reklama
 
 

Dan Bárta: Mám v plánu nemít plán, nejsem hospodářství. Nevyhnutelná je jedině smrt

AKTUALIZOVÁNO 14. 1. 2016
Zpěvák Dan Bárta vyjíždí příští týden na turné s kapelou Alice, v původní sestavě oslaví ve 13 českých městech 25 let existence skupiny. Kromě hudebních zkoušek zpěvák tráví hodně času studiem aplikované ekologie. "Pokud mi to okolnosti umožní, dostuduji ten obor a některé jeho části spíše pustím z hlavy, jiné ne: doplním si znalosti metodologie vědecké práce, pocvičím se v biostatistice a makroekologii, snad dospěji k větší systematičnosti ve sběru dat a nebudu takový flink," říká v rozhovoru Dan Bárta.
Doporučujeme

Aktuálně.cz: Zpěvák, skladatel, herec, milovník vážek a student. To všechno můžeme napsat do vašeho životopisu. Co vás nejvíc baví?

Dan Bárta: Hudebník, to je moje profese. Čím častěji vidím, jak nějaké neznámé dítě píše pod svou polonahou fotografii modelka a žurnalistka jen na základě té fotografie a dvou sloupků do studentského občasníku, tak mám menší chuť ke všem těmhle "multitaskerům" patřit. Jsem hudebník, zpěvák a mám spoustu koníčků. (smích)

A.cz: Musíte mít dobrou paměť, zapamatovat si dokonale repertoár všech projektů, ve kterých jste působil a působíte... teď ještě učivo ke zkouškám. Stalo se někdy, že jste se sekl?

Tu a tam se sekám, hodně věcí si musím oživovat, abych to nezapomněl, ale zatím to jde, beru to jako cvičení. A s tím učivem ke zkouškám je to dost bída. Včera jsem se snažil zapamatovat si všechny aminokyseliny a nepovedlo se mi to, popravdě si pamatuju jenom valin, alanin a glycin a několik dalších bych možná odhalil v nějakém "vstřícnějším" testu...

Dan Bárta a Alice - turné

Dan Bárta a Alice - turné

21.01. Ostrava - DK Akord
22.01. Zlín – Sportovní hala Euronics
23.01. Krnov – Kofola Music Club
28.01. Chomutov – Městské divadlo
29.01. České Budějovice – Café Klub Slavie
30.01. Pardubice – Žlutý pes
03.02. Olomouc – U-klub
04.02. Brno – Semilasso
05.02. Ústí nad Orlicí – Kulturní dům
09.02. Praha – Retro Music Hall
11.02. Mladá Boleslav – Škoda Muzeum
12.02. Jablonec nad Nisou - Eurocentrum
28.05. Plzeň – DEPO 2015

A.cz: Teď vás čeká koncertní šňůra po českých klubech, kterou oslavíte 25. výročí založení kapely Alice. Jde jen o jednorázovou akci, nebo uvažujete o oživení projektu a třeba nové desce?

Je to jen vzpomínková šňůra, nic míň, nic víc. Chtěl bych si užít trochu sentimentu a míru po letech a tak dále, s lidmi, kteří na nás chodívali, když jsme s Alicí jezdívávali. Nic než to, žádné comebacky, kdepak. Jednorázová šňůra, dvacet pět let od vydání naší první desky v životě.

A.cz: Překvapíte fanoušky nějakým speciálním hostem?

Ne. Naši fanoušci jsou zvědavi hlavně na nás. (smích)

A.cz: Začínal jste rockem, postupně jste se věnoval jazzu. Dopracoval jste se k němu, nebo to souvisí s vývojem vašeho hudebního vkusu?

Začal jsem se kdysi, ohromen tím žánrem tak, jak jsem mu rozuměl, jeho zvukem a tvarem, jeho možnostmi, volnou formou, zabývat, abych se ho trochu naučil a mohl si ho zkusit. Ukázalo se, že je s rockem a naopak propojený mnohem víc, než si většina lidí uvědomuje a většina muzikantů odváží přiznat. Zdaleka jsem ho nepohltil ani nepohltím, nemám na to výbavu, mám svoje limity, alespoň co se týká stupnic a intervalů, které považuji za libé a které vůbec zvládnu v nějaké rychlosti zaslechnout, ale jde o hraní, o zkoušení zachytit slyšené, s vkusem to nemá co dělat, já muziku moc neposlouchám, já ji dělám...

A.cz: Máte hodně nabitý program. Jedno turné jste minulý rok dokončil, druhé plánujete, do toho vás čeká zkouškové období. Stíháte všechno tak, jak byste chtěl, nebo něco musí ustoupit do pozadí?

Pokud to mám všechno stihnout, budu muset ustoupit do pozadí já sám. To se hodí vždy, učí to skromnosti, krotí pýchu, našinec se něco naučí a vydělá nějaké peníze. (smích)

A.cz: Říká se, že čím je člověk starší, tím hůř se mu učí. Jak jste na tom vy? Jde vám to od ruky, nebo máte nějaké fígle?

Jde mi to samozřejmě mnohem líp teď, ale jenom z toho důvodu, že jsem se dřív neučil vůbec, spoléhal jsem jen na to, co si zapamatuju a že to okecám. To až teď bych tomu všemu tak rád skutečně rozuměl, vlastně to jinak ani nemá cenu. Slast z poznání stále více souvisí se světem než se mnou, takže jediný fígl, který mi poradil můj soused z lavice z gymplu, když mě dnes coby učitel na gymplu doučoval matematiku na zkoušku z matematiky (doufám, že je jasné, že je to Jirka Šperl), zní: "Počítej si doma, trénuj si...  že tomu teď rozumíš, to ti bude za dva tři dny k ničemu. Když to nebudeš cvičit, zapomeneš to a můžeme začít znova a na to já nemám čas." Takže je to jasné. Cvičit se musí! Trénovat! Pracovat! To jest jediný fígl, chroustat ginkgo bilobu, otevírat svou mysl, objevovat své pravé já nebo meditovat na mezi, to prostě nefunguje. Škoda, je to o tolik jednodušší!

A.cz: Až dostudujete, stanete se odborníkem na aplikovanou ekologii. Jak to v praxi využijete?

Budu mít vystudovaný obor aplikovaná ekologie, odborník na aplikovanou ekologii... Zdali se v tom sousloví neukrývá nějaký zakuklený nonsens? Ekologie je věda o vztazích organismů k prostředí a o jejich vztazích mezi sebou. Aplikovat ji se týká povětšinou využívání našeho životního prostředí, ochrany přírody a příslušné legislativy, tedy celé environmentalistiky, zemědělství, průmyslu. Ale i třeba medicíny. 

No, ale já popravdě plánuji zhruba toto: pokud mi to okolnosti umožní, dostuduji ten obor a některé jeho části spíše pustím z hlavy, jiné ne: doplním si znalosti metodologie vědecké práce, pocvičím se v biostatistice a makroekologii, snad dospěji k větší systematičnosti ve sběru dat a nebudu takový flink. Ale dále, ať mé studium dopadne jakkoliv, se budu věnovat ekologii neaplikované jako dosud, základnímu výzkumu na jejím poli, v těsné návaznosti na tropickou odonatologii. Prostě zase pojedu do lesa.

A.cz: Máte kromě nastávajících koncertů a blížících se zkoušek v plánu ještě něco dalšího?

Mám v plánu nemít plán, nejsem hospodářství. Mám v plánu nevyzradit všechny svoje plány vzhledem k existenci psychologické smyčky, která ke každé zvnějšněné skutečnosti generuje vztah plán-cíl-závazek, vyzradím-li plány, tím pádem vynechávám improvizaci, zvětšuji tlak, předimenzovávám pocit zodpovědnosti a redukuji život na splňování plánů, den i dech se krátí. Říká se tomu laborizace. Všechno se tváří jako něco, co je v plánu a na čem se pracuje.

Dnes v noci se budu líbat se svou ženou, ach. Mám v plánu pracovat na našem vztahu. Možná budeme kout nějaké společné plány! Pokud prozradím jakýkoliv ze svých plánů, zabiju se kvůli tomu, že jsem nesplnil svůj právě zveřejněný plán nemít plán. Mluvte o svých plánech – a jen zvýšíte pravděpodobnost svého neúspěchu! Smrt je nevyhnutelná, protože takový je plán!

Zas tak strašně se věda s uměním nevyrušuje, říká student aplikované ekologie a zpěvák Dan Bárta. Jidáše v obnoveném muzikálu Jesus Christ Superstar odmítl, protože by mu to umělecky nic nedalo. | Video: Daniela Drtinová |  17:21

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama