reklama
 
 

Recenze: Hollywood sympaticky postavený na hlavu. Film Black Panther nese důležitý politický vzkaz

AKTUALIZOVÁNO 15. 2. 2018
Komiksové snímky přebírají roli závažnějších hollywoodských trháků minulosti, přitom však musí zůstat zábavou pro děti a mládež. V tom je možná jeden z největších rozporů a paradoxů nového filmu Black Panther, který ode dneška promítají kina.

V 70. letech minulého století nastupovali afroameričtí hudebníci do kosmických lodí a snili o svobodě a spravedlnosti mimo planetu Zemi.

Tento vědecko-fantastický sen takzvaného afrofuturistického hnutí se nyní zhmotnil přímo uprostřed afrického kontinentu. Wakanda je zvnějšku státem chudých zemědělců, pod zaostalou slupkou se ale ukrývá bohatý futuristický svět poháněný tajemným vibraniem.

Má to jen jednu chybu. Wakanda je fiktivní. Tato vize, jako vystřižená z někdejších afrofuturistických hudebních alb, ožila v nejvýdělečnější hollywoodské franšíze dneška.

Osmnáctý titul superhrdinské filmové série studia Marvel s názvem Black Panther nevypadá jako žádný z jeho předchůdců. Sice je to stále jednoduchá a v lecčem konzervativní žánrová podívaná - tentokrát fantasy, v níž se bojuje o wakandský trůn -, zároveň jde ale o souboj poměrně komplexních politických idejí. A také o film, v němž vůbec poprvé vystupuje černošský superhrdina a jehož osazenstvo před i za kamerou je z velké části taktéž tmavé pleti. Hollywood postavený osvěžujícím způsobem na hlavu.

Režisér Ryan Coogler za myšlenky rovnoprávnosti Afroameričanů bojuje už od svého debutu Fruitvale Station, založeného na skutečné události. Nemalou roli hrály také v následujícím filmu Creed, který rozvíjí Rockyho boxerskou sérii z pohledu syna Rockyho dávného protivníka Apolla Creeda.

Nyní dostal prostor u Marvelu, aby v podobném boji pokračoval v odlehčenější, vysokorozpočtové, ale přitom politicky poměrně komplexní podobě.

Na to, aby byl superhrdinou Black Pantherem a honil se - jak tomu bývá u většiny marvelovských filmů - po zemi kvůli záchraně světa, nemá nový wakandský král T’Challa příliš času. Čeká ho dost práce doma, kde se musí porvat o osud Wakandy, na jejíž trůn mají zálusk i velitelé dalších místních kmenů. Včetně jednoho Wakanďana, jenž celý život strávil v Americe a má na izolaci rodné země jiný názor než ostatní domorodci.

Na jednoduchém půdorysu poskakuje režisér a spoluscenárista Coogler od nápadu k nápadu, jako by opravdu chtěl spíše převést staré, afrofuturistickými myšlenkami inspirované album na filmové plátno. Originální směs hi-tech futurismu a tradičních motivů zdobí kostýmy hrdinů i design města plného vznášedel či ilustrací ze starých knižních sci-fi či z obálek zmiňovaných desek.

A pak je tu záplava vtípků, které převrací hollywoodská schémata na ruby. Tak dlouho se hovořilo o tom, že by další představitel Jamese Bonda mohl být černoch, až taková bondovská scéna musela vzniknout mimo sérii s agentem 007.

V Black Pantherovi vyrazí hrdinové na misi do korejského Pusanu, kde se, tak jako v každé správné bondovce, děj náležitě zkomplikuje. Herec Martin Freeman, na jehož postavu agenta zde narazí, je prakticky jediným bělochem, který stráví na plátně delší čas. Příznačně však hraje roli dobráckého ňoumy, jakou dříve v Hollywoodu až nezdravě často ztvárňovali černoši.

Black Panther

Black Panther

Americké dobrodružné fantasy
2018, 134, minut
Režie: Ryan Coogler
Hrají: Chadwick Boseman, Michael B. Jordan, Lupita Nyong'o, Danai Guriraová a další
Premiéra v ČR: 15. 2. 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

Black Panther nemá takový drive jako třeba nedávný Thor: Ragnarok. Není po okraj napakovaný vtípky a superhrdiny z týmu Avengers, vlajkové lodi studia Marvel. Hraje svou malou bitvu o osud Wakandy, z níž se však v závěru stane střet o osud celého světa.

Boj o to, zda Wakanda zůstane v izolaci, či se podělí o své technologické bohatství, o němž nemá zbytek světa tušení, patří možná k nejdůležitějším politickým gestům, jaká byla ve vysokorozpočtovém hollywoodském filmu v poslední době k vidění.

Komiksové snímky přebírají roli závažnějších hollywoodských trháků minulosti, přitom však musí zůstat zábavou pro děti a mládež. V tom je možná jeden z největších rozporů a paradoxů Black Panthera.

Propracovaný střet myšlenek, jimiž se zabývali v 60. letech radikální černošští myslitelé jako Franz Fanon, bylo třeba zabalit do naivní a sentimentální fantasy vyprávěnky. Když však začne být film až příliš plakátový, postavy naštěstí vlastní jednání shodí a předvedou, že hra s klišé je tu vědomá.

Spousta marvelovských filmů cestuje mezi dimenzemi. Tento se celý odehrává na Zemi, přitom nejvíc ze všech vypadá jako z jiné planety. V tom však tkví jeho největší síla. Připomíná nám, že desetiletí žité černošské problémy mohou na diváka působit tak cize, jako by pocházely z vesmíru.

autor: Tomáš Stejskal | 15. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama