Jak píše agentura AP, jedenatřicetiletý Ir známý z filmů Dunkerk, Zabití posvátného jelena nebo Víly z Inisherinu si pro cenu osobně přijel do amerického Cambridge, kde Harvardova univerzita sídlí. "Koukal jsem, že tenhle titul dřív dostali lidi jako Paul Newman. Je to pocta," řekl.
Součástí ceremoniálu, jejž pořádá nejstarší studentský divadelní spolek v USA, bylo předání takzvaného pudingového kotlíku. Tato tradice sahá až do roku 1795, kdy se členové spolku domluvili, že na společné setkání každý připraví kotlík tekutého pudingu.
V posledních letech však akce mívá především ztřeštěný průběh, což se potvrdilo i letos. Podle agentury AP byl amatérský boxer Keoghan na pódiu přinucen k pěstnímu souboji s osobou v komicky velkém převleku, dále si musel nasadit podprsenku nebo sehrát romantickou scénku, v jejímž závěru strčil hlavu do talíře se špagetami. "Harvard. Když jsem tady s vámi, hned si připadám chytřejší," poznamenal.
Nakonec mu studenti spolu s cenou předali malou nafukovací vanu. Nazvali ji Baftub Award, což je hříčka odkazující k nejznámějším tamním filmovým soškám Bafta a zároveň narážka na jednu z nejskloňovanějších scén ve snímku Saltburn. V ní Keoghanův hrdina, student z obyčejných poměrů Oliver, vleze do vany, ve které předtím masturboval jeho bohatý kamarád Felix hraný Jacobem Elordim, a začne hlasitě srkat poslední kapky odtékající vody.
Tato část se krátce po premiéře stala předmětem debat na sociálních sítích. Uživatelé se přeli, co znamená. "Oliver se tady poddává své obsesi Felixem a snaží se zjistit, co přesně ho na něm tak uhranulo," vysvětlil herec pro časopis GQ.com. "Má to skoro rituální aspekt, jak do té vany fyzicky vleze a obličejem se dotýká dna," zdůraznil.
Scéna už se stala tak populární, že na serveru Amazon lze dnes koupit speciální "svíčku s vůní vody z koupelové scény v Saltburnu".
Tento film se odehrává začátkem tisíciletí nikoliv na americkém Harvardu, nýbrž anglickém Oxfordu. Vypráví o zastydlém, brýlatém knihomolském studentovi Oliverovi, který se na prestižní škole marně snaží začlenit do kolektivu. Jako pomyslný výtah k lepšímu společenskému postavení i majetku využije šarmantního spolužáka z aristokratické rodiny Felixe, který je tak oblíbený, bohatý a privilegovaný, jak by si to přál sám Oliver.
Oliverova fixace a láska ke kamarádovi přerůstá v obsesi. Vše vygraduje, když jej hezoun Felix pozve, aby s ním strávil letní prázdniny na opulentním rodinném sídle Saltburn. Oliver začne na panství nenápadně zapouštět kořeny. Výstřední šlechtickou famílii, která má komorníka a zachází s lidmi jako s hračkami, postupně rozkládá zevnitř.
Satirický film natočila scenáristka a režisérka Emerald Fennell, autorka oscarového dramatu Nadějná mladá žena. Volně odkazuje k románu Návrat na Brideshead anglického spisovatele Evelyna Waugha z roku 1945. Snímek zprvu neměl dobrý ohlas. Deník Washington Post ho zkritizoval jako příliš okatý a banální, server Vulture.com psal o vyprázdněné provokaci a britský list Guardian se ptal, zda blyštivý povrch Saltburnu vůbec něco skrývá.
Krátce před Vánoci se však novinka objevila ve videotéce Amazon Prime Video a od té doby vzbuzuje emoce na sociálních sítích, zejména u mladších uživatelů, a to především díky několika efektním scénám. Což inspirovalo kritiky k další vlně reflexí. Například kritička deníku New York Times uplynulý pátek věnovala Saltburnu dlouhý článek, v němž kromě pasáže s vanou zmiňuje i další často probíranou explicitní sekvenci odehrávající se u hrobu.
