vila

Fotky: Podívejte se do vily Tomáše Bati. Ze všech oken musel mít výhled na továrnu

Tomáš Baťa si vilu nechal postavit v roce 1909, tedy ve svých třiatřiceti letech. Pověřil tím stavitele Františka Nováka z Vizovic. Ten si ale při výstavbě brzy nevěděl rady, a tak se obrátil na profesora pražské Akademie výtvarných umění Jana Kotěru.
Prohlédnout 12 fotografií
Kotěra přepracoval plány a na přání Tomáše Bati udělal několik dispozičních změn, které domu daly větší charakter i logiku. Exteriér se, bohužel, dochoval jen zčásti. V 50. letech ho dostali do rukou komunisté a ti zničili pergolu, detaily i Thomayerovu zahradu.
V přízemí dvoupatrové vily byly společenské místnosti a jídelna. Kotěra je nechal vybavit vestavěným mahagonovým nábytkem. Dřevem obložil i stěny. Podle některých pramenů Tomáš Baťa trval na tom, aby ze všech místností vily bylo vidět na jeho továrnu.
Vila Alžběty II.na Maltě s výhledem na moře je na prodej za 150 milionů korun

Vila Alžběty II.na Maltě s výhledem na moře je na prodej za 150 milionů korun

Vila na okraji maltské metropole Valletty je jediným místem mimo Británii, které kdy Alžběta nazývala svým domovem.

Neměli na celou vilu v Praze, tak se složili s přáteli. Teď v ní mají tři krásné byty

Dům celkově pojali architekti tak, aby byl mezi okolními stavbami jedinečný. "Štít jsme rozsvítili do symetrie novými okny a vrátili mu tektonickou poezii, o kterou přišel dřívějším zateplením," říkají architekti Daniela Nováková Baráčková a Jakub Filip Novák ze studia No Architects.
Prohlédnout 16 fotografií
Dům obývají tři rodiny, tedy šest dospělých a celkem sedm dětí od batolat po teenagery. "V každém podlaží jsme navrhli každé rodině jeden zcela individuální byt i za cenu vícero stoupaček anebo statických zásahů," upřesňují svůj přístup architekti.
Jednotlivé byty ctí atmosféru domu, ale liší se podle stylu a potřeb rodiny.

Chorvatsko na poslední chvíli? Ubytování kromě kempů ještě je, za pokoj si ale připlatíte

Stojíme v druhém největším chorvatském městě a "hlavním" městě Dalmácie Splitu. Podle legendy město získalo svůj název podle rostliny, kterou Chorvaté označují slovem brnistra, česky - vítečník sítinovitý.
Prohlédnout 30 fotografií
Podle lingvistů a historiků má však název trochu méně romantický název. Souvisí se stavbou paláce římského císaře Diokleciána. Tehdejší kartografové do map zanesli označení Palatium, tedy místo, kde si římská aristokracie buduje velké a rozhlehlé budovy. Postupně se název přepsal na Spalatium, Spalatum, Spalato až na dnešní Split. Nevíme přesně, proč k těmto změnám došlo. Určitě víme jen to, že název města nemá nic společného s vítečníkem, byť v okolí hojně roste.
Split byl tedy původně rozsáhlý palácový komplex římských císařů, který založil a postavil císař Dioklecián na konci 3. století. Po jeho smrti a zániku Západořímské říše se do paláce nastěhovali okolní obyvatelé, a palác se tak stal základem pro nově se formující město.
Honosné vily, rekreační střediska i malebné chaty. Podívejte se, kam jezdili prezidenti odpočívat

Honosné vily, rekreační střediska i malebné chaty. Podívejte se, kam jezdili prezidenti odpočívat

Současný prezident Miloš Zeman si rád jezdí odpočinout do Nového Veselí na Vysočině. Václav Havel strávil spoustu času na chalupě v Hrádečku.
Vila Tugendhat po rekonstrukci čeká na obdivovatele

Vila Tugendhat po rekonstrukci čeká na obdivovatele

Brněnský skvost zapsaný na seznamu UNESCO lze navštívit už od 6. března

VyVolení zatím vyšachovali třetí Zoufalé manželky

Za mořem právě začala čtvrtá řada seriálu
Zprávy
Finance
Názory
Magazín
Sport
Doporučujeme
Tiráž  |  Napište nám  |  RSS  |  Hlavní zprávy do e-mailu

Centrum.cz  |  Atlas.cz 1999 – 2019 © Economia, a.s.  |  O nás  |  Všechny služby  |  Volná místa

Inzerce  |  Služby firmám  |  Všeobecné podmínky  |  Cookies  |  Ochrana osobních údajů  |  Zpracování osobních údajů  |  Audiovizuální mediální služby  |  Nápověda

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu Economia, a.s. zapovězeno.