Michal Ajvaz je významný český spisovatel a jako takový byl pozván na důležitý knižní veletrh v Lipsku: městě prošpikovaném elegantními a lákavě tajemnými pasážemi. Ty slouží jako nádherná, výpravná kulisa pro spleť zvolna i rychle plynoucích příběhů navrstvených v autorově novém románu nazvaném jednoduše Pasáže.
Státní cenu za literaturu dostal Jiří Kratochvil, romanopisec, dramatik a novinář, autor postmoderních románů, k jehož tématům patří zejména identita a paměť. Za překladatelské dílo byla vyznamenána Jarka Vrbová, překladatelka z norštiny a angličtiny. Ministr kultury Martin Baxa z ODS jim ve čtvrtek ocenění předal v pražském Národním divadle.
Město jako hlavní, v podstatě jediný hrdina knihy. Zhruba sto let, během nichž se jmenovalo nejprve Gablonz a ve druhé polovině Jablonec nad Nisou. Německý a český místopisný název seřadil novinář a spisovatel Štěpán Kučera za sebe a rodišti vystavěl v nedávno vydané knize nazvané Gablonz / Jablonec nikoliv literární pomník, ale zrcadlo.
Aristokratka pod palbou lásky neboli šestý díl humoristické ságy, kterou píše Evžen Boček, uzavírá jednu etapu příběhu rázovitých postav z hradu Kostka. Naznačuje to závěrečná kapitola, jež na rozdíl od těch předchozích neprozrazuje název příští publikace. Putování aristokratky Marie Kostkové tak momentálně končí datem 5. prosince 1997. Šest knih zachycuje události jednoho roku.
„Jsem pořád v šoku, že nějaký borec z dědiny od Kyjova vydá knížku. Když vyšla v nákladu 1500 kusů, říkal jsem nakladateli Martinu Reinerovi, že nemám ani tolik známých,” vzpomíná v prvním televizním rozhovoru Evžen Boček, spisovatel a kastelán zámku Milotice, na začátek úspěšné série o fiktivním zámku Kostka. Na Velký knižní čtvrtek 13. října vydá další díl nazvaný Aristokratka pod palbou lásky.
Jedenáct nových, často aktuálních příběhů plus dva staré zařadil Jiří Kratochvil do své nejnovější povídkové knihy Škrtiči bohyně Kálí. Autor, který za normalizace nesměl publikovat, od roku 1990 drží celkem pravidelné tempo – alespoň jedna próza ročně.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Spisovatel Štěpán Kučera rád prozkoumává, jakými všemi způsoby lze vyprávět příběh. Díky erudici může čerpat z již vyzkoušených postupů, ba si z nich zlehka střílet. Oboje uplatňuje v loňské próze nazvané Největší lekce dona Quijota, která byla čerstvě nominována na cenu Magnesia Litera.
Se spisovatelkou Irenou Douskovou o dětství v husitském kostele, "plnotučných" Židech, zbožštění prezidenta i oblíbeném žánru tragikomedie.
Z nového románu Petra Stančíka budou nejspíš historici nadskakovat, ale ti, kdo ho přečtou jako literaturu, se mohou vrcholně bavit.
Novinář Petr Třešňák a jeho žena Petra napsali knihu o své zkušenosti rodičů těžce postiženého dítěte. Jmenuje se Zvuky probouzení a vypráví nejen o nemoci, ale také o cestě ke spiritualitě.
„Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem v pořadí třetí.“ Stejný úvod otevírá už páté pokračování bláznivých příhod devatenáctileté komtesy a její rodiny na restituovaném českém zámku. Novela se jmenuje Aristokratka u královského dvora a vyšla na včerejší Velký knižní čtvrtek.
Poslední léta spisovatele Karla Poláčka v sobě nesou vše, co má mít silný příběh. Humor, lásku, vzrůstající společenskou nejistotu i tragickou smrt na základě rasové selekce. Koneckonců i literární věhlas, který trvá navzdory neblahým okolnostem.
Je to přímo osudové. Spisovatel Jiří Kratochvil se procházel v lese, když mu o nohu zavadila liška lovící zajíce. „Zvedla hlavičku a bleskově mě pozdravila,“ vzpomíná. Rodák z Brna, tedy kraje lišky Bystroušky, ten pohled opětoval románem nazvaným Liška v dámu. Místo setkání překřtil na "liščí stezku" a teď tam chodí pro nápady.
Příhody soukromého očka, vzpomínky na vojenskou službu či obecnou úvahu o povídce jako klenotu literatury i světa najde čtenář v nedávno vydaném povídkovém souboru Jiřího Kratochvila, který se jmenuje Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
Na záchranu knižního trhu, který v roce 2018 narostl na 8,3 miliardy korun, poskytne ministerstvo kultury 20 milionů korun. Menší nakladatelé mohou žádat o příspěvek na chystané tituly, těm větším úřad doporučuje například bezúročné půjčky od státu. Na ně ale nikdo z oslovených nedosáhl.
Bianca Bellová, Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Petr Stančík, Ludvík a Jan Němcovi i další spisovatelé brněnských nakladatelství Host a Druhé město stáli při rekonstrukci kriminálních případů z historie tamního „Bronxu“, jak se přezdívá čtvrti Cejl. Jejich zpráva o identitě podezřelého místa má 16 kapitol, jmenuje se Krvavý Bronx a vyšla na dnešní Velký knižní čtvrtek.
Na veřejná místa píše nebo sprejuje krátké básně i slogany, občas si hraje s logy a názvy firem. Jeho díla na legálních plochách, připomínající značky Albert nebo Home Credit, musela být na přání těchto společností zamalována. Před volbami v roce 2013 doplnil heslo českých komunistů S lidmi pro lidi portrétem umučeného faráře Toufara. Málokdy poskytuje rozhovory a toto je jedna z výjimek.
Hlavní cenu České akademie komiksu ve čtvrtek dostala kniha Článek II, která vypráví o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a následných represích. Autoři Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky si jako hlavní postavu zvolili Vladimíra Petřeka, kaplana pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici, kde se po atentátu ukrývala skupina výsadkářů.
Prózy spisovatele Michala Ajvaze, který je laureátem Magnesie Litery i Ceny Josefa Škvoreckého a nedávno oslavil sedmdesátiny, se vždy vyznačují zářivou, čarovnou spletitostí témat, stylů i myšlenek.
Varování prozaika Jiřího Šimáčka zní: nenávist může být dědičná, dokonce i nakažlivá. Pokud je otec brutálním vyšetřovatelem StB, syn se snadno může stát zkorumpovaným policistou v novém režimu.