Podle novinářky film rezonuje u mladších diváků mimo jiné díky obsazení Jacoba Elordiho, hvězdy teenagerského seriálu Euforie, a právě výkonu Barryho Keoghana. Ten své vášnivé city přerůstající v posedlost skrývá za fasádu zdánlivé lhostejnosti a předstírané naivity, jež se zračí v jeho modrých očích.
Jeho Oliver ve skutečnosti není žádný prosťáček, nýbrž mstivý manipulátor, který se nezastaví před ničím. Vztah ke kamarádovi přesto zároveň opravdu prožívá.
Keoghan byl za výkon v Saltburnu nominován na Zlatý glóbus. "Oba nás zajímalo, jak daleko se dá zajít," okomentovala spolupráci s ním režisérka pro časopis GQ. "Nechtěli jsme šokovat za každou cenu. Ale když vyprávíte o chtíči a obsesi, musíte zajít tak daleko, až bude těžké se na to koukat, protože přesně takový ten pocit je," uvedla Emerald Fennell.
Podle New York Times k popularitě filmu přispělo použití taneční písně Murder on the Dancefloor od anglické zpěvačky Sophie Ellis-Bextor z roku 2001, která se díky soundtracku k Saltburnu vrátila do hitparád.
Důležitou roli v propagaci sehrála sociální síť Tiktok, jejíž uživatelé začali pořádat tematické večírky po vzoru Saltburnu, dělat si podle jeho postav make-up nebo točili variace na závěrečnou scénu, kdy za zvuků skladby Murder on the Dancefloor představují svůj domov a přeneseně ukazují, nakolik jsou - či naopak nejsou - bohatí.
V širším povědomí film udržují i oba představitelé hlavních rolí. Mladí herci vědí, jak v době sociálních sítí udržet pozornost, a tak se Elordi s Keoghanem například při losangeleské premiéře Saltburnu téměř políbili, což vyvolalo tisíce reakcí.
"Je nám spolu fakt dobře. Kamarádíme se. Natočili jsme film, ve kterém se musíme líbat. Vždyť se na ty scény podívejte. Tohle byste nedokázali zahrát s někým, s kým vám není příjemně," řekl k tomu Keoghan, jehož naposledy časopis GQ umístil na obálku lednového čísla.
Dublinský rodák dospíval bez matky. Ta v důsledku závislosti na drogách zemřela, když mu bylo 12 let. Keoghan se svým bratrem v rámci pěstounské péče vystřídali 13 adoptivních domovů, než skončili u babičky a tety.
Chlapce už v dětství zaujaly filmy a později dramatický kroužek. Jako osmnáctiletý dostal první roli v irské televizní soap opeře Fair City.
Širší veřejnost si jej všimla roku 2017, kdy ho obsadili režisér Christopher Nolan do válečného Dunkerku a Yorgos Lanthimos do dramatu Zabití posvátného jelena. Za výkon v něm Keoghan získal irskou cenu pro nejlepší výkon ve vedlejší roli. Dva roky nato už byl nominován na britskou sošku Bafta pro objev roku.
Od té doby účinkoval v minisérii Černobyl nebo superhrdinském filmu Eternals. "Jakmile jsem ho viděla, pochopila jsem, že tenhle kluk je ochotný ukázat na kameru všechno, co v něm je. To dobré, to zlé i to ošklivé," řekla o něm Chloé Zhao, režisérka Eternals.
Zatím největší úspěch slavil Barry Keoghan s filmem Víly z Inisherinu scenáristy a režiséra Martin McDonagh. Díky němu byl nominován na Oscara a obdržel cenu Bafta za výkon v hlavní roli.
Herec, který se léčí s poruchou ADHD spojenou se zhoršeným soustředěním a roztěkaností, ve volném čase boxuje. Žije v Londýně, kde vychovává syna narozeného v době natáčení Saltburnu, doplňuje časopis GQ.
Video: Hit Murder On The Dancefloor z filmu Saltburn
