V západní Africe, na území dnešního státu Benin, několik staletí existovalo Dahomejské království. Chránila ho armáda složená nejen z mužů, ale také elitní, mezi nepřáteli obávaná ženská jednotka.
Bojovnice zvané Agojie, Ahosi nebo v textech evropských autorů Dahomejské Amazonky se rekrutovaly z žen, které jejich rodiny věnovaly králi, případně ze zajatkyň. Království se totiž podílelo na obchodu s otroky. Agojie nepěstovaly vztahy s muži.
Jejich velitelku teď hraje Viola Davisová, sedmapadesátiletá držitelka Oscara za film Ploty, režírovaný Denzelem Washingtonem. Naštvané nebo zarputilé ženy jí herecky sedí, což prokázala například snímkem Stevea McQueena nazvaným Vdovy. V novince ztvárnila bojovnici Naniscu, veteránku mnoha bitev, která v sobě nosí dávné trauma. To vychází na povrch poté, co se mezi čerstvými rekrutkami ocitne mladá Nawi.
Dívka je malá a působí slabě, hned také dostává přezdívku po mouše tse-tse. Ve skutečnosti má v sobě ale víc síly, strategických schopností a odhodlání, než si nepřátelé i její nadřízená válečnice představují. Protože se blíží střet s přesilou sousedních kmenů, tyto dovednosti přijdou vhod.
Film natočila hollywoodská režisérka Gina Prince-Bythewoodová, podepsaná pod romantickými snímky typu Láska a basket, dramaty jako Tajný život včel nebo akční fantasy podívanou Old Guard: Nesmrtelní, kde hlavní roli ztvárnila Charlize Theronová.
Zkušenost s kaskadérkami a kaskadéry se teď Prince-Bythewoodové hodila. Nový film obsahuje scény cvičení začínajících bojovnic, které něčím připomíná šaolinskou školu kung-fu, stejně jako sekvence plné bojů s nepřáteli. Těm místo palných zbraní dominují mačety a individuální souboje na blízko. Režisérka v tomto ohledu přiznává vliv válečného titulu Statečné srdce s Melem Gibsonem.
S historickými reáliemi nakládá volně. Informací o Dahomejském království se ostatně tolik nedochovalo. Kde bylo možné se například inspirovat kostýmy válečnic ze starých fotografií, tvůrci to udělali. Část děje režisérka se dvěma scenáristkami situovaly do města Ouidah, skutečně existujícího v dnešním Beninu.
Zároveň ale dahomejského krále nechávají používat ekonomické výrazy typu komodita, o jejichž výskytu v tehdejším slovníku lze úspěšně pochybovat. Také líčení mezinárodního obchodu s otroky je ve své zkratkovitosti problematické. Celkově to působí, jako by autorky přenášely dnešní perspektivu do 19. století. Je dobré, aby to měl divák na vědomí.
Válečnice idealisticky vypráví o boji za svobodu, proti patriarchální moci, otroctví i traumatu ze sexuálního násilí. Předkládá široce přijatelnou formu feminismu a dává si pozor, aby nevyzněla nepřátelsky nebo jako pokus vyhranit se proti mužům.
Přímo do příběhu je zabudované téma vzoru, jaký dnes pro mladé divačky mohou představovat nejen filmové hrdinky. Ať už v životopisných snímcích o velkých ženách podle skutečných událostí, nebo v komiksových postavách, jako jsou Wonder Woman či protagonisté dalšího velkorozpočtového spektáklu Black Panther. Na rozdíl od tohoto superhrdinského snímku ale Válečnice klade větší důraz na tělesnost.
Výsledkem je řemeslně solidní, na současných hodnotách stojící akční drama. Jeho největší nevýhoda spočívá v tom, že absolutně nemá čím překvapit. Předem si dokážeme představit, jaké oběti budou muset hrdinky přinášet. Jaké jsou jejich bolesti z minulosti. I kdo vyhraje.
Válečnice se zkrátka snaží vyjít zároveň vstříc dobové poptávce po silných ženách, vůdkyních i vyšším zastoupení režisérek mezi tvůrci vysokorozpočtových hollywoodských děl. Stejně jako požadavek, aby se ve filmech někdy objevil takzvaně afrocentrický pohled na svět, jsou to všechno oprávněné a pochopitelné hodnoty.
Jenom je naplňovat ale nestačí. Snímek by měl zároveň formou, autenticitou nebo vyprávěním překvapit či zaujmout. Válečnice trvající 135 minut v kině rychle uteče a nenudí. Námět, ženská síla a její zrození skrze bolesti a nespravedlnosti, leckoho osloví. Žádné větší výzvy ale před publikum nestaví.
Film
Válečnice
Režie: Gina Prince-Bythewoodová
Falcon, česká premiéra 13. října.
