sídliště

Takhle se dnes dá bydlet v paneláku z 50. let. Z tmavého 3+1 vznikl prosvětlený byt

Takhle se dnes dá bydlet v paneláku z 50. let. Z tmavého 3+1 vznikl prosvětlený byt

Prohlédnout si 15 fotografií

Původní dispozice byla kvůli příčkám poměrně tmavá, a proto se majitelé rozhodli pro její celkovou rekonstrukci.

Zrekonstruovaný byt se nachází na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě v šestipatrovém domě z 50. let minulého století.

Byt v paneláku rodina radikálně předělala. Nábytek ze 70. let dokonce darovala muzeu

Byt v paneláku rodina radikálně předělala. Nábytek ze 70. let dokonce darovala muzeu

Prohlédnout si 15 fotografií

Mladá rodina zdědila byt v panelovém domě ze 70. let, který před zásahem architektů neprošel žádnou úpravou. Prostor na Chodově měl dispozice, jádro i nábytek ještě z dob socialismu. "Původní bytové jádro bylo natolik autentické, že se po domluvě s Moravskou galerií v Brně stalo součástí její stálé expozice," říkají architekti ze studia RDTH, kteří navrhli přestavbu bytu.

Přáním mladé rodiny bylo, aby se na ploše 68 metrů čtverečních dalo svobodně pohybovat a zároveň byl v bytě i dostatek soukromí pro jednotlivé členy.

Unikátní snímky, které nebyly komunistům po chuti. Tak se kdysi žilo v Sudetech

Unikátní snímky, které nebyly komunistům po chuti. Tak se kdysi žilo v Sudetech

Prohlédnout si 20 fotografií

Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od padesátých let uplynulého století. Za bývalého režimu téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Dnes je Gustav Aulehla jednou z hvězd českého humanistického dokumentu a o jeho díle se začíná stále více hovořit. Přispívá k tomu i nová kniha Sudetská kronika. Ukázkové snímky z knihy si můžete prohlédnout v této fotogalerii. Tato fotografie byla pořízena v Krnově v roce 1981.

Krnov, 1963

Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech

Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech

Prohlédnout si 35 fotografií

Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby. Fotografie v právě vycházející knize nejsou nijak popsané, hovoří samy za sebe. Popisky ve fotogalerii jsou založeny na textu Jiřího Siostrzonka z knihy Jaromír Čejka: Jižní Město.

Kostel na sídlišti v Brně vznikal 30 let. Jeho věž tu v noci svítí jako Sauronovo oko

Kostel na sídlišti v Brně vznikal 30 let. Jeho věž tu v noci svítí jako Sauronovo oko

Prohlédnout si 16 fotografií

Otevřený prostor s hlavním oltářem a kněžištěm na člověka působí jako vnitřní duchovní vesmír, který odráží venkovní svět.

Kněžiště je jako jeden velký otevřený prostor. Betonovou konstrukci oživuje dřevěná podlaha a zmíněná římsa.

První panelák vznikl před 65 roky. „Krásná“ sídliště postupně nahradily králíkárny

První panelák vznikl před 65 roky. „Krásná“ sídliště postupně nahradily králíkárny

Prohlédnout si 15 fotografií

V roce 1954 už stojí celopanelový dům i ve Zlíně na Benešově nábřeží s konstrukčním systém nazvaným G jako Gottwaldov. Navrhli ho architekti Hynek Adamec a Bohumír Kula a jeho stavba trvala jen čtyři měsíce.

Do pionýrské fáze, kdy se při bytové výstavbě uplatňovaly panelové bloky a zcela nové principy, se řadí i Kolektivní dům v Litvínově neboli Koldům. Vznikl v roce 1958 dle návrhu architektů Bohumila Böhma, Jaroslava Škardy a Bohumila Jarolíma.

