Nekrolog: Trávu kouřil do smrti. David Crosby měl dobrodružný život a zůstal hippie

Daniel Konrád Daniel Konrád
22. 1. 2023 19:12
„Málem jsem se nechal ostříhat,“ zpíval David Crosby v roce 1970. A nešlo jen o vlasy. Jejich délka symbolizovala nezávislost, odpor proti establishmentu. Kratším účesem by se zpronevěřil ideálům hnutí hippies. Přestal být svůj. Zařadil by se do davu. S nadsázkou řečeno to kadeřníkem začínalo, odvodem do války ve Vietnamu pokračovalo a kancelářskou prací končilo.

Song nazvaný Almost Cut My Hair, vystavěný na třech klesajících akordech a třech elektrických kytarách, je jedním z největších hitů skupiny Crosby, Stills, Nash & Young. A svědectvím doby, kdy americkou společností hýbala rocková hudba. David Crosby její ideály chvíli ztělesňoval a chvíli byl karikaturou toho, jak hnutí pravdy, lásky a míru zdegenerovalo. Jedno se mu ale musí nechat. Vlasy si ani doslova, ani přeneseně vzato neostříhal. Zemřel uplynulou středu ve věku 81 let.

Písničkář, kytarista a dvojnásobný člen Rokenrolové síně slávy ovlivnil muziku 60. let, když s kapelou The Byrds položil základy žánru folk-rock, načež prodal desítky milionů desek s Crosby, Stills & Nash, respektive Crosby, Stills, Nash & Young.

Účinkoval na třech zásadních festivalech éry flower power: v Monterey, Woodstocku a Altamontu. V kožichu, s mohutným knírem a kovbojským kloboukem či beranicí inspiroval postavu hranou Dennisem Hopperem ve filmu Bezstarostná jízda. Poslední roky byly pro Crosbyho charakteristické bílé vlasy, mroží knír, pletená čapka a džíny s kšandami. A tak jako do smrti nepřestal kouřit marihuanu, měl i hudební zvyky: používal alternativní ladění, šestistrunnou akustickou kytaru střídal se zvonivou dvanáctistrunnou, psal písně s mnohoznačnými akordy a zasněnými melodiemi.

Především byl ale rozpoznatelný díky čistému, sladkému, nesentimentálnímu tenorovému hlasu s krásným vibratem. Hlasu paradoxně o to lehčímu, oč byl Crosbyho život těžší a soužití s ním náročnější.

Útěk letadlem

"Lidi, kteří jsou pro mě hudebně nejdůležitější, mi dnes neodpoví na pozdrav," přiznává ve tři roky starém dokumentárním filmu David Crosby: Remember My Name. Nebývale upřímně, asi s vědomím blížícího se konce, vypočítává, jak byl mizerný otec, milenec i spoluhráč. "Ublížil jsem spoustě lidem, hlavně ženám," omlouvá se těm, které seznámil s kokainem či heroinem. Se všemi prý narovnal vztahy, jen s Christine Hintonovou už to nešlo. "Požádali mě, abych v márnici identifikoval její tělo, a už jsem nikdy nebyl jako dřív," shrnuje.

Christine Hintonová byla groupie, zakladatelka fanklubu The Byrds a jedna z několika žen v Crosbyho polyamorním životě, než k ní přilnul. Zemřela v jeho zeleném volkswagenu, když vezla kočky k veterináři. Nabourala do školního autobusu a na místě zemřela. Bylo jí 21 let, o sedm méně než Crosbymu, který v té době nahrával album se songem Almost Cut My Hair. Neobvyklou razanci v jeho hlase někteří životopisci přisuzují tomu, že půlku natáčení proplakal na podlaze studia.

Skladba Almost Cut My Hair z alba Déjà vu od Crosby, Stills, Nash & Young, 1970, zpívá David Crosby. Foto: Anna Webber | Video: Rhino Atlantic

V knižní autobiografii Since Then: How I Survived Everything and Lived to Tell About It z roku 2006 sám popisuje, jak tvrdými drogami zaplňoval nejprve prázdné místo po ní, později prázdnotu po odehraném koncertě, kdy člověku v žilách koluje adrenalin a chce prodloužit euforii. Pak už David Crosby rychle sešel. Na záznamu z benefičního koncertu Live Aid v létě 1985 je těžce z formy. V dokumentu přiznává, že "důležitější než kdokoliv nebo cokoliv včetně hudby se pro mě staly drogy".

Právě kvůli jejich přechovávání, ale také jízdě v opilosti a ilegálnímu držení zbraně byl v 80. letech několikrát zatčen. Dle vlastního tvrzení Crosby v nejslabším bodě života, hledaný a už v jednom státě odsouzený, prodává poslední majetek včetně koncertního křídla, uplácí zločinecký gang a prchá v letadle užívaném k pašování narkotik. Několik dnů se pak skrývá před policií na palubě svého dvacetimetrového škuneru Mayan a zvažuje plavbu do země, která nemá dohodu s USA o vydávání občanů.

Nakonec dostává rozum. Sám se přihlásí FBI, odsedí si téměř rok v texaském vězení, poděkuje soudci a do 90. let vstupuje už bez závislosti na tvrdých drogách.

Dobrodružství však nekončí. Roku 1991 v zatáčce sletí z harleye, skončí na chirurgii a měsíce doma nedokáže vstát z postele. Dva roky nato zjistí, že na daních dluží 1,2 milionu dolarů, protože jej podvedl účetní. Když vypracovává splátkový kalendář, při zemětřesení přijde o dům v Los Angeles. V autobiografii líčí, jak je s manželkou budí hukot "o intenzitě lokomotivy, která se na vás řítí v tunelu". Komín se sesune do obývacího pokoje, všechno sklo v domě popraská, vše z polic sletí, místností víří prach. Crosby se po čtyřech plíží z baráku jen s kytarou. Nebo to tak alespoň vypráví.

Crosbyho první kapela The Byrds prorazila roku 1965 s coververzí Mr. Tambourine Man od Boba Dylana. Hráli ji také v televizní show Eda Sullivana. | Video: The Ed Sullivan Show

Co zbylo osobně

Nový domov hledá v době, kdy mu selžou játra a po diagnostikované hepatitidě musí na transplantaci. Právě v nemocnici jej vypátrá už dospělý, třicetiletý syn: potomek ženy, která s Crosbym otěhotněla začátkem 60. let, jenže on se lekl a vzal nohy na ramena. Ona porodila, načež dala dítě k adopci a sama odjela do cizí země.

Následují další dramata. Crosbyho bratr, žijící jako tulák v kalifornské divočině, v listopadu 1997 zanechá vzkaz na rozloučenou. "Až si tohle přečtete, už budu na cestě k tomu nechat se zrecyklovat přírodou. Moje tělo nechte medvědům," napsal. Našli ho na jaře, když roztál led. "Zastřelil se v lesích a zbylo z něj to, co nesežrali medvědi. Šerif se ptal, jestli chci jeho zbraň. Nechtěl jsem," napsal Crosby.

V novém tisíciletí zintenzivnily zdravotní potíže, dvěma infarkty počínaje a zánětem šlach konče. Ještě roku 2004 ale také David Crosby přespal ve vazbě poté, co se před koncertem pokusil ubytovat v hotelu na newyorském Times Square s balíčkem marihuany, dvěma noži a další ilegálně drženou pistolí. Naposledy se vězení vyhnul před osmi lety, kdy svou černou teslou v rychlosti devadesát kilometrů za hodinu srazil běžce.

Co zbývá hudebně

Než všechno tohle je ale důležitější hudba. V tomto ohledu lze odkaz Crosbyho, jenž nedokončil školu a od mládí se živil hraním, rozdělit do tří etap. První zahájil v 60. letech s kapelou The Byrds, která zkombinovala folk a pěvecké vícehlasy v duchu The Everly Brothers s rockem. Do hitparád prorazila roku 1965 s coververzí Mr. Tambourine Man od Boba Dylana, jedním z prvních hitů kombinujících elektrickou muziku s vrcholně poetickým či angažovaným textem. Odsud název folk-rock.

Byrds představovali americkou odpověď na britskou invazi, jak se říkalo ostrovním kapelám v čele s Rolling Stones a Beatles, jimiž se inspirovali a také se s nimi přátelili. V této sestavě se Crosby ještě moc neprojevoval autorsky. Až na třetí desce má melodický, už psychedelický song s příměsí jazzu Eight Miles High. A teprve ke konci Byrds začal užívat alternativní ladění. Byť když roku 1967 krásně zazpíval tajuplnou Everybody’s Been Burned, díky akordům nestandardních tvarů mu stačilo podladit na kytaře jedinou strunu.

K jeho vyhazovu přispělo, když na festivalu v Monterey před kamerami vyslovil konspirační teorii. "Oni to vystřihnou, ale stejně to řeknu. Prezidenta Kennedyho nezabil jediný člověk, bylo jich víc," oznámil v rozporu se vším, k čemu dospěla Warrenova komise vyšetřující atentát. Spoluhráči ho vyrazili a skončila jedna éra. Pokus o comeback The Byrds začátkem 70. let už dopadl neslavně.

Už ve skladbě Everybody's Been Burned od The Byrds v roce 1967 použil David Crosby alternativní ladění kytary. Foto: Anna Webber | Video: Columbia Records

Komerčně nesrovnatelně větší úspěch měl Crosby, když zjistil, jak skvěle jeho hlas pasuje ke Stephenu Stillsovi z rockovějších Buffalo Springfield a Grahamu Nashovi z britských The Hollies. Tak sestavili Crosby, Stills & Nash, první rockovou "supergroup".

Protože všichni byli nespokojení ve svých formacích, chtěli si zachovat nezávislost a jednou za čas se setkat. Osobité vokální harmonie uplatnili v akustických baladách i rockových písních s příměsí psychedelie nebo country. A jejich politicky angažované texty vystihovaly atmosféru roku 1969, kdy vydali debutové album.

Crosby má na něm hned několik položek: Guinnevere, kde díky otevřenému ladění dvě kytary znějí jako čtyři, nazval podle manželky krále Artuše, avšak vypráví o muzikantových milenkách. Do blues laděné Long Time Gone zase reflektuje vraždy ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho a kazatele Martina Luthera Kinga. "Přišlo mi, že ať jsme vložili naděje do sebelepšího lídra, druhá strana ho vždycky sejmula," komentoval to později.

I tuto skladbu hráli hluboko nad ránem v srpnu 1969 na festivalu Woodstock, který účastí stovek tisíc lidí ukázal oblibu hnutí hippies. "Je to náš teprve druhý koncert," říkají na záznamu už jako Crosby, Stills, Nash & Young.

Crosby, Stills & Nash na Woodstocku v roce 1969 zazpívali mimo jiné skladbu Helplessly Hoping. | Video: Warner Bros.

Nedopečené artyčoky

Stillsova bývalého spoluhráče přibrali s vědomím, že Neil Young je nejslavnější, také později s nimi hrával jen občas. I na proslulém albu Déjà vu z roku 1970, kam Crosby přispěl songem o dilematu s vlasy Almost Cut My Hair, zpívá Young pouze dvě skladby. Zato například populární Teach Your Children zbarvuje pedal steel kytara hosta Jerryho Garcii.

Tentýž rok skupina protestsongem Ohio zareagovala na incident, kdy Národní garda zastřelila čtyři vysokoškoláky demonstrující proti americké intervenci v Kambodži. A politicky se kapela projevila také obřím turné v roce 1974, jehož jeden večer se překrýval s rezignací prezidenta Richarda Nixona v důsledku aféry Watergate. Reportáž deníku New York Times líčí, jak promotér sháněl obří obrazovku, došlo na ohňostroj, Graham Nash oznámil abdikaci a Crosby navázal písní Long Time Gone začínající slovy "Už byl nejvyšší čas".

Na této šňůře koncertovali Crosby, Stills, Nash & Young průměrně pro 50 tisíc lidí na jednom stadionu, což se do té doby nepodařilo ani Rolling Stones. Chvíli byli nejlépe placenými muzikanty světa. Zpětně však i Crosby přiznával, že už to dělali trochu kvůli penězům.

