Brno jako místo činu. Knižní kriminálka z Cejlu řeší 16 mordů a záhad

Petr Vizina Petr Vizina
19. 3. 2020 18:54
Bianca Bellová, Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Petr Stančík, Ludvík a Jan Němcovi i další spisovatelé brněnských nakladatelství Host a Druhé město stáli při rekonstrukci kriminálních případů z historie tamního „Bronxu“, jak se přezdívá čtvrti Cejl. Jejich zpráva o identitě podezřelého místa má 16 kapitol, jmenuje se Krvavý Bronx a vyšla na dnešní Velký knižní čtvrtek.
Jednu z povídek pro Krvavý Bronx napsal Petr Stančík.
Jednu z povídek pro Krvavý Bronx napsal Petr Stančík. | Foto: ČTK

"Co je to vlastně za slovo, tenhleten Cejl?" dumá jedna z povídkových postav. Když vysloví ty dvě měkké hlásky vedle sebe, jako by v puse jazykem rozmělňovala plže.

Soudničky ve druhé polovině 19. století publikoval deník Rovnost.
Soudničky ve druhé polovině 19. století publikoval deník Rovnost. | Foto: Moravská zemská knihovna

Viselec na obálce povídkové knihy Krvavý Bronx napovídá, oč v literární topologii této brněnské čtvrti jde. Obrázek je zalitý šarlatově rudou barvou, tradičně symbolizující hřích. Ožívají zde pitoreskní, často tragické a jindy bizarní historky na náměty dobových soudniček, publikovaných místním deníkem Rovnost ve druhé polovině 19. století. Koho mají oběsit, ten se neutopí, říká se. Tehdy už se moc nevěřilo na hřích a osud, lidská bída či strázně byly spíš otázkou sociální.

Každý ze spisovatelů rozvíjí dobové téma, které v novinách může být jen drobným detailem, kratičkou zmínkou, nebo naopak epickým vyprávěním. Forenzní analýza předních postav současné české literatury vnáší do vyšetřování "na Cejlu" podle svého nápadu i naturelu cit pro dobový jazyk (Fajnová frajlenka Kateřiny Tučkové), smysl pro osudovou tragédii ovdovělého zedníka (Takové hrubé člověk Biancy Bellové) nebo vášnivý apetit, se kterým se na Cejlu miluje, jí i mnohonásobně vraždí (Turbína a Mordýrna Petra Stančíka).

Petra Soukupová vyslechla jako svědkyni v kauze rodinné otravy houbami omrzelou teenagerku, které nejde uploadovat fotka na "instáč" v povídce inspirované historkou o tkalci z Horního Cejlu. Brno jako místo činu, kde se nejen mísí česká kultura s německou, ale kde také přibývá emancipované třídy židovských podnikatelů a vzdělanců, připomíná Irena Dousková v povídce S dětmi je kříž.

Krvavý Bronx je však víc než jen romantickou poctou lidem, kteří v této "vyloučené lokalitě" zanechali stopu pro daktyloskopické pátrání současných spisovatelů, byť by tou stopou byla jen zmínka z kriminálních soudniček v deníku Rovnost.

"Roku 1834 vystavěl na Cejlu svoji velkou a moderní textilní továrnu belgický průmyslník Johann Hubert Soxhlet, jehož po roce 1848 následovala řada podnikatelů židovského původu," připomíná dobový kontext povídky Ireny Douskové historik Michal Konečný v předmluvě, která je krátkou studií k dějinám Cejlu.

Autorka jedné z povídek Kateřina Tučková.
Autorka jedné z povídek Kateřina Tučková. | Foto: Vojtěch Vlk

Šestnáct povídek v knize Krvavý Bronx má ambici stát se mapou literární krajiny místa, jemuž se v Praze pověstí nejspíš vyrovnají čtvrti jako Libeň, Karlín nebo Žižkov - viz pořekadlo "Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni".

Zatímco tedy ve 20. letech minulého století si například pražský patriot Karel Ladislav Kukla ve svém dílku Praha podzemní vybájil společenský kal, jehož sedlinu lze za bílého dne najít leda v přítmí pod povrchem, totiž v nesčetných a spletitých stokách a jeskyních města, Krvavý Bronx vynáší historky z podsvětí na světlo.

Konečného úvodní text upozorňuje na mytizaci literární krajiny, jíž jsme často oběťmi. Jinými slovy, jako si Pražan Kukla mytizoval podzemí svého města coby útočiště vyděděnců, jiný národní mýtus, připomíná Konečný, vznikl v ratibořickém údolí říčky Úpy, malebné krajině Babiččina údolí, spojeného s postavami románu Boženy Němcové.

Obal knihy Krvavý Bronx.
Obal knihy Krvavý Bronx. | Foto: Druhé město/Host

Biedermaierovská parčíková idyla, jíž se šourá moudrá Babička s dětmi a psem, zvěčněná sousoším v Ratibořicích, je představou o pokojné duši českého národa. Tento národní skanzen ovšem vznikl přenosem myšlenky anglického parku do středoevropském prostoru, upozorňuje Konečný.

V tomto smyslu portrét Cejlu jako outsidera připomíná vědomí souvislostí. Díky imaginaci Douskové, Stančíka nebo Bellové dostáváme realističtější obraz.

"Průměrný věk dělníků textilních fabrik byl třicet tři let," upozorňuje další brněnský patriot, spisovatel a vydavatel Martin Reiner. "Sirotci, kteří často končí jako poloviční otroci v továrnách, které připravily o život jejich rodiče. Alkohol, dluhy, nevěry a zášť. A jako hnisající vřed na ošklivém těle stála uprostřed Cejlu veliká temná budova s malými okénky; káznice a soud, kde nezřídka skočili ti, kterým toto místo vzalo duši."

Krátce, romantické gesto šestnácti postav české literatury může mít zatraceně realistický smysl.

Krvavý Bronx

Nakladatelství Host a Druhé město 2020, 280 stran, 379 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Vlakové expresy zvládnou nově cestu z Prahy do Budějovic za hodinu a 40 minut

Vlakové expresy zvládnou od neděle, kdy začne platit nový jízdní řád, cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a 40 minut. Z Prahy do Tábora to bude 59 minut. Cesta tak bude asi o 20 minut rychlejší. Jde o rekordní časy v historii zdejší železniční dopravy, vyplývá z tiskové zprávy Českých drah (ČD). Rychlost na trase bude skoro 100 kilometrů za hodinu. Zrychlí se i cestování do Milevska, Bechyně či Jindřichova Hradce, tedy do dalších zastávek na 4. železničním koridoru i mimo něj.

"Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice - Tábor - Praha a zpět," řekl člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

U všech spojů EuroCity a InterCity sjednotil národní dopravce maximální rychlost na 160 kilometrů za hodinu. Ve vlacích bude jídelní vůz, wifi nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky. Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v Česku a podle ČD konkurovat provozu na silnicích, kde často vznikají kolony. Cestovní průměrná rychlost vlaků dosáhne 98 kilometrů za hodinu. Mezi Prahou a Táborem překročí 100 kilometrů za hodinu. "Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují," uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Rumunsko se zlobí kvůli zablokování vstupu do Schengenu, povolalo si velvyslance v Rakousku

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

"Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu," uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva "politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska".

Zdroj: ČTK
Další zprávy