Panelákový byt na pražském sídlišti změnili k nepoznání. Místo obýváku je teď ložnice

Panelákový byt na pražském sídlišti změnili k nepoznání. Místo obýváku je teď ložnice

Prohlédnout si 12 fotografií

Byt o 65 metrech čtverečních se sice nachází v cihlovém domě, měl ale klasickou panelákovou dispozici, což znamená, že v něm byly úzké chodby, tři pokoje a mnoho dveří. Jak říká architektka Magda Palečková, byt navíc postrádal logiku v uspořádání místností: "Obývací pokoj byl od provozu kuchyně co nejvíce oddělený a orientovaný do ulice, jak to odpovídalo tradičnímu dispozičnímu uspořádání, které bylo ale už v době vzniku těchto domů přežité."

Architektka tedy při rekonstrukci předělala celou dispozici sídlištního bytu. "Půdorys bylo třeba uvolnit a na poměrně malé ploše vytvořit plynulý prostor, kde na sebe místnosti a jejich funkce navazují logicky a podle současných potřeb mladé rodiny, která zde žije," říká Palečková.

Bydlení za normalizace byl svéráz nevkusu, Husákovo 3+1 ale dnes stoupá na ceně

Bydlení za normalizace byl svéráz nevkusu, Husákovo 3+1 ale dnes stoupá na ceně

Přečtěte si, jak se za 30 let proměnilo bydlení v panelovém domě. Husákovo 3+1 se dnes prodává i za téměř pět milionů korun.

Takhle se dnes bydlí v paneláku. S interiérem jde dělat téměř cokoli, říká architekt

Takhle se dnes bydlí v paneláku. S interiérem jde dělat téměř cokoli, říká architekt

Prohlédnout si 12 fotografií

Dvojice mladých lidí chtěla jednoduchý a minimalistický interiér, o dispozici bytu měli jasnou představu. "Od první společné schůzky přímo na místě bylo jasné, že stísněný prostor je potřeba od základu proměnit a zvýšit jeho úroveň kompletní rekonstrukcí," říká architekt David Neuhäusl.

Podle Neuhäusla je v panelových bytech v případě vůle klienta možné vymyslet téměř cokoli. "Záleží na typu konstrukčního systému, v krčském bytu jsme mohli vytvořit i loftový prostor, přání klienta ale bylo jiné. Chtěl byt s oddělenými místnostmi a úložnými prostory."

Husákovo 3+1 byla líheň levné nádhery. Takhle vypadal byt na sídlišti před revolucí

Husákovo 3+1 byla líheň levné nádhery. Takhle vypadal byt na sídlišti před revolucí

Prohlédnout si 14 fotografií

Husákovu 3+1 předcházelo půl století úvah o formulování představy typizovaného bydlení pro masovou společnost. Karel Teige přišel s myšlenkou minimálního bytu, člověk měl ve vlastní buňce pouze spát a zbytek dělat v kolektivu. "Měl představu o variabilním nábytku, minimalismu a tvarovém purismu. Oproti tomu Vít Obrtel razil názor, že byt by měl lidi hlavně chránit před nepohodou," vysvětluje kunsthistorička Lada Hubatová-Vacková.

Vlivem babyboomu v 70. letech začala nejmasovější výstavba panelových domů v Československu. Na sídlištích vznikaly nové typizované byty o velikosti 3+1, které do konce 80. let tvořily už většinu celorepublikového bytového fondu. "Splňuje to požadavky rodiny ve všech fázích života - před narozením dětí, při jejich výchově, dospívání i po jejich odchodu," napsal čtyři roky před sametovou revolucí sociolog Jiří Musil v knize Lidé a sídliště.

Sídliště se mění, paneláky lákají Ukrajince a Rusy. Sousedé se odcizili, neznají se

Sídliště se mění, paneláky lákají Ukrajince a Rusy. Sousedé se odcizili, neznají se

Starší generace ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy.

Sídliště už nejsou králíkárny, paneláky budou lukrativní bydlení. Má to ale háček

Sídliště už nejsou králíkárny, paneláky budou lukrativní bydlení. Má to ale háček

Prohlédnout si 20 fotografií

Sídliště Ďáblice se nachází na metru Ládví, a i když nese název po "starých Ďáblicích", které k Praze patří teprve od roku 1968, z pohledu katastrálních map je součástí Kobylis. Z centra to sem trvá asi dvacet minut.

