Už několik románů převážně s historickými náměty napsal sedmapadesátiletý Marek Toman. Ten nejnovější nazvaný České sklo ale věnoval současnému tématu, a ještě jej situoval do prostředí české diplomacie, v němž se coby zaměstnanec ministerstva zahraničí pohybuje několik desítek let.
Ve věku 59 let zemřel syrský spisovatel, kritik režimu a kronikář občanské války Chálid Chalífa. Informovala o tom agentura AFP, podle níž byla příčinou úmrtí srdeční zástava. Literát zesnul doma v Damašku. Čeští čtenáři jej znali díky románu Smrt je dřina.
Za výbor poezie zkoumající "skryté násilí páchané na ženském těle a mocenskou nerovnost, která ho způsobuje" získala letošní Cenu za evropské porozumění ruská básnířka a esejistka Marija Stěpanovová. Ve středu večer to oznámili pořadatelé Lipského knižního veletrhu, kde bylo ocenění jako tradičně uděleno.
Držitelem zlaté medaile Akademie múzických umění i Ceny ministerstva kultury za šíření české kultury byl Miloš Horanský. Divadelní režisér, básník a porevoluční děkan pražské DAMU zemřel tuto sobotu ve věku 90 let.
Nestává se často, aby spisovateli vyšla kniha více než čtvrtstoletí po smrti. Nedávno publikovaný román Malý vůz od Zena Dostála, který žil v letech 1934 až 1996, je ale pozoruhodný zejména obsahem. Na jeho stranách se ke čtenáři vrací velký vypravěč.
Poslední přání je třeba splnit. Tři sourozenci vezou tělo mrtvého otce, aby jej pohřbili v rodné vesnici. Už to samo o sobě může být náročné, jsme ale v Sýrii a kolem zuří válka. Smrt je dřina, shrnuje tuto situaci název románu Chálida Chalífy, který letos vydalo nakladatelství Akropolis.
Pod názvem Poslední kovák – první ministr vyšel knižní rozhovor historika Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989 a porevolučním ministrem práce a sociálních věcí.
Co jedni oslavují jako objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, pro jiné znamená začátek genocidy, říká americký historik Gerald Vizenor, když popisuje Nový svět z pohledu původního obyvatelstva. Podobně na věc pohlíží spisovatelé hlásící se k takzvané indiánské renesanci, jež od konce 60. let minulého století cíleně přetváří literární mapu USA.
Divadlo Komedie, které je součástí Městských divadel pražských, slaví 90. výročí. Za jeho historií, včetně slavné éry Divadla Vlasty Buriana, se ohlíží včera vydaná kniha nazvaná Divadlo Vlasty Buriana a Komedie /1930-2020/.
Jako filozofická road movie se smrtí v patách by se dala charakterizovat novela Egona Bondyho nazvaná Dlouhé ucho. Vyšla teď 23 let poté, co byla napsána, a jejím hlavním protagonistou je starý čínský filozof Lao-c’.
Vychází poslední próza českého básníka a prozaika Egona Bondyho nazvaná Dlouhé ucho, která byla považována za ztracenou. Hlavním hrdinou je čínský filozof Dlouhé ucho, vytvořený dle předobrazu Lao-c'e, zakladatele taoismu. Autor vychází z nejstaršího historického záznamu o Lao-c’ovi, o němž však není jisté, zda je autentický.
Téměř 30 malých nakladatelů žádá ministerstvo kultury, aby jim neodkladně a v původně schválené výši vyplatilo granty na podporu vydávání knih v roce 2020.
Byl to trochu podvraťák. Psík Punťa patřil vedle Rychlých šípů k nejoblíbenějším komiksovým hrdinům českého meziválečného komiksu. Ale jeho původ nebyl zdaleka tak čistý, jako tomu bylo u populární klukovské party kolem Mirka Dušína.
Už svým názvem může zvláštní pocity vzbudit kniha nazvaná Jak rozumět populární kultuře. Vždyť populární kultura je něco, čemu jaksi přirozeně rozumí každý, aniž by potřeboval průvodce. A na druhé straně: proč seriózně zkoumat něco, co je bytostně efemérní? A když už to uděláme, do jaké disciplíny naše snaha patří?
Kniha Rychlé šípy a jejich nová úžasná dobrodružství ukazuje na scenáristické limity domácí komiksové scény. Ale už pro těch několik příběhů, které originál svébytně přetvářejí či přesahují, stojí za to vzít ji do ruky.
Praha - Nakladatelství Akropolis muselo z ekonomických důvodů přerušit vydávání kritického díla jediného českého laureáta Nobelovy ceny za literaturu - Jaroslava Seiferta.
