Každodenní život moravského přírodovědce Gregora Johanna Mendela, od jehož narození letos uplynulo 200 let, přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel žil v klášteře jako řeholník a také zde prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky. Návštěvníci uvidí původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, skleničky či psací potřeby.
Pod názvem Transitions je v pražské galerii Cermak Eisenkraft k vidění výstava německého malíře Uweho Hennekena a českého fotografa Zdeňka Sokola, jehož návrat k tvůrčí činnosti urychlila pandemie koronaviru. Jejich tvorbu podle pořadatelů spojuje a ovlivňuje jakási duchovní transformace, kterou prošli.
Galerie moderního umění v Hradci Králové zakoupila další sbírky uměleckých děl vytvořených v posledním půlstoletí. Rozsáhlá akvizice za 1,5 milionu korun čítá více než 650 položek, z toho 489 doplní už vloni získanou kolekci Karla Tutsche. Vybrané kusy diváci uvidí příští rok.
Současná doba je tak přeplněná reklamou, že většina poutačů rychle mizí v propadlišti dějin. Za první republiky se přitom na propagačních plakátech podíleli uznávaní výtvarníci. Z dnešního pohledu tak působí jako umělecká díla, která by si člověk klidně pověsil na zeď. Výstavu Řeč plakátu 1890–1938 přináší Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
"Lidé přicházejí zasmušilí a odcházejí nakažení. Pocitem svobody," líčí účinky výstavy Paradise Lost její kurátor Martin Řezníček. Dvaašedesátiletý producent, kameraman a pedagog FAMU ji s kolegy připravil pro Galerii hlavního města Prahy. V Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí potrvá do 8. ledna.
Od středy budou v pražském Veletržním paláci k vidění tři nové výstavy, které připravila Národní galerie. Zřejmě nejviditelnější je projekt světově vyhledávané čtyřicetileté české umělkyně Evy Koťátkové přenesený z Francie. Jmenuje se Moje tělo není ostrov a ve velké dvoraně paláce se bude rozkládat až do června příštího roku.
Víra, náboženství, identita či hledání správných cest na životních rozcestích patří k tématům nové výstavy konceptuální umělkyně Mileny Dopitové, která v brněnském Domě umění potrvá do 19. března.
Michael Hanke na výstavě První dekáda bilancuje uplynulých deset let své práce. Během nich začal fotografovat, byl dvakrát druhý na World Press Photo a získal mnoho fotografických cen. "To, že moje fotografování bude mít takovou odezvu, jsem samozřejmě nečekal," říká v rozhovoru a zároveň vybral fotografie, které odrážejí jeho dosavadní tvorbu. Každý z devatenácti cyklů zastupuje jeden snímek.
Nejen tvorbu jednoho z nejvýznamnějších českých architektů Josefa Pleskota, ale také jeho přemýšlení o městech či společenských souvislostech oboru zprostředkovává nová výstava v pražském Museu Kampa. Představuje tři hlavní místa jeho tvorby: Dolní Vítkovice, Litomyšl a Prahu.
Záchodová mísa popsaná žalmy, srna jako svatá mučednice a hromady odpadu coby cenné relikvie náboženství, o kterém lidé pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale na jehož neustále rostoucí mytologii se svou spotřebou podílejí. Výstava Stavitelé chrámů, která je momentálně k vidění v Centru současného umění Dox v Praze, představuje rituály církve Jedinečného svatopěstitelského družstva.
Mladí umělci a umělkyně zaplnili historický dům v centru Prahy a každou místnost přetvořili v jinou expozici. Jednotícím tématem letošního ročníku desetidenní přehlídky Pokoje je okraj – ať už společnosti, nebo třeba zájmu. Studenti otevírají témata, která je pálí. Od klimatických změn přes násilí na LGBT komunitě až po válku na Ukrajině nebo boj íránských žen a mužů za svobodu.
Na výstavě e-Mobil v pražských Letňanech ukazuje Hyundai svůj nový model Ioniq 6 ještě ve fázi prototypu, ve skutečnosti si jej už lze objednat. Výrobce zveřejnil kompletní ceník a slibuje, že kdo se trefí do "správné" konfigurace, může mít auto brzy doma v garáži.
V londýnském Regent’s Parku se s větvemi starobylých stromů komíhají také ocelové vertikály pohyblivé sochy. Dílo amerického umělce George Rickeyho z roku 1966 je součástí výstavy pod širým nebem nazvané Frieze Sculpture. Ta do konce týdne představuje také bronzového mnicha od Uga Rondinoneho, věž z rudých polštářů Shaikhy Al Mazrouové nebo pestrobarevné sluneční hodiny Emmy Hartové.
Koncept ID.Space Vizzion se už příští rok zhmotní do sériové podoby, téměř pětimetrové kombi nabídne nadprůměrný prostor posádce i slušný kufr. V záplavě elektrických SUV nemá šanci zůstat bez povšimnutí.
Fotograf Jaroslav Kučera právě otevřel svou novou výstavu Klid před bouří v pražské Leica Gallery. Stejně jako připravovaná kniha popisuje běžný život za normalizace, včetně toho, co se odehrávalo na komunistických slavnostech, v začouzených interiérech vináren i za zdmi dívčích vysokoškolských kolejí. Bylo to období dusna. V bouři, která smete komunistický režim, věřil jen málokdo. Přesto přišla.
Životní dílo malířek Květy a Jitky Válových, dvou již nežijících osobností české výtvarné scény, představuje nová výstava v kutnohorské Galerii Středočeského kraje. Jmenuje se Cesta předurčená osudem, koná se u příležitosti 100. výročí narození sester a potrvá do 19. března příštího roku.
V tisícistránkové knize Via artis, Via vitae, která shrnuje texty historika umění Jaromíra Zeminy, se jméno malíře Andreje Bělocvětova objeví pouze jednou. Navíc v závorce. Autor ho zmiňuje v souvislosti s životním přítelem, fotografem Josefem Sudkem, jenž výtvarníka finančně podporoval.
V malém pražském parku Holubička vytvořil výtvarník Krištof Kintera betonové zmenšeniny brutalistních staveb. Volně přístupné miniatury obdivují turisté i místní, děti je využívají jako fontány nebo prolézačky. Umělec všechny modely záměrně poškodil, chce tím dát najevo křehkost architektury. Největší Žižkovská věž má pět metrů. V noci objekty svítí.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro umělce. Stopy zanechala také v navštívených místech. Dosud se o ní mluvilo hlavně jako o významném impulsu pro české moderní umění. Stranou zůstávala její pitoreskní povaha. A uvítání, které Češi a Moravané Francouzovi uchystali.
Profilová výstava slovenské sochařky Márie Bartuszové, která žila v letech 1936 až 1996, je jedním z pilířů současného programu prestižní londýnské galerie Tate Modern. "V socialistickém Československu její práce nebyla plně oceňována," zmiňuje v recenzi deník The Guardian.
