Cromwell jako první selfmademan. Tudorovská trilogie dospěla do úchvatného finále

Ladislav Nagy Ladislav Nagy
31. 5. 2022 17:36
Když se poslední díl tudorovské trilogie od spisovatelky Hilary Mantelové před dvěma lety nevešel do nominací na Bookerovu cenu, leckdo byl překvapen. Dvě předchozí knihy, které z nového úhlu ukázaly první dvě manželství anglického krále Jindřicha VIII., nadchly veřejnost i kritiky. A autorka jako jedna z mála obdržela prestižní ocenění hned dvakrát. Navíc jako jediná za dvě publikace po sobě.
Thomas Cromwell, první ministr krále Jindřicha VIII., na malbě Hansa Holbeina mladšího z roku 1532.
Thomas Cromwell, první ministr krále Jindřicha VIII., na malbě Hansa Holbeina mladšího z roku 1532. | Foto: The Frick Collection

Obrovské popularitě ve Velké Británii nepochybně pomohl i šestidílný seriál televize BBC, rovněž vychvalovaný odborníky. Očekávání spojená se závěrem trilogie tak byla vysoká. A spisovatelka jim dostála bezezbytku. Když jedna z prvních anglických recenzí končila konstatováním, že porotci Bookerovy ceny si mohou vzít na rok volno, neznělo to příliš jako nadsázka.

Poslední díl knižní série nazvaný Zrcadlo a světlo v českém překladu Michaly Markové před několika měsíci vydalo Argo. Také zdejší čtenář si teď může ověřit, že dokonale završuje z mnoha důvodů originální projekt.

Hilary Mantelová přitom zpracovala látku, která v britské kultuře patří k nejvytěžovanějším. "Tudorovský román" je téměř samostatný žánr, příběhy šesti žen Jindřicha VIII. byly vyprávěny znovu a znovu, ale vždy tak nějak stejně: více či méně romantizované postavy královen, sdílený obraz arcilotra Thomase Cromwella, úlisného a ničeho se neštítícího intrikánského prvního ministra, stejně uniformní portréty světce Thomase Morea i bezmocného krále, jenž se stal loutkou v Cromwellových rukách. Celek většinou zahaloval historický opar, jako by se to dělo v úplně jiném světě.

Všechno tohle Mantelová staví na hlavu. Z Thomase Cromwella dělá ústřední postavu a rozhodně nepřejímá jeho stereotypní obraz. Naopak: na základě pečlivého studia pramenů zpochybňuje tradovaný narativ. Cromwella líčí jako mnohem zajímavějšího člověka, než bývá běžné. Zdaleka to není jen intrikán, ale také bystrý, ambiciózní muž, jemuž pobyt na starém kontinentu výrazně rozšířil obzor a umožnil mu stát se vynikajícím stratégem. Anglii provedl těžkým obdobím náboženského a politického odtržení od kontinentu.

Cromwell v podání Mantelové působí o to zajímavěji, že do popředí vystupuje jeho nízký původ. Vlastně je to první selfmademan, předchůdce všech těch hrdinů, které známe z literatury 19. století. Na cestě z nuzných poměrů na vrchol moci mu samozřejmě pomohla náhoda - hlavně to, že musel uprchnout před zákonem do Evropy, kde si osvojil moderní jazyky nebo základy finančnictví. Do Anglie se vrátil už jako světaznalý muž, jenž díky svým schopnostem a ambicím po boku kardinála záhy vystoupal do nejvyšších pater společnosti a postupně začal úspěšně řídit zahraniční politiku země.

To druhé, čím Hilary Mantelová vyniká, je zachycení tudorovské doby. Ano, bavíme se o éře, jež je svou otevřenou brutalitou na první pohled velmi vzdálená našim časům, jenže Mantelová nabízí složitější obraz. Zejména v politické rovině se tehdejší Anglie až znepokojivě podobá tomu, v čem žijeme dnes. Autorka cituje i dobové dokumenty a je zcela v duchu jejího románu, že právě ty autentické působí jako fiktivní a ahistorické.

