Všechno souvisí s fialovým krokodýlem. Michal Ajvaz napsal román o cestování

Markéta Pilátová Markéta Pilátová
11. 1. 2020 17:00
Prózy spisovatele Michala Ajvaze, který je laureátem Magnesie Litery i Ceny Josefa Škvoreckého a nedávno oslavil sedmdesátiny, se vždy vyznačují zářivou, čarovnou spletitostí témat, stylů i myšlenek.
Michal Ajvaz je laureátem Magnesie Litery i Ceny Josefa Škvoreckého.
Michal Ajvaz je laureátem Magnesie Litery i Ceny Josefa Škvoreckého. | Foto: ČTK

Jeho nové, více než sedmisetstránkové dílo Města, jejž vydalo nakladatelství Druhé město, kombinuje prvky dobrodružného románu a podivuhodně magicko-realistického cestopisu "on the road".

Na cestu se v něm vydává překladatel skandinávských detektivek Adam, aby zachránil nevydaný text dávného gymnaziálního kamaráda Štěpána. Ti dva se potkali na prahu dospívání. A vzpomínka na jejich čisté přátelství i výpravy do země velké literatury a umění zastihne Adama v okamžiku, kdy jej o pomoc přichází požádat Štěpánova manželka.

Protože Adam se chystá na konferenci do Švédska, poprosí ho, jestli by nemohl něco zjistit o tajemném flash disku v podobě fialového krokodýla. Ten v malém domku ve Stockholmu přehrával čarovnou hudbu, díky níž Štěpán napsal Adamem dlouho očekávanou knihu. Štěpán má však z nepochopitelného důvodu pocit, že stvořil plagiát, a tak se Adam rozhodne přijít všem těm záhadám na kloub.

Jeho podivuhodná cesta je plná nečekaných zvratů, umění, filozofie a především krásy měst, která navštěvuje. Pátrání začíná ve Švédsku, odkud však flash disk mezitím zmizel, pokračuje do Polska, Amsterodamu, irského Corku, přes oceán do slunné Kalifornie a New Yorku až do Japonska.

Všude se Adam setkává se záhadnými součástkami, o nichž nikdo neví nic bližšího. Samy si vybírají náhodné a nejisté majitele, kterým pak přinášejí inspiraci, lhostejnost, dobrodružství, zoufalství, lásku, závratné štěstí či naopak neštěstí. Vždy si ale chrání svou "nesmyslnost", píše enigmaticky Ajvaz.

Tak trochu připomínají ježka v kleci. "Svými výčnělky se zarývaly do světa i do života lidí a nikomu nedovolovaly, aby je lhostejně minul," čteme v knize, jejíž protagonista je čím dál přesvědčenější, že součástky pochází z jediného zdroje. A že po světě je rozsévá takzvaná Paní stroje, tajemná designérka Olivia Lee.

Hrdina se brodí stále různějšími příběhy, jež součástky způsobily, a "děj beze smyslu dostane místo ve světě tím, že se stane součástí jiného děje beze smyslu".

Adam si na své pouti čte knihy, které byly díky součástkám napsány, pozoruje sochy nebo poslouchá hudbu, u jejichž zrodu tajemné díly stály. A čtenář se postupně seznamuje s mnoha autorovými zajímavými úvahami a postřehy o povaze umění či inspirace. Stejně jako Michal Ajvaz píše o důležitosti knih, které člověka mohou zavést "do zářivého světa", nebo o sporu mezi zlou a krásnou příznivkyní filozofa Hegela s příznivcem Kierkegaarda.

Fialový krokodýl se postupně dostává trochu do pozadí. Adam stále intenzivněji prožívá odyseu za nalezením vlastní cesty, inspirace a souznění se světem. "Od dětství vím, že opravdu důležité věci není možné najít nikde jinde než na dobrodružných výpravách," uvažuje.

Děje a města se na sebe vrství a zavinují jeden do druhého jako houpavé labyrinty, zavěšené na erudici a sečtělosti romanopisce, který o několik délek přesahuje českou literární produkci. Navíc používá jemný, poťouchlý a zároveň laskavý humor. "Héraklés, který každou noc bojuje s Hydrou hmoty, a výsledkem zápasu je háčkovaná dečka," říká si pro sebe třeba jedna postava.

Ajvaz podobné pasáže dávkuje jemně, částečně aby shodil sám sebe a odvážný literární styl, který by někomu mohl připadat až příliš filozofující. Dobře si je vědom nebezpečí, a tak kniha ani na okamžik neztrácí dobrodružný nádech ani rytmus. Více než sedm set stran uplyne stejně rychle, jako když Olivia Lee na své nafukovací, létací soše přelétá nad Tokiem.

Obal románu Města.
Obal románu Města. | Foto: Nakladatelství Druhé město

Místa, jež poznává, hlavní hrdina popisuje s laskavou elegancí. Každému vyznává lásku a velkoryse je představuje čtenáři. Ukazuje, jak cestování dokáže člověku navrátit ztracený dětský úžas. A umožňuje mu "setkat se s místy a setkávat se se sebou samým".

I kdyby někomu přece jenom neseděla spisovatelova rozkoš z vyprávění a mámivě spletitý styl se "všemi těmi věcmi, obrazy, postavami a příběhy ze tří světadílů", může si s sebou knihu vzít na cesty coby poetický bedekr - v Tokiu nebo Stockholmu se zaručeně bude hodit.

Michal Ajvaz: Města

Nakladatelství Druhé město 2019, 736 stran, 499 korun

 

Právě se děje

před 17 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy