Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku.
Americký magazín Musical America vyhlásil Čecha Jakuba Hrůšu dirigentem roku 2026. Kateřina Motlová v úterý za umělce sdělila, že Hrůša se tak umístěním v prestižním mezinárodním žebříčku zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti světové dirigentské historie napříč kontinenty.
Je to něco jako malé kulturní "Nagano". Na jedné z nejslavnějších světových scén, v Královské opeře v Londýně, v obrovské konkurenci světové metropole česká kultura právě sehrála minimálně úspěšnou přesilovku.
Královská opera v Londýně dnes poprvé uvede Věc Makropulos od Leoše Janáčka, a to pod taktovkou tamního nového hudebního ředitele Jakuba Hrůši. Zpracování opery, v níž zpěv zazní v češtině s anglickými titulky, se ujala uznávaná anglická divadelní režisérka Katie Mitchellová. Ta jí dala novou moderní podobu, kdy děj zasazuje do současného života a využívá nadčasových otázek.
Dirigent Jakub Hrůša proměnil obě nominace na prestižní hudební ceny Gramophone, které udílí stejnojmenný britský měsíčník. Nahrávky, na nichž se podílel, uspěly v kategoriích Opera a Concerto. V té první porota ocenila záznam opery Káťa Kabanová od Leoše Janáčka, ve druhé zvítězilo album skladeb Benjamina Brittena. Orchestrem roku se stala Česká filharmonie.
Sedmou symfonii Gustava Mahlera zahranou Českou filharmonií a Bamberskými symfoniky ve středu večer na pražském Výstavišti navzdory nepřízni počasí slyšelo přes 2000 lidí. Hráči obou orchestrů vystoupili pod taktovkou Jakuba Hrůši na zvláštním koncertu, který pod názvem Spojeni Mahlerem připravil festival Dvořákova Praha.
Bamberští symfonikové pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši tento pátek večer v Rudolfinu zahájili festival Dvořákova Praha. Na úvod zazněl Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr h moll, který zahrál německý rodák Julian Steckel. Po pauze byla na programu Novosvětská symfonie, po jejímž skončení si nadšené publikum vytleskalo dva přídavky.
Světovou premiéru Sedmé symfonie Gustava Mahlera připomene společný koncert Bamberských symfoniků a České filharmonie, který se pod názvem Spojeni Mahlerem uskuteční 11. září pod širým nebem na pražském Výstavišti. Pořádá ho festival Dvořákova Praha coby pomyslnou repliku prvního uvedení Mahlerova díla, k němuž na stejném místě došlo roku 1908.
Před zaplněnou festivalovou halou tuto sobotu Česká filharmonie slavnostně zahájila 66. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. Pod taktovkou Jakuba Hrůši uvedla několik skladeb Bedřicha Smetany, od jehož narození v Litomyšli letos uplynulo 200 let.
Slavnostní, ale bez dějinného patosu a zátěže divadelních kulis mělo být koncertní provedení opery Libuše od Bedřicha Smetany, které tento týden uvedl festival Pražské jaro. Speciálně pro dva pražské večery a následnou reprízu na Smetanově Litomyšli jej připravila Česká filharmonie s hlavním hostujícím dirigentem Jakubem Hrůšou, zpíval Pražský filharmonický sbor a v popředí stáli čeští sólisté.
Dvakrát musel přidávat orchestr Národní akademie Svaté Cecílie pod taktovkou Jakuba Hrůši, když tuto sobotu vystoupil na festivalu Pražské jaro. V zaplněném Obecním domě předtím nabídl odlišnou trojici skladeb.
Rok 2004. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina stojí mladík s taktovkou a absolventským koncertem uzavírá studia na Hudební a taneční fakultě AMU. Je mu třiadvacet a vybral si náročnou smuteční symfonii Asrael od Josefa Suka.
Dva novoroční koncerty, jeden odpoledne a druhý večer, toto pondělí v pražském Rudolfinu odehrála Česká filharmonie. Vedl ji hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Zazněly zejména skladby českých autorů: Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Oskara Nedbala.
Bamberské symfoniky povede jejich stávající šéfdirigent Jakub Hrůša až do roku 2029. V pátek to oznámil bavorský ministr kultury Markus Blume, který spojení českého umělce s předním německým orchestrem označuje za něco mimořádného. "To musí být láska," říká.
Byl to historicky první koncert Vídeňských filharmoniků pod českou taktovkou na našem území. Jakub Hrůša, momentálně nejúspěšnější zdejší dirigent, s rakouským orchestrem založeným roku 1842 spolupracuje pět let a letos vyrazili už na druhé evropské turné. Tuto středu vystoupili ve vyprodaném pražském Rudolfinu.
Český dirigent Jakub Hrůša získal prestižní německou hudební cenu Opus Klassik v kategorii Dirigent roku. Porota jej vyznamenala za nahrávku hudby Hanse Rotta, Gustava Mahlera a Antona Brucknera, kterou pořídil s Bamberskými symfoniky. Uspěl také v Česku žijící íránský cembalista Mahan Esfahani, žák Zuzany Růžičkové.
Utrpení i naději spojila hudba, která zazněla na středečním zahajovacím večeru festivalu Janáček Brno. Pořádající zdejší Národní divadlo doplnilo operu Z mrtvého domu ještě kantátou Glagolská mše. Obě díla složil Leoš Janáček na sklonku života, podle organizátorů se dobře doplňují. Glagolská mše dodává do chmurné atmosféry Z mrtvého domu více naděje a světla.
Práce v luxusních podmínkách s nadstandardními nároky na osobní zodpovědnost čeká Jakuba Hrůšu v Královské opeře Covent Garden. V září 2025 se jako teprve druhý Čech stane hudebním ředitelem prestižní londýnské instituce, kterou v letech 1955 až 1958 vedl Rafael Kubelík. Hrůša má nejlepší předpoklady tam vydržet déle.
Antonia Pappana na postu hudebního ředitele londýnské Královské opery v Covent Garden, jednom z nejprestižnějších ve světě klasické hudby, vystřídá jedenačtyřicetiletý český dirigent Jakub Hrůša. Funkce se ujme v září 2025, do té doby se bude o ředitelskou zodpovědnost dělit s Pappanem. Ten se v budoucnu stane šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru.
