Kontra. Za důležitý zlom považoval rok 1982, kdy poprvé slyšel punkovou formaci Buzzcock a její skladbu Promises. Rok nato založil Plexis. Pro obdiv k dnes již nežijícímu Sidu Viciousovi ze Sex Pistols se mu záhy začalo říkat Sid. "Podobně jako v éře Plastiků byl historickou událostí každý punkový koncert. Plexis jich v té době zahráli necelý tucet, ale každý se stal v komunitě legendou. Někdy proto, že ho policajti rozehnali, jindy proto, že se o něm dozvěděli příliš pozdě a vystoupení proběhlo. Přesně jako v sedmdesátých letech," napsal časopis Headliner.
Pamětník počátků punkového hnutí v tehdejším Československu zažil dobu, kdy v roce 1986 režim skupinu zakázal a Plexis pak hráli převážně na neoficiálních akcích. Právě v této nelehké době ho k podpisu spolupráce přiměla komunistická Státní bezpečnost. Hned po listopadu 1989 se k tomu Hošek veřejně přiznal. Tvrdil, že nikomu neublížil, protože na schůzky s StB nedocházel.
Dle jeho vyprávění k navázání spolupráce došlo poté, co ho jako ani ne osmnáctiletého zbili policisti a vyrazili mu dva zuby. Součástí nátlaku byla i častá předvolání k výslechu "v průměru každých 14 dní" nebo podmínečné soudní vyšetřování, vyprávěl. "Když jsem odmítal chodit na výslechy, tak mě poslali na vojnu," popsal Hošek, jak měl roku 1986 narukovat, avšak na večírku na rozloučenou raději u sebe doma skočil z okna. "Měl jsem asi osm zlomenin a nakonec jsem z toho vyšel s protézou kolena. Bylo z toho ale propuštění z vojny, a tak jsem na to brzy zapomněl," líčil.
Debutové album Půlnoční rebel vydali v roce 1990 a prodali ho okolo 80 tisíc kusů. V jednu chvíli ještě dělali předskokany popové Lucii, vzápětí už sami byli hvězdami a předkapelu jim dělala Alice se zpěvákem Danem Bártou.
Přes spíše veselou image si Plexis prošli i složitým obdobím drogové závislosti, o které zpívají na desce White Killer z roku 1992. "Celá kapela se v minulosti potýkala s tvrdšími drogami. Naštěstí se z toho mně osobně podařilo před pádem do propasti vymanit, ale nebyla to žádná legrace a nestojí to za to," uvedl Hošek s poukazem na bývalého kytaristu Plexis Jana Jukla, který byl zatčen a obviněn z výroby heroinu. Také spoluzakladatel formace, bubeník Adolf Vitáček, šel kvůli drogám třikrát do vězení, upozornil časopis Headliner.
Roku 1996 si Plexis zahráli se svými oblíbenými Buzzcock.
Hošek měl na Štědrý den 2017 těžkou havárii s kapelou na dálnici u Humpolce, při které zemřela jejich kamarádka. "Nepadal sníh, dálnice byla čistá, v táhlé zatáčce nikdo nikde, jenže najednou tam leželo asi stopadesátikilové prase, které před námi srazil kamion. Olga, která nebyla připoutaná, při nárazu prolétla předním oknem," popsal zpěvák v rozhovoru pro Reflex. V autě jich sedělo pět. "Po nárazu jsem ztratil vědomí a probral se v okamžiku, kdy mě hasiči vystříhávali z auta. Z lebky dolů mi visel velký kus kůže, vlastně skalp, a já si v tom šoku myslel, že mi po hlavě teče pivo," vyprávěl, jak skončil s nadvakrát zlomenou páteří, lopatkou i hrudním košem.
Vloni Plexis avizovali novou desku, která měla být následovníkem nahrávky Kašpar v nesnázích z roku 2017. "Neřeším, co bude zítra," shrnul své i punkové životní krédo Petr Hošek v televizním dokumentu Kmeny podle stejnojmenné knihy Vladimir 518.
