Recenze - Nenápadný paperback s dlouhým názvem Třeskutá kniha Teorie velkého třesku aneb Nestydatě neautorizovaný průvodce televizním seriálem se už přes měsíc drží na předních místech zdejších knižních bestsellerů a v druhém červnovém týdnu se dokonce vyšplhal na jeho čelo.
Je vidět, že čtenářské návyky se mění, a když už se zástupci generace odkojené stahováním seriálů a filmů dostanou do knihkupectví, nesáhnou zrovna po vytříbené beletrii, ale raději peníze investují do knížky, která jim může rozšířit obzory světa, v němž se pohybují jejich oblíbení sitcomoví hrdinové.
V tomto ohledu je kniha George Beahma úspěšná tak napůl. Obsahuje spoustu zajímavých informací, které běžní fanoušci Teorie velkého třesku nejspíš netuší, ale v některých kapitolách zahlcuje autor čtenáře informačním balastem, fakty všeobecně známými a zjevnými a někdy také bohužel vyloženými chybami.
Chvílemi má člověk při čtení pocit, jako by průvodce po nejpopulárnější americké komediální sérii dneška napsala sama Penny - sympatická blondýna ze sousedství, která tvoří v seriálu empatický kontrapunkt čtveřici nepraktických a od reality odtržených mladých vědců.
Autor dokáže velmi plasticky a vtipně vykreslit charaktery jednotlivých hrdinů. Stejně jako Penny, ani miliony diváků po celém světě nevidí v Sheldonovi, Leonardovi, Howardovi a Rajovi nemožné asociální „geeky" či „nerdy", ale postavy s dobrým srdcem a stejnými touhami, jaké máme my.
A stejně jako Penny používá selský rozum a neutápí se v intelektuálních konstrukcích, tak i George Beahm rozebírá fikční svět svých oblíbených postav jasně, srozumitelně a zaujatě. A někdy podobně jako Penny říká docela banální věci.
Být outsiderem
Pro většinu fanoušků TBBT bude pravděpodobně objevná kapitola o vzniku seriálu a prvním nepovedeném pilotním dílu, který autorská dvojice Chuck Lorre (stojící také za populárním sitcomem Dva a půl chlapa) a Bill Prady nabídla bez úspěchu televizi CBS už v roce 2006. Vystupovali v něm z mužských postav pouze Leonard a Sheldon (a tenhle ztělesněný etalon asexuality v něm má - považte?!? - charakter nadrženého samce) a ženskou protiváhu jim v tomto dílku, které tvůrci z dobrých důvodů uzamkli někam hluboko do trezoru, dělá jakási Katie, životem zklamaná mrcha, která se zdá jen využívat laskavosti našich oblíbených mladých vědců.
Tvůrci přestoupili zásadní pravidlo sitcomu, spočívající v tom, že postavy mohou být excentrické, ale musejí být divákům aspoň trochu sympatické. Testovacímu publiku se pilot nelíbil a producenti dali tvůrcům rok na přepracování. Lorre s Pradym si výtky vzali k srdci a vznikl další pilotní díl, tentokrát už i s Howardem a Rajem a roli Katie převzala dobrosrdečná Penny. Kult mohl odstartovat, protože nabídl postavy, s nimiž se divák může identifikovat. Nebo jak Beahm cituje Pradyho: „Naše show vypráví o tom, jaké to je být outsider, což je pocit, který je nám všem společný."
Autorovi se povedly portréty postav a jejich herců, popisuje vtipně a zasvěceně vývoj hrdinů i jejich vzájemných vztahů. Ukazuje, jak tvůrci postupně obohacují postavy o jejich osobní historii a zázemí, odkud vzešli, a jak tyhle zdánlivě nepodstatné informace dokreslují hloubku jejich charakteru.
Přísně logicky uvažující Sheldon, který je bezmezně oddaný vědě a víře ve svůj pracovní úspěch, možná svůj přezíravý postoj k ženskému plemeni získal v dětství, když ho vychovávala matka - křesťanská fundamentalistka. Není náhoda, že Leonard, který vždy trpěl deficitem rodičovské lásky, je lítostivý a nesebevědomý. A křečovitě machistický Howard, který ve svých představách balí dokonalé krásky a při flirtování nudí dívky k smrti nepřiměřenými lichotkami a balícími frázemi, se ještě neodpoutal od dominantní matky.
Zamlklý Raj pak se zase snaží odpoutat od své etnické identity: „Prosím neposílejte mě zpátky do Indie. Je to tam hrozně přeplněné! Je to jako by celá ta země byla jeden nekonečný sjezd fanoušků komiksu, kde ale všichni mají stejný kostým - Inda," žadoní v jednom z dílů. „Miluju tuhle zemi. Baseball, svoboda, přebujelá patologická obezita. Prohledejte to tu od Kalifornie po New York, američtějšího Američana nenajdete.
Penny je potom takovým symbolickým svorníkem, který těmhle nevyzrálým mladým mužům, uvězněných v labyrintech svých šrotujících talentovaných mozků, zprostředková zpětnou vazbu a kontakt s běžnou realitou.
Ale zanechme radši v tomto článku psychoanalytických snah. Teorie velkého třesku je úspěšná v první řadě proto, že je opravdu vtipná, ale postavy jsou vymyšlené chytřeji, než tomu v sitcomech bývá.
Umí Sandra Bullock boxovat?
Bohužel kniha by druhou kapitolou mohla klidně skončit - zaujme ještě podrobný popis lokací ze seriálu a lokací, na něž se v dialozích odkazuje. Už tady jde ale z velké míry o banální informace zkopírované ledabyle z webu. Následuje zcela polopatistická pasáž o sci-fi fandomech a naopak úplně vágní kapitola o nejčastěji zmiňovaných vědeckých teoriích a akademických celebritách v seriálu.
Je vidět, že autor není žádný vědec. Při popisu takových jevů jako je Dopplerův efekt nebo odvážných hypotéz typu teorie strun si sice vypomáhá citacemi z knížek nebo z Wikipedie, ale z jeho několikařádkových anotací čtenář příliš moudrý není. Celých sedmdesát stránek pak věnuje slovníčku pojmů obsažených v seriálu, který zahrnuje všeobecně známá hesla jako Simpsonovi nebo Star Wars.
I u notoricky známých hesel se objevují chyby: například Sandra Bullock je možná typově podobná Hillary Swankové, že to autora svedlo k přesvědčení, že si zahrála v Eastwoodově oscarovém filmu Million Dollar Baby. Zkrátka škoda potištěného papíru, tohle jsou informace, které si každý pologramotný fanoušek může najít během pár vteřin na internetu.
Pátá řada Teorie velkého třesku odstartovala na Primě Cool toto pondělí a vysílá se od pondělí do čtvrtka ve 21:15 v dabované verzi a od úterý do pátku v 15:10 v původním znění s titulky. Autoři mají zatím s CBS nasmlouvané další dvě sezony.