Sídliště Ďáblice odborníci hodnotí jako jedno z nejlepších v Česku, a to nejen pro své atypické "paneláky", ale především pro chytrý urbanismus.

Graffiti oživilo staré výměníky na sídlištích. Kafkou, komiksem i pohledem na moře

Graffiti oživilo staré výměníky na sídlištích. Kafkou, komiksem i pohledem na moře

Prohlédnout si 13 fotografií

Vůbec prvním umělcem, který se do projektu zapojil, byl výtvarník Pasta Oner, a to v roce 2014 v Ženíškově ulici v Praze 11.

Na Jižním Městě leží také druhá kontrastní grafika od Pasty Onera ("Bůh šetří/zachraňuje, my utrácíme").

Černý most není jen periferie s Ikeou, říkají autoři knihy Linka č. 141

Černý most není jen periferie s Ikeou, říkají autoři knihy Linka č. 141

Prohlédnout si 20 fotografií

Název knížky odkazuje na autobusovou linku, kterou se obyvatelé sídliště dostávali na nejbližší zastávku metra Českomoravská.

Stanice metra Černý most byla slavnostně otevřena 8. listopadu 1998.

Paneláková garsonka o 33 metrech čtverečních: Díky rekonstrukci se v ní dá plnohodnotně bydlet

Paneláková garsonka o 33 metrech čtverečních: Díky rekonstrukci se v ní dá plnohodnotně bydlet

Prohlédnout si 9 fotografií

V bytě jsou instalovány tři hlavní úložné prostory. První je za vstupními dveřmi, ten pojímá pračku a šatnu. Šatna je určena převážně pro sezonní oděvy. Povrch skříně tvoří zrcadlo, které je instalováno na celou výšku, a tak opticky zvětšuje vstupní prostor.

Druhá vestavná skříň přechází ze vstupní chodby do obytného prostoru.

Za rok dvě stovky bytů. Na sídlišti Solidarita lili panely přímo na místě

Za rok dvě stovky bytů. Na sídlišti Solidarita lili panely přímo na místě

Solidarita je nejstarším sídlištěm v Praze. Historii, příběh a také sociologická data Solidarity přiblížila architektka Michaela Janečková.

Paneláci.cz: sídliště patří v Praze mezi nejoblíbenější bydlení. Ghetta se z nich nestala

Paneláci.cz: sídliště patří v Praze mezi nejoblíbenější bydlení. Ghetta se z nich nestala

Prohlédnout si 17 fotografií

Sídliště Solidarita ve Strašnicích bylo vybudováno v letech 1947-51.

Vedoucím projektantem sídliště byl Karel Jech.

Přebujelá zeleň a nekvalitní veřejný prostor. Česká sídliště jsou na tom i tak lépe než v zahraničí

Přebujelá zeleň a nekvalitní veřejný prostor. Česká sídliště jsou na tom i tak lépe než v zahraničí

Rozhovor s členy projektu revitalizace pražského sídliště Vybíralova na Černém Mostě o tom, co na sídlištích chybí a jak by se mohla revitalizovat.

Sídliště budoucnosti? Nové stromy, širší chodníky a rychleji na metro. Vybíralka inspiruje

Sídliště budoucnosti? Nové stromy, širší chodníky a rychleji na metro. Vybíralka inspiruje

Podívejte se na plán revitalizace sídliště Vybíralova na Černém Mostě, který vypracoval Institut plánování a rozvoje Prahy.

Zájem o katalogové domy postupně opadá. Češi dávají přednost individuálnímu bydlení, říká kurátorka

Zájem o katalogové domy postupně opadá. Češi dávají přednost individuálnímu bydlení, říká kurátorka

Rozhovor s kurátorkou výstavy Klasik o tom, jak se měnil obecný architektonický styl Čechů od roku 1989 do současnosti.

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.