Třetím mimořádným na tudorovské trilogii je způsob pojetí historického románu. Ten v britské literatuře převážil na přelomu tisíciletí. A právě v době, kdy už je jeho popularita na ústupu, Hilary Mantelová čtenářům odhaluje nový potenciál žánru. Na pozadí historických kulis dává reálným postavám nový život, který ovšem není smyšlený, naopak odpovídá nejmodernějším poznatkům historiků.

Velmi originální je také styl. Spisovatelka si je vědoma úskalí jazykového anachronismu, a tak se nepokouší ani vytvářet iluzi historického jazyka. Píše svěží, moderní prózu, již jen tu a tam okoření neobvyklým starším výrazem. Tenhle působivý přístup do češtiny senzačně obtiskla překladatelka Michala Marková. Její překlad je neobyčejně přesný, čtivý, působivý a zároveň kompaktní, dosahuje obdivuhodné stylové jednoty napříč všemi třemi díly.

Ten první, nazvaný Wolf Hall, pokrývá zhruba roky 1500 až 1535. S Thomasem Cromwellem se tu seznamujeme jako s chlapcem na londýnských ulicích, v črtách poznáváme jeho dospívání, jsme svědky jeho nástupu do služby i obratných vyjednávání, když z pozadí řídí rozvod krále Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské.

Hilary Mantelová na snímku z roku 2012, kdy získala Bookerovu cenu podruhé.
Hilary Mantelová na snímku z roku 2012, kdy získala Bookerovu cenu podruhé. | Foto: ČTK/AP

Druhý díl trilogie jménem Předveďte mrtvé se odehrává v rozmezí dvou let, ústředním tématem je pád a poprava Jindřichovy druhé manželky Anny Boleynové. Nedávno vydaná třetí kniha pak zachycuje poslední čtyři roky Cromwellova života: od stětí Anny Boleynové v květnu 1536 do Cromwellovy vlastní popravy v červenci 1540.

První prózu lze číst jako úvod do anglické reformace, druhá je nepochybně nejdramatičtější, třetí nejzamyšlenější. Společně tvoří dokonalý celek a úchvatnou výpověď o zajímavé, dynamické a nebezpečné době.

Obal románu Zrcadlo a světlo.
Obal románu Zrcadlo a světlo. | Foto: Nakladatelství Argo

Cromwell ve třetí knize je už jiný člověk: kdysi ambiciózní mladý muž stoupající po kariérním žebříčku, později protřelý diplomat a stratég, teď stárnoucí dvorský intrikán. Stále zvládá rutinu, avšak čím dál víc ho dohánějí duchové minulosti - kardinál Wolsey obviněný z velezrady nebo chlapec, kterého politik kdysi ubodal v Londýně. V textu to vytváří určitou předtuchu konce.

Je s podivem, že Hilary Mantelová dokáže ve vyprávění udržet napětí. Historická fakta jsou dobře známa, protagonistou není fiktivní postava, nýbrž skutečný člověk, o jehož konci jsme detailně zpraveni. Přesto se i třetí díl celou dobu čte jako thriller. Víme, že Thomase Cromwella nakonec doprovodíme na popraviště, přesto vše sledujeme s napětím, jako bychom nevěděli, jak to dopadne.

Cromwellovská trilogie bezpochyby patří k nejzajímavějšímu z britské literatury posledních let. Ponechme stranou, že nabízí neotřelý pohled na zakládající období anglických dějin a mění vnímání Thomase Cromwella; především je to dílo, v němž se snoubí historická relevance, psychologická pronikavost, skvělý literární styl a čtenářská přitažlivost. Ta třetí Bookerova cena by vlastně byla trochu zbytečná.

Kniha

Hilary Mantelová: Zrcadlo a světlo
(Přeložila Michala Marková)
Nakladatelství Argo 2021, 740 stran, 698 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy