Když před deseti lety nahrával na mobil svoje první video z cest, netušil, že se stane jedním z prvních českých cestovatelských influencerů. "Připadal jsem si hrozně divně, natáčel jsem to snad na třicetkrát," vzpomíná s úsměvem pětatřicetiletý Tomáš Vejmola z Hranic na Moravě, který je svým sledujícím známý jako Tomík na cestách.
Když 4. října 1883 vyjel z pařížského nádraží první Orient Expres, začal se psát příběh legendy. Vlak, který spojil Západ s Balkánem a Istanbulem, nabídl tehdy něco zcela nevídaného - hotel na kolejích, jaký Evropa dosud nepoznala. Měkké postele, stříbrné příbory, jídlo hodné králů. Luxus, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Nešlo tak jen o symbol pokroku, ale i jízdu ekonomické nerovnosti.
V říjnu 1928 otřásla prvorepublikovou Prahou tragédie, jakou město do té doby nezažilo. Na nároží ulic Na Poříčí a Biskupská se během stavby zřítil sedmipodlažní dům. V jediném okamžiku se z novostavby stal hrob desítek lidí – 46 jich zemřelo, přes 30 dalších si odneslo menší či větší zranění. Mezi oběťmi bylo i 17 dělníků z několika jihočeských vesnic, kde si jejich památku připomínají dodnes.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Sociální sítě zaplavily v posledních dnech záběry z Kanady a Spojených států, na kterých křižují noční oblohu ohnivé pruhy světla. Na první pohled vypadají jako roj padajících hvězd, ve skutečnosti jde ale o družice satelitního internetu Starlink, které končí svou okružní cestu kolem Země. V plamenech atmosféry.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Ponořte se do odtajněných spisů a odhalte skutečnou pravdu za největšími případy bermudského trojúhelníku. Zmizení letky číslo 19 a záhada nákladní lodi USS Cyclops nejsou dílem mimozemšťanů. Jak se z lidských tragédií a technických selhání zrodil legendární mýtus 20. století?
Když se zakousnete do křupavé, voňavé placky - třeba se slaninou, sýry a zakysanou smetanou - rychle pochopíte, že Langošérije není jen o jídle. Je o zážitku a pečlivě promyšleném konceptu, který má ambici změnit vnímání jednoho z nejikoničtějších jídel našich ulic. A to třeba pomocí vyladěné česnekové pasty či sladkých variant tohoto oblíbeného smaženého pokrmu.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Vědec Kevin Hall, který v minulosti pracoval pro americký Národní institut zdraví, se proslavil studií, jež zásadně změnila pohled na to, co jíme. V roce 2019 zjistil, že lidé, kteří konzumují ultrazpracované potraviny, snědí denně v průměru o 500 kalorií více než ti, kteří se stravují přirozeně. A to i přesto, že obě skupiny měly stejný obsah živin – stejné množství tuku, soli, cukru i vlákniny.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Nad severním Atlantikem se v prosinci 2024 zvedlo moře tak, jak to vědci dosud nikdy neviděli. Satelit SWOT během bouře Eddie zaznamenal průměrné vlny vysoké téměř 20 metrů – to je zhruba výška pařížského Vítězného oblouku. Přepsaly tak dosavadní historické rekordy.
Pamatujete si, s čím jste si hráli jako děti? Co se dřív jedlo, pilo, sbíralo nebo nosilo? A které značky byly tehdy pojem? Připravili jsme pro vás kvíz, který vás vezme na malý výlet v čase — do doby, kdy se na tělák nosily jarmilky, sbírala céčka a celá rodina se mazala indulonou. Otestujte si, jak dobře si pamatujete vůně, chutě, hračky i značky minulých let.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Vidlák alias Daniel Sterzik ani jeho hnutí Stačilo! se do sněmovny nedostali. Bloger ale dostal jiný nápad, jak si vydělat peníze. Požádal o ně své fanoušky na sociálních sítích, nakonec se ale nestačil divit. Podívejte se na nový díl satirického pořadu Politické bizáry.
Otvírá se nová kapitola výpočetní techniky: čipy se neučí od lidí, ale lidé od čipů. Australský start-up Cortical Labs postavil první biologický počítač na světě, který využívá takzvanou syntetickou biologickou inteligenci. Spojuje živé lidské mozkové buňky s klasickým křemíkovým čipem – a přináší tak netušené možnosti.
Nad pardubickým závodištěm tehdy viselo nejen napětí z Velké, ale i mraky hrozící války. Na tribunách seděly desetitisíce diváků s jedinou tajnou touhou: aby českoslovenští jezdci porazili německé favority. Málokdo ale čekal, že hrdinkou dne se stane tichá šlechtična Lata Brandisová.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Stačila jedna noc, aby se klidné kamerunské jezero Nyos proměnilo v tichého zabijáka. 21. srpna 1986 vystoupal z jeho hlubin neviditelný mrak oxidu uhličitého, který tiše usmrtil téměř 1800 lidí a tisíce zvířat v okolních údolích. Ti, kteří přežili, se probudili do světa bez zvuků, bez pohybu, bez života. A začali si klást otázku: co se tady stalo?