Z důvodu vzájemné nevraživosti a závislosti na drogách i alkoholu se pak desítky let rozpadali a znovu dávali dohromady. Oba jejich životopisci líčí nesnesitelnou atmosféru. Peter Doggett ve své knize popisuje incident, kdy hysterický Crosby málem odjede uprostřed turné, protože mu osobní kuchař naservíroval nedopečené artyčoky. David Browne v jiné publikaci vypráví, kterak Stills vypravuje soukromý tryskáč do Colorada, aby mu odtamtud přivezl jeho oblíbené pivo.

Podobně pochybné byly jejich další desky, včetně comebackové American Dream z roku 1988. Naživo ale dál přitahovali davy ještě v novém tisíciletí, včetně turné z roku 2006, kde jejich jménem Neil Young tak hlasitě odsuzoval americkou invazi do Iráku, že voliči vládnoucích republikánů na protest odcházeli.

Kapela se však politiky nevzdala. Ještě roku 2011 jen Crosby s Nashem zpívali bez mikrofonu při protestech hnutí Occupy Wall Street, kde se Crosbyho tenor vznášel nad hluk newyorského Zuccottiho parku plného mladých demonstrantů.

Naposledy ve třech zpívali Tichou noc na rozsvícení vánočního stromu před Bílým domem. Crosby naschvál přečetl ze čtecího zařízení něco, co měli říct ostatní, Stills po něm podrážděně hodil trsátko, načež kvůli špatným odposlechům zapěli tak falešně, že se ušklíbl i přítomný prezident Barack Obama. A tím to roku 2015 neslavně skončilo. Od té doby spolu nepromluvili, tím spíš, když Crosby urazil novou manželku Neila Younga. "Mnohokrát jsme si ublížili. Já jim asi víc než oni mně," přiznal Crosby v dokumentu.

Jeden ze svých největších hitů Guinnevere hrál David Crosby také na loni vydaném záznamu z koncertu své poslední kapely Lighthouse Band. | Video: BMG

Mohutný finiš

A přece to nebyla tečka. David Crosby sice první sólovou desku natočil už zkraje 70. let a posléze přidal dvě další, avšak opravdový druhý dech chytl teprve roku 2014. Po dlouhé pauze vydal vynikající album Croz, natočené se znovunalezeným synem Jamesem Raymondem za klavírem a hosty jako kytaristou Markem Knopflerem. "Lidé dělají tolik věcí, které mě rozčilují / Ale já ten čas, který mi zbývá, nechci trávit rozčilováním," tvrdil ve skladbě Time I Have.

Po sedmdesátce se nečekaně nadechl k mohutnému finiši. Od té doby skoro každý rok zveřejnil novinku nahranou s muzikanty o generace mladšími, zejména Michaelem Leaguem z jazzových Snarky Puppy a písničkářkou Beccou Stevens.

S nimi a ještě zpívající klavíristkou Michelle Willisovou po letech dospěl k obohacující souhře a kombinaci osobitých talentů v kapele zvané Lighthouse Band. Crosby v ní uplatnil nové nápady i stále skvělou hru na kytaru a krásný zpěv, jak sólový, tak ve vícehlasech. Naplno zkombinoval folkrockový základ s celoživotně oblíbeným jazzem a příměsí všeho od bluegrassu po funk. Viz kompozice jako Rodriguez For a Night, skládající poctu kapele Steely Dan a napsaná s jejím frontmanem Donaldem Fagenem.

Na posledních albech i koncertech také zařazoval coververze děl Joni Mitchell, se kterou kdysi chodil a jednou ji produkoval, třeba song For Free pamětihodně nazpíval s talentovanou hráčkou na mandolínu Sarou Jarosz.

Po nástupu pandemie Crosby přesouval vystoupení, minulý měsíc vydal vynikající záznam koncertu Lighthouse Bandu a snad ještě natočili poslední album. Dalšího turné už se ale nedožil. Ve zřejmě posledním rozhovoru, který poskytl studentům, mluvil o celoživotní lásce k marihuaně. "Tráva je radost. Sám si ji pěstuju, padesát let ji kouřím, a jakmile tady skončíme, hned si půjdu zahulit," těšil se David Crosby. O tom, že by se nechal ostříhat, nemohla být řeč.